Nejste aktivní na síti, jako byste nebyli – nepsané pravidlo internetové generace se pro mnohé stává morbidní realitou k řešení. Co s facebookovým profilem, který žije dál i po smrti uživatele? Některé firmy nabízejí důstojné rozloučení s digitálním já, jiné naopak virtuální „nesmrtelnost“.
Skon člověka – pro úzký kruh blízkých intimní věc, stovkám virtuálních přátel na Facebooku ale mnohdy unikne. Dávno neaktivní profil tak může zanechat na síti stopu i po desetiletí. Nikdo se totiž o osud zanechaných profilů dosud příliš nezajímal.
V poslední době ale Facebook učinil změny: účet buď trvale smaže, nebo uvede do „vzpomínkového“ stavu. Z takového profilu je pak patrné úmrtí uživatele a slouží primárně ke vzpomínání ostatních. Speciální úmrtní verzi Facebooku se ale v poslední době stále častěji věčný pokoj nedostává.
To když firma například omylem uvedla do vzpomínkové verze část uživatelů – včetně samotného zakladatele Marka Zuckerberga. Chyba byla sice obratem napravena, i tak ale způsobila nejprve vlnu zděšení, kdy uživatelé zjišťovali, zda jsou jejich příbuzní stále naživu, posléze pak vlnu pobavení.
Ke zvěčnění či odstranění účtu slouží i speciální formulář. Stačí přiložit úmrtní list či parte. K profilu lze rovněž přidat pověřenou kontaktní osobu, která by se starala o účet zemřelého, pokud dojde k jeho zvěčnění.
Po zvěčnění účtu bude pověřená kontaktní osoba mít možnost napsat na profil příspěvek, a sdílet tak jménem zesnulého třeba poslední zprávu, nebo informovat o pohřebním obřadu. Pověřená osoba ale nebude moci změnit dřív přidaný obsah, číst si zprávy nebo odebírat přátele.
Loučení i s digitálním životem zkrátka nabírá na důležitosti – jistá pohřební služba ve Španělsku nabízí krom běžného servisu, tedy rakve, parte či obřadu také vytvoření online archivu zesnulého.
Některé firmy jdou ještě dál: kouzlo virtuálního kontaktu může fungovat i po smrti jednoho z aktérů. I dva roky po smrti blízkého se tak může objevit na síti jeho vzkaz, třeba v takovéto formě: „Chci, abys šla dál. Chci, abys žila svůj život a byla šťastná. A možná už třeba jsi“.
Podobné vzkazy lze pro své blízké nahrávat a schraňovat. V digitálním sejfu tak mohou lidé nechat audio vzkazy, videa či zprávy. K pozůstalým se dostanou, až bude správný čas.
O úroveň dál pak digitální nesmrtelnost posouvá zatím zkušební verze projektu ETER 9. Umělá inteligence na základě dosavadní virtuální interakce vytvoří profil, který bude dál žít, komentovat a reagovat i po smrti uživatele. Už teď má asi 50 tisíc zájemců.
Tak, či onak – počet posmrtně fungujících účtů se přirozeně zvyšuje. Pokud by Facebook zcela přestal růst, měl by podle některých odhadů počet zesnulých uživatelů převážit počet těch aktivních v roce 2065.
Podle údajů zveřejněných společností Digital Beyond je již část z 1,5 miliardy uživatelů po smrti. Podle některých odhadů za den zemře více než 8 tisíc osob, které na této sociální síti mají profil. Z největší sociální sítě by se dokonce podle některých odhadů mohl do roku 2098 stát hřbitov.
Posmrtné stopy řeší i Instagram nebo LinkedIn
Facebook není jediná sociální síť, která otázky kolem úmrtí svých uživatelů řeší. Twitter poskytuje možnost deaktivovat účet zesnulého skrz jeho příbuzné nebo pověřenou osobu. Stejně jako u Facebooku i Twitter vyžaduje prokázání vztahu či příbuznosti k zemřelému.
Obdobný postup zvolila i fotografická síť Instagram, vlastněná Facebookem, která umožňuje zvěčnění účtu zesnulé osoby, nebo na základě nahlášení rodinným příslušníkem i smazání účtu. Sociální síť ovšem vyžaduje doklad úmrtí, může jít o nekrolog nebo článek v novinách.
Stejně tak vyžaduje, aby se osoba žádající o smazání účtu prokázala jako rodinný příslušník zesnulého. K deaktivaci účtu na pracovní síti LinkedIn je pak vyžadováno jméno zesnulého a prokázání vztahu k němu, uvedení společnosti, pro kterou pracoval, odkaz na jeho profil a e-mailová adresa.
