Od primárek po inauguraci. Ostrý závod o Bílý dům začíná

Způsob voleb amerického prezidenta může českého voliče, který je zvyklý na jednoduché hlasování ve stylu „Zeman versus Schwarzenberg“, zmást. Tamní systém přitom není tak složitý. Je výsledkem umění, jak „ukočírovat“ výběr jediné osobnosti prostřednictvím 300 milionů hlasů, a to při zachování férovosti, plurality i demokratických principů.

Systém pro volbu nejsledovanějšího státníka na světě je i kvůli velikosti a lidnatosti Spojených států v mnohém výjimečný. Pokud se omezíme pouze na formální „milníky“, trvá cesta kandidáta do Bílého domu bezmála rok. Prezidenta si v rozhodujícím hlasování zvolí občané USA letos 8. listopadu. Z jaké dvojice budou vybírat, však stanoví dlouhý proces primárních voleb. Je náročný pro kandidáty, sponzory i voliče.

Pro pochopení je nutné znát základní princip: v primárkách se ve skutečnosti volí nejen kandidáti jako takoví, ale především příslušný počet delegátů za každý stát, kteří budou pro daného kandidáta hlasovat na celonárodních konventech. Počet delegátů za každý stát vychází většinou z počtu obyvatel. (Nejvíce jich tedy na konventy vyšlou státy Kalifornie, Texas nebo Florida.)

Nahrávám video

I když se o post amerického prezidenta uchází ve skutečnosti desítky stranických i nezávislých osobností, největší zájem a podporu mají ti z republikánské a demokratické strany.

JAK SE VOLÍ?

Existují dva způsoby výběru kandidátů, přičemž každý stát si vybere, který z nich mu nejvíce vyhovuje. První typ do značné míry odpovídá volbám známým z Evropy. Sympatizanti při nich volí tajně za volební plentou.

Nahrávám video

Druhý typ - volební výbory či shromáždění - si lze představit jako stovky stranických minisjezdů v jednotlivých okrscích státu. Na výborech o desítkách účastníků se diskutuje i lobbuje za jednotlivé kandidáty. Volba zastupujících delegátů se tam odehrává v několika úrovních. Z okrsků vzejdou delegáti pro regionální kolo, následně pro krajské kolo – a poté kandidáti pro celostátní kolo.

Pro shromáždění, takzvané caucusy, je charakteristická odlišná podoba, se kterou k nim přistupují kandidátské strany. Republikáni například odevzdávají jména vlastnoručně napsaná na proužky papíru do klobouku. Shromáždění demokraté se naopak rozejdou do částí sálu vymezených pro daného kandidáta a mají 30 minut na to, aby přesvědčili své spolustraníky. Teprve potom je skrutátoři sečtou.

Republikán Ted Cruz při kampani v Iowě
Zdroj: Reuters

KDO A JAK VOLÍ?

 Ve Spojených státech existuje několik druhů voličských skupin. Na jedné straně jsou registrovaní (na straně republikánů i demokratů), na druhé straně nezávislí sympatizanti bez politické příslušnosti. To je důležité pro formu primárek v jednotlivých státech. Některé totiž otevírají možnost volby pouze pro registrované voliče (uzavřené volby). To má zabránit voličům opačné strany, aby schválně tříštili hlasy mezi mnoho slabších kandidátů.

Jiné státy však přístup k volbě kandidáta nijak neomezují. Speciálním případem jsou pak primárky smíšené, ve kterých mohou registrovaní účastníci volit jen v rámci své strany, zatímco nezávislí kohokoliv.

Plakát Donalda Trumpa na ulici v Des Moines
Zdroj: Reuters

V primárních volbách tak za každý stát vzejde určitý počet delegátů, který reprezentuje názor voličů na tzv. volebních konventech každé ze stran. U demokratů jsou pro konvent delegáti stanoveni proporčně, zatímco u republikánů je to v některých státech systémem „vítěz bere vše“.

Nahrávám video

Tato shromáždění, konaná tradičně v létě, mají za úkol oficiálně nominovat jednoho kandidáta pro finálovou volbu. Obě hlavní politické strany je pojmou jako velkou propagační show, vzhledem k mechanismu celých primárek je přitom už před začátkem většinou jasno. Není tajemstvím, kolik každý stát vyslal na sjezd delegátů a pro jakého kandidáta mají hlasovat. Na „vítěze“ konventu (za obě strany) už čeká přímý souboj o Bílý dům.

Americké primárky začínají
Zdroj: Reuters

KONEČNÝ VÝBĚR PREZIDENTA

Vítězní kandidáti z řad republikánů a demokratů se utkají letos 8. listopadu. Ačkoliv nyní přichází příležitost pro všechny platné voliče Spojených států, ani tady nejde o přímou volbu. Veřejnost totiž opět - v rámci každého státu – volí, zda předem určený počet tzv. volitelů zvedne ruku pro jednoho, či druhého kandidáta. V drtivé většině se tak děje většinovým systémem. (Pokud například v Kalifornii zvítězí ve volbách daný kandidát byť jen o jediný hlas, všech 55 volitelů za Kalifornii zvedne ruku pro něj). Výjimku tvoří státy Nebraska a Maine.

Pro kandidáta proto není až tak důležité, kolik hlasů napříč USA celkově získá, ale zda uspěje v klíčových státech s velkým množstvím volitelů. Proto je teoreticky možné získat od obyvatel více hlasů, a přesto kvůli systému voleb prohrát. Prezidentem se stane ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270.

Podíl volitelských míst v jednotlivých státech odráží počet členů kongresu, a tedy prakticky i počet obyvatel daného státu (nejvyšší podíl volitelů mají lidnaté státy jako Kalifornie, Texas nebo Florida).

Republikán Marco Rubio na volebním mítinku
Zdroj: Reuters

PO VOLBÁCH

Oficiálně prezident získává mandát k výkonu své funkce až samotnou volbou prostřednictvím volitelů. Ta následuje v pondělí po druhé středě v prosinci (letos 19. prosince) a kopíruje výsledky voleb. I když volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta, tohoto práva využívají výjimečně.

Inaugurace hlavy státu připadá na 20. leden následujícího roku. Slib s rukou přiloženou na bibli složí nový prezident přesně v poledne před sídlem Kongresu ve Washingtonu, a to za přítomnosti předsedy nejvyššího soudu USA. Ještě předtím složí slib viceprezident.

obrázek
Zdroj: ČT24

Následuje také slavnostní inaugurační průvod od Kapitolu po Pensylvánské třídě do Bílého domu. V jeho čele tradičně jede krokem prezidentská limuzína s prvním párem USA doprovázená pěší ochrankou.

Barack Obama při své druhé inauguraci skládal slib dvakrát. Ještě před slavností na kapitolu tak učinil o den dříve v soukromí Bílého domu, aby vyhověl ústavě, která stanoví datum slibu na 20. ledna. Také po svém prvním zvolení skládal slib dvakrát – to když právníci doporučili reparát za spletený slovosled, aby nikdo autoritu hlavy státu nezpochybnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 57 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 10 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 13 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 15 hhodinami
Načítání...