Prodemokratičtí kandidáti jasně zvítězili v nedělních místních volbách v Hongkongu. Podle předběžných výsledků, o nichž informovala stanice RTHK, získali jednoznačnou většinu přímo volených křesel. Ovládli 17 z 18 místních rad, které byly dosud pod kontrolou propekingských politiků. Správkyně Carrie Lamová řekla, že názoru veřejnosti bude vláda pokorně naslouchat. Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že Hongkong je součástí Číny.
Podle BBC by měli prodemokratičtí kandidáti obsadit 347 ze 452 křesel v místních radách, nezávislí uchazeči 45 a propekingští kandidáti 60 křesel. BBC zároveň podotýká, že řada nezávislých kandidátů prodemokratické strany podporuje.
„Zvítězili jsme díky protestům, které udělaly z místních voleb referendum,“ uvedl prodemokratický aktivista Jimmy Sham, který získal jeden z mandátů.
Již v noci začali lidé před volebními místnostmi oslavovat vítězství prodemokratického tábora. V poledne v poledne se slavilo i v obchodním centru města. Lidé otvírali šampaňské a nabízeli přípitek kolemjdoucím.
Referendum o Lamové
Dříve nepříliš sledované hlasování se stalo testem popularity správkyně Lamové, jejíž pozicí už téměř půl roku otřásají prodemokratické protesty. Volby také měly ukázat, jak silnou podporu mají aktivisté mezi většinovým obyvatelstvem.
„Dnes jsme vyhráli malou bitvu, která ale ukazuje, že obyvatelé Hongkongu mají šanci vyhrát i válku. Budeme bojovat dál,“ uvedl další z představitelů protestního hnutí a úspěšný kandidát Henry Sin Ho-fai.
Vláda hovoří o pokoře
Lamová uvedla, že vláda výsledky voleb respektuje a vnímá je jako odraz nespokojenosti se současnou situací. „Vláda bude samozřejmě pokorně naslouchat názorům občanů a vážně o nich přemýšlet,“ píše se v jejím prohlášení.
Čínská centrální vláda nicméně zdůraznila, že navzdory vítězství opozice v místních volbách bude Lamovou nadále pevně podporovat. Šéf čínské diplomacie Wang I přitom zdůraznil, že Hongkong je součástí Číny, bez ohledu na to, co se na tomto autonomním území v současnosti děje.
„Po zkušenostech z minulosti se dá předpokládat, že vláda bude hledat způsoby, jak vítězným kandidátům mandáty odebrat. Mnozí byli například zatčeni na demonstracích a jsou stíháni za účast na nepovoleném shromáždění. Pokud by dostali tresty delší než tři měsíce, nemohli by vykonávat veřejné funkce,“ řekla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Místní rady v Hongkongu nemají příliš reálné moci. „Na komunální úrovni se řeší skutečně všední starosti občanů, jako jsou školy, místní doprava, třídění opadů a podobně,“ vysvětlila Šámalová.
117 radních má nicméně právo zasednout v 1200členné komisi, která volí správce Hongkongu, avšak sama není volena ve všeobecných volbách. „Správce města si obyvatelé Hongkongu nevybírají přímo, vybírá ho komise složená ze zástupců různých zájmových skupin a profesních svazů, například rybářů nebo zemědělců. Převahu mají stoupenci Pekingu,“ sdělila Šámalová.
„Prodemokratický tábor nyní výrazně zvýší svůj vliv na složení komise, ale zdaleka nemá vyhráno. O novém správci se rozhodne v Pekingu. Dosud se předpokládalo, a zní to velmi pravděpodobně, že nový správce bude někdo s ještě tvrdší rukou než Carrie Lamová. Také by se ale mohlo stát, že Peking dá přednost kompromisnějšímu propekingskému politikovi,“ dodala zpravodajka ČT.
Blok politiků loajálních k Pekingu, který dosud místní rady bezvýhradně ovládal, získal jen kolem 60 mandátů. Nejsilnější z propekingských stran ztratila 155 ze svých dosavadních 182 křesel. O mandát přišel mimo jiné i Junius Ho, kterého počátkem tohoto měsíce pobodal na ulici útočník s nožem. Aktivisté Hoa obviňují, že pomáhal zorganizovat útoky na demonstranty.
O důležitosti, kterou obyvatelé Hongkongu volbám přikládali, svědčí i volební účast. Ta podle oficiálních údajů dosáhla rekordní výše 71,2 procenta z více než čtyř milionů registrovaných voličů. Při posledních volbách v roce 2015 hlasovalo 47 procent voličů. Prodemokratičtí kandidáti tehdy obsadili jen stovku křesel, propekingští politici jich získali třikrát tolik.
DPA: Volby ukazují, co si myslí mlčící většina
Mimořádným zájmem o volby dali obyvatelé Hongkongu jasně najevo svou touhu po skutečné demokracii a politických změnách a vyslali zároveň jasný signál Pekingu, napsala agentura DPA. Pozorovatelé proto označují volby za referendum o tom, zda mlčící většina po téměř šesti měsících nepřestávajících protestů stále ještě stojí za protivládním hnutím.
„Volby jsou pro nás poslední možností vyjádřit svůj názor. Většina protestů byla vládou zakázána,“ řekl novinářům 26letý bankovní úředník poté, co odevzdal svůj hlas. „Při minulých volbách byli v našem okrsku jen propekingští kandidáti. Tentokrát je tam i jedna demokratická kandidátka. Něco se změnilo,“ dodal.
Třicátník Jason čekal ve frontě před volební místností přes hodinu, než mohl odevzdat hlas. „Byl bych čekal i déle. Chceme demokracii a konec policejního násilí,“ uvedl. Aktivisté rovněž žádají plně svobodné volby správce Hongkongu a také nezávislé vyšetření údajné policejní brutality při zásazích proti demonstrantům.
