Od primárek po inauguraci. Ostrý závod o Bílý dům začíná

Způsob voleb amerického prezidenta může českého voliče, který je zvyklý na jednoduché hlasování ve stylu „Zeman versus Schwarzenberg“, zmást. Tamní systém přitom není tak složitý. Je výsledkem umění, jak „ukočírovat“ výběr jediné osobnosti prostřednictvím 300 milionů hlasů, a to při zachování férovosti, plurality i demokratických principů.

Systém pro volbu nejsledovanějšího státníka na světě je i kvůli velikosti a lidnatosti Spojených států v mnohém výjimečný. Pokud se omezíme pouze na formální „milníky“, trvá cesta kandidáta do Bílého domu bezmála rok. Prezidenta si v rozhodujícím hlasování zvolí občané USA letos 8. listopadu. Z jaké dvojice budou vybírat, však stanoví dlouhý proces primárních voleb. Je náročný pro kandidáty, sponzory i voliče.

Pro pochopení je nutné znát základní princip: v primárkách se ve skutečnosti volí nejen kandidáti jako takoví, ale především příslušný počet delegátů za každý stát, kteří budou pro daného kandidáta hlasovat na celonárodních konventech. Počet delegátů za každý stát vychází většinou z počtu obyvatel. (Nejvíce jich tedy na konventy vyšlou státy Kalifornie, Texas nebo Florida.)

Nahrávám video
Jak se volí americký prezident?
Zdroj: ČT24

I když se o post amerického prezidenta uchází ve skutečnosti desítky stranických i nezávislých osobností, největší zájem a podporu mají ti z republikánské a demokratické strany.

JAK SE VOLÍ?

Existují dva způsoby výběru kandidátů, přičemž každý stát si vybere, který z nich mu nejvíce vyhovuje. První typ do značné míry odpovídá volbám známým z Evropy. Sympatizanti při nich volí tajně za volební plentou.

Nahrávám video
Horizont ČT24: V Iowě začínají prezidentské primárky
Zdroj: ČT24

Druhý typ - volební výbory či shromáždění - si lze představit jako stovky stranických minisjezdů v jednotlivých okrscích státu. Na výborech o desítkách účastníků se diskutuje i lobbuje za jednotlivé kandidáty. Volba zastupujících delegátů se tam odehrává v několika úrovních. Z okrsků vzejdou delegáti pro regionální kolo, následně pro krajské kolo – a poté kandidáti pro celostátní kolo.

Pro shromáždění, takzvané caucusy, je charakteristická odlišná podoba, se kterou k nim přistupují kandidátské strany. Republikáni například odevzdávají jména vlastnoručně napsaná na proužky papíru do klobouku. Shromáždění demokraté se naopak rozejdou do částí sálu vymezených pro daného kandidáta a mají 30 minut na to, aby přesvědčili své spolustraníky. Teprve potom je skrutátoři sečtou.

Republikán Ted Cruz při kampani v Iowě
Zdroj: Reuters

KDO A JAK VOLÍ?

 Ve Spojených státech existuje několik druhů voličských skupin. Na jedné straně jsou registrovaní (na straně republikánů i demokratů), na druhé straně nezávislí sympatizanti bez politické příslušnosti. To je důležité pro formu primárek v jednotlivých státech. Některé totiž otevírají možnost volby pouze pro registrované voliče (uzavřené volby). To má zabránit voličům opačné strany, aby schválně tříštili hlasy mezi mnoho slabších kandidátů.

Jiné státy však přístup k volbě kandidáta nijak neomezují. Speciálním případem jsou pak primárky smíšené, ve kterých mohou registrovaní účastníci volit jen v rámci své strany, zatímco nezávislí kohokoliv.

Plakát Donalda Trumpa na ulici v Des Moines
Zdroj: Reuters

V primárních volbách tak za každý stát vzejde určitý počet delegátů, který reprezentuje názor voličů na tzv. volebních konventech každé ze stran. U demokratů jsou pro konvent delegáti stanoveni proporčně, zatímco u republikánů je to v některých státech systémem „vítěz bere vše“.

Nahrávám video
Kozák: V primárkách se víc projeví profilovanější voliči
Zdroj: ČT24

Tato shromáždění, konaná tradičně v létě, mají za úkol oficiálně nominovat jednoho kandidáta pro finálovou volbu. Obě hlavní politické strany je pojmou jako velkou propagační show, vzhledem k mechanismu celých primárek je přitom už před začátkem většinou jasno. Není tajemstvím, kolik každý stát vyslal na sjezd delegátů a pro jakého kandidáta mají hlasovat. Na „vítěze“ konventu (za obě strany) už čeká přímý souboj o Bílý dům.

Americké primárky začínají
Zdroj: Reuters

KONEČNÝ VÝBĚR PREZIDENTA

Vítězní kandidáti z řad republikánů a demokratů se utkají letos 8. listopadu. Ačkoliv nyní přichází příležitost pro všechny platné voliče Spojených států, ani tady nejde o přímou volbu. Veřejnost totiž opět - v rámci každého státu – volí, zda předem určený počet tzv. volitelů zvedne ruku pro jednoho, či druhého kandidáta. V drtivé většině se tak děje většinovým systémem. (Pokud například v Kalifornii zvítězí ve volbách daný kandidát byť jen o jediný hlas, všech 55 volitelů za Kalifornii zvedne ruku pro něj). Výjimku tvoří státy Nebraska a Maine.

Pro kandidáta proto není až tak důležité, kolik hlasů napříč USA celkově získá, ale zda uspěje v klíčových státech s velkým množstvím volitelů. Proto je teoreticky možné získat od obyvatel více hlasů, a přesto kvůli systému voleb prohrát. Prezidentem se stane ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270.

Podíl volitelských míst v jednotlivých státech odráží počet členů kongresu, a tedy prakticky i počet obyvatel daného státu (nejvyšší podíl volitelů mají lidnaté státy jako Kalifornie, Texas nebo Florida).

Republikán Marco Rubio na volebním mítinku
Zdroj: Reuters

PO VOLBÁCH

Oficiálně prezident získává mandát k výkonu své funkce až samotnou volbou prostřednictvím volitelů. Ta následuje v pondělí po druhé středě v prosinci (letos 19. prosince) a kopíruje výsledky voleb. I když volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta, tohoto práva využívají výjimečně.

Inaugurace hlavy státu připadá na 20. leden následujícího roku. Slib s rukou přiloženou na bibli složí nový prezident přesně v poledne před sídlem Kongresu ve Washingtonu, a to za přítomnosti předsedy nejvyššího soudu USA. Ještě předtím složí slib viceprezident.

obrázek
Zdroj: ČT24

Následuje také slavnostní inaugurační průvod od Kapitolu po Pensylvánské třídě do Bílého domu. V jeho čele tradičně jede krokem prezidentská limuzína s prvním párem USA doprovázená pěší ochrankou.

Barack Obama při své druhé inauguraci skládal slib dvakrát. Ještě před slavností na kapitolu tak učinil o den dříve v soukromí Bílého domu, aby vyhověl ústavě, která stanoví datum slibu na 20. ledna. Také po svém prvním zvolení skládal slib dvakrát – to když právníci doporučili reparát za spletený slovosled, aby nikdo autoritu hlavy státu nezpochybnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 8 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 1 hhodinou

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 6 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 9 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 15 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...