Praha - Nové studie dokazují, že obyvatelé hlučných míst trpí daleko častěji nemocemi srdce. V prostředí s nadměrným hlukem přitom žijí dva miliony Čechů. Obrana před hlukem je ale složitá, a proto se jí velmi intenzivně věnují vědecké laboratoře. Lepší ochranu obyvatel požaduje i Evropská unie. 40 decibelů už v noci zkazí spánek, pražská výpadovka dosahuje průměrně až 80 decibelů.
Příčinou zvýšení srdečních onemocnění je neustálý stres. Zvířata v přírodě hluk vyplaší, lidé ale zůstávají a dlouhodobý podvědomý neklid vede k nemocem. „V blízkosti velmi hlučných letišť nebo velmi hlučných dopravních tepen je vyšší výskyt onemocnění kardiovaskulárního systému, a dokonce i infarktu myokardu,“ potvrdil Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny.
40 decibelů už v noci zkazí spánek. Takto hlučná jsou i relativně klidná místa jako je napříkladu oblast nad pražskou Zbraslaví. „Ještě pořád nám sem doléhá hluk z aglomerace a v současné chvíli se hodnota pohybuje kolem 45 decibelů,“ uvedl Petr Jurtin ze společnosti pro měření hluku Ekola. Protihlukové stěny ale mají rezervy. „Jejich vlastnosti se často značně přeceňují, účinnost nebývá až tak veliká, jak by si někteří obyvatelé přáli,“ myslí si Ondřej Jiříček z Elektrotechnické fakulty ČVUT.
Utlumit hluk mohou i pásy stromů a keřů. Výzkum se soustředí ale i na odstranění zdrojů hluku. V těchto dnech se například ve Velimi u Kolína testují nové vlakové soupravy francouzské TGV. „Pokud vozidla brzdí starou technologií pomocí brzdových špalíků, dochází k tomu známému pískavému zvuku,“ doplnil Antonín Blažek z Výzkumného ústavu železničního. Výměna hlučných souprav je ale velmi drahá. V letošním roce věnují České dráhy na nové vlaky přes tři miliardy korun.
