Ortodoxní židé už se vojně nevyhnou

Jeruzalém - Izrael a vládu premiéra Netanjahua rozděluje spor o brannou povinnost pro ultraortodoxní židy. Doteď muži z téhle komunity na vojnu nemuseli, prvním srpnem ale výsadu ztratí. Kabinet ji na pokyn nejvyššího soudu musí zrušit. Izraelská centristická strana Vpřed kvůli sporu vystoupila z koalice. Vládě nicméně zůstala parlamentní většina. Komentátoři tvrdí, že nebude-li zákon přijat, budou se začátkem příštího roku konat předčasné volby.

Centristická Kadima do vlády vstoupila teprve v květnu. I po jejím odchodu bude mít vláda k dispozici parlamentní většinu, protože bude mít stále 66 ze 120 parlamentních mandátů. 
Pro vystoupení zvedlo ruku 24 poslanců Kadimy, tři byli proti. Krátce na to předal její vůdce Šaul Mofaz Netanjahuovi demisi. Ve vládě zastával funkci premiérova náměstka.

Spor rozdělil Izrael, země zažívá mnohatisícové demonstrace odpůrců i příznivců změny zákona. Až dosud platilo, že studenti tóry svým studiem posilují Izrael a jeho židovskou identitu. Nemuseli díky tomu rukovat ani platit daně. Mívají ale početné rodiny a jejich podíl na obyvatelstvu se zvyšuje, teď jich je asi 13 procent. Jejich výsady ostatní dráždí. 

Izraelská vláda
Zdroj: ČTK/AP/Bernat Armangue

Vojenskou službou musí v Izraeli projít téměř všichni muži i ženy s výjimkou těch ultraortodoxních. V únoru však izraelský nejvyšší soud rozhodl o neústavnosti zákona, který výjimky povoloval, a dal politikům čas do 1. srpna, aby schválili zákon nový. 

Výjimka byla zavedena při vzniku Izraele a tehdy se jednalo o asi 400 studentů náboženského semináře. Dnes se výjimka týká 60 tisíc ortodoxních mužů. Izraelci slouží v armádě povinně tři, ženy dva roky. Mnoho z nich rukuje už v 18 letech a pak mohou být povoláni ještě jako zálohy.

Reportáž Jana Moláčka (zdroj: ČT24)

Netanjahu v kompromisní dohodě navrhl, aby polovina mužů z ultraortodoxní komunity měla možnost narukovat k armádě od 18 do 23 let a zbylá polovina pak byla přijímána do civilní služby ve věkovém rozpětí 23 až 26 let. Mofaz to považuje za další nespravedlnost a také za odporování soudu, který žádal zrušení výjimky.
   
V Izraeli se proto začalo znovu mluvit o předčasných volbách, ale Nentanjahu tyto zprávy na pondělní schůzi své strany Likud popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Požár hotelu v tureckých horách má více než šedesát obětí

Požár v hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka, který tam vypukl v úterý nad ránem, si vyžádal 66 obětí, oznámil turecký ministra vnitra Ali Yerlikaya. Dalších 51 osob utrpělo zranění. V hotelu bylo přes dvě stě lidí. České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) nemá informace, že by mezi oběťmi a zraněnými byli Češi.
09:23AktualizovánoPrávě teď

USA odstoupí z Pařížské dohody, Trump odložil zákaz TikToku

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy je i odložení zákazu aplikace na sdílení krátkých videí TikTok nebo zahájení vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO).
01:40Aktualizovánopřed 33 mminutami

Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.
05:19Aktualizovánopřed 45 mminutami

Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.
10:36Aktualizovánopřed 51 mminutami

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
před 58 mminutami

Trump zřídil „ministerstvo efektivity“. Ramaswamy v něm nakonec nebude

Americký prezident Donald Trump v jednom ze svých prvních kroků po návratu do Bílého domu formálně spustil tým vedený miliardářem Elonem Muskem, který má za cíl výrazné škrty ve státní správě a regulacích. Původně měl projekt společně s Muskem vést někdejší prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy, ten ale místo toho plánuje kandidovat na guvernéra státu Ohio, informují americká média.
před 1 hhodinou

Jednání o návrhu na odvolání slovenské vlády bude neveřejné. Ostuda, hřímá opozice

Slovenská vláda nezlepšila kvalitu života obyvatel a její politici připustili možnost odchodu Slovenska z EU, zdůvodnil ve sněmovně předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka opoziční návrh vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer). Ten v reakci tvrdil, že opozice kritizuje nedostatky, ke kterým sama přispěla. Předsedající Peter Žiga oznámil, že rozprava bude neveřejná, protože Fico chce hovořit o důvěrných informacích. Opozice to označila za ostudu, která nemá obdoby v historii slovenské sněmovny.
11:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony zasáhly leteckou továrnu a sklad ropy v Rusku

Ruské město Smolensk na západě země se v noci stalo terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady. Ukrajinská armáda později oznámila, že bezpilotními letouny zaútočila na tamní letecký závod a také na ropný sklad ve Voroněžské oblasti. Rusko i Ukrajina zároveň informovaly o sestřelení desítek dronů druhé strany.
před 2 hhodinami
Načítání...