Obléhání hongkongské univerzity je zřejmě u konce. Zůstala tam poslední, zesláblá žena

Okupace hongkongské polytechnické univerzity protivládními demonstranty podle místních úřadů pravděpodobně skončila. V univerzitním areálu byla v úterý nalezena jediná mladá žena, která byla zesláblá a ve špatném psychickém stavu. Sdělili to představitelé univerzity, kteří všechny školní budovy i přilehlé prostory prohledali.

Univerzitu studenti a další demonstranti obsadili zhruba před dvěma týdny na protest proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové. Policisté pak areál obklíčili a pozatýkali asi tisícovku lidí, kteří z kampusu postupně vyšli. Mnozí se vzdali dobrovolně, další byli zadrženi při útěku. Zatčení by mohli být obviněni z organizovaného výtržnictví, za které v Hongkongu hrozí až desetiletý trest vězení.

V pondělí média psala, že ve vysokoškolském areálu zůstávají asi tři desítky demonstrantů. Úterní pátrání ale odhalilo pouze jednu ženu. Viceprezident polytechniky Alexander Wai řekl, že nemůže vyloučit možnost, že se v rozsáhlém komplexu ještě nějací studenti nacházejí, „pravděpodobnost ale není příliš vysoká“. Nalezená žena, které byla poskytnuta lékařská pomoc, je starší 18 let a není studentkou univerzity.

Do areálů hongkongských univerzit se tento měsíc přesunuly prodemokratické protesty, které se v Hongkongu konají od června. Jejich účastníci požadují demokratické reformy a protestují proti postupnému omezování svobod ze strany Číny, pod jejíž správu se tato bývalá britská kolonie vrátila v roce 1997.

Lamová připustila nespokojenost s vládou

V neděli se v Hongkongu konaly světem ostře sledované místní volby, ve kterých podle předběžných výsledků ovládli kandidáti hongkongských prodemokratických stran 17 z 18 místních rad. Tyto rady sice nemají velkou reálnou moc, volby byly nicméně po pětiměsíčních masových protivládních protestech považovány za neoficiální referendum o vládě hongkongské správkyně Lamové a demokratických reformách, které prosazují demonstranti. 

Správkyně Hongkongu Lamová připustila, že rekordní účast v nedělních místních volbách svědčí o nespokojenosti s vládou. Zároveň poděkovala obyvatelům za pokojné hlasování v poměrně nestabilním prostředí. Na každotýdenní tiskové konferenci slíbila, že urychlí dialog a zřídí komisi, která se má zabývat hluboko zakořeněnými sociálními problémy, které přispěly k rozhořčení obyvatel.

Správkyně Hongkongu také řekla, že ústřední vláda v Pekingu ji neviní z neúspěchu ve volbách. Ty podle ní byly odrazem nespokojenosti s vládou, ale také ukázaly, že mnoho lidí si přeje konec násilí.

Čínská státní média tyto volby ale v úterý označila za nespravedlivé. Podle čínské veřejnoprávní televize CCTV kandidáti i voliči naklonění centrální čínské vládě čelili před hlasováním rozsáhlému pronásledování a zastrašování. Výsledky voleb znamenají překážku pro rozvoj Hongkongu, napsal list China Daily.

Voliči, kteří podporovali kandidáty blízké vládě Lamové, „čelili velkým problémům, a dokonce i nadávkám ze strany opozičních kandidátů“, napsala ve svém komentáři na webových stránkách čínské televize CCTV moderátorka Liou Sin. „Volební výsledky budou mít negativní dopady na Hongkong, přinejmenším v nejbližším období,“ uvádí se v komentáři, z něhož citovala agentura AP.

„S pomocí násilné zastrašovací taktiky byla mařena kampaň provládních kandidátů,“ napsal obdobně anglojazyčný deník China Daily, podle nějž byly propekingským kandidátům „ničeny kanceláře, přerušováno telefonní a internetové spojení a odstraňovány předvolební plakáty“.

Podle China Daily se vítězní opoziční kandidáti postarají o to, aby Hongkong „nenašel klid… a dál ztrácel důležitost jako mezinárodní finanční a logistické centrum“. „Tyto volby jsou dalším důkazem, že v Hongkongu je nyní naléhavě potřeba obnovit vládu zákona a nastolit pořádek,“ poznamenal list. Také čínská oficiální tisková agentura Nová Čína poukázala na „napadání a zastrašování některých patriotických kandidátů, kteří milují Hongkong“. „Výsledkem byl nespravedlivý volební proces, čehož využili jiní,“ uvedla agentura.

Čína versus USA

Bývalá britská kolonie prochází nejhorší politickou krizí za poslední desetiletí. Čínu kvůli situaci v Hongkongu kritizuje Západ. Americký Kongres minulý týden schválil návrh zákona, jehož cílem je chránit lidská práva v Hongkongu. Peking žádá, aby americký prezident Donald Trump zákon vetoval.

Podle agentury Reuters si čínské ministerstvo zahraničí v pondělí předvolalo velvyslance USA Terryho Branstada, aby protestovalo proti schválení zákona, který Peking považuje za vměšování do vnitřních záležitostí Číny.

Peking naléhal na Washington, aby „napravil své chyby a přestal se vměšovat do hongkongských věcí a zasahovat do vnitřních záležitostí Číny“, uvedlo ministerstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...