V roce 2004 vystoupil takřka neznámý senátor státu Illinois na sjezdu Demokratů, přičemž si získal srdce řady Američanů. Barack Obama –první prezident afroamerického původu – proslul během posledních osmi let jako skvělý řečník a politik, který se i přes značnou moc dokázal vžít do pocitů obyčejných lidí. Podívejte se na jeho klíčové chvíle.
Hlavní projev na sjezdu Demokratů (2004)
Americká veřejnost jméno Barack Obama poprvé více zaregistrovala před dvanácti lety, a to ve chvíli, kdy dal illinoiskému senátorovi prostor tehdejší prezidentský kandidát John Kerry na sjezdu Demokratické strany. Obama si hlavním projevem získal srdce mnoha Američanů. Ještě ten rok se dostal do celonárodního Senátu, o čtyři roky později pak rovnou do Bílého domu.
Projev „More Perfect Union“ (2008)
Jeden z přelomových okamžiků amerických primárek v roce 2008, kde měl Obama jako protikandidátku Hillary Clintonovou, byl senátorův projev „More Perfect Union“ o rasové otázce. Řeči předcházely kritické poznámky Obamova bývalého pastora o zacházení s Afroameričany v USA. Obamův projev je dosud považován za jeho zřejmě největší řečnický úspěch.
První černošský prezident USA (2008)
Čtvrtého listopadu 2008 je historické datum nejen pro Obamu, ale i pro celé Spojené státy, které si zvolily vůbec první hlavu státu afroamerického původu. Obama tehdy vystoupil na pódiu s manželkou Michelle a svými dvěma dcerami pouhé půlstoletí od ukončení segregace.
Podpis Obamacare (2010)
Po delším boji v Kongresu podepsal Obama legislativu známou jako Obamacare, tedy zdravotnickou reformu, jejímž cílem je poskytnutí přístupu více než 48 milionům nepojištěných Američanů k levné, ale zároveň kvalitní zdravotní péči a zdravotnímu pojištění. Projekt měl také přispět ke snížení růstu výdajů na zdravotní péči v USA. „Dnes uvedu podpisem do pohybu reformy, za něž bojovaly a toužily po nich celé generace Američanů,“ prohlásil tehdy prezident.
Boj o rodný list (2011)
V roce 2011 skupina Obamových odpůrců v čele s miliardářem Donaldem Trumpem tvrdila, že se Obama ve skutečnosti narodil v Keni, a ne na Havaji, jak tvrdil. Prezident pak rodný list zveřejnil a během večeře v Bílém domě se bavil na účet Trumpa s tím, že „miliardář se může konečně vrátit k otázkám, na nichž skutečně záleží – třeba, jestli bylo přistání na Měsíci podvod, nebo co se skutečně stalo v Roswellu“.
Smrt Usámy bin Ládina (2011)
Další historický okamžik přišel v březnu 2011, kdy Obama oznámil Američanům a celému světu, že USA uskutečnily operaci, při níž byl zabit vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin. Skoro deset let od teroristických útoků z 11. září tak mohli mít pocit zadostiučinění příbuzní a známí obětí.
Emoce po Sandy Hook (2012)
Po masakru na základní škole Sandy Hook v Connecticutu, kde mladík postřílel 20 dětí ve věku mezi šesti a sedmi lety a několik učitelů, věnoval Obama asi svůj nejemocionálnější proslov americkým rodinám. Varoval před podobnými strašlivými zločiny a vyzval k větší kontrole držení zbraní v USA.
Legalizace homosexuálních sňatků (2015)
V roce 2015 americký Nejvyšší soud rozhodl, že se homosexuálové ve všech padesáti státech mají právo brát. Čtrnáct států na jihu a jihozápadě země, které takové sňatky zakazovaly, muselo od této praxe ustoupit. Obama to nazval „spravedlností, která přišla jako blesk“. Bílý dům pak nechal rozsvítit v barvách duhy.
Amazing Grace (2015)
Poté, co bylo v roce2015 zavražděno devět lidí v černošském kostele v Charlestonu, Obama opět volal po větší kontrole zbraní. Vedl tehdy sbor, když s dojetím zpíval „Amazing Grace“.
Oteplování americko-kubánských vztahů (2016)
Obamova administrativa tajně jednala o normalizaci vztahů s komunistickou Kubou. V březnu 2016 se stal Obama prvním americkým prezidentem, jenž po téměř devadesáti letech tento ostrov navštívil.
Zvláštní pouto mezi Obamovými a britskou královnou
Obamovi navázali nečekaně důvěrné vztahy s britskou královskou rodinou. Zejména Michelle měla blízko ke královně Alžbětě II. V roce 2009 kupříkladu ignorovala královský protokol, když dala královně ruku kolem ramen. V dubnu letošního roku oslavila Alžběta II. své 90. narozeniny s Obamovými na soukromém obědě.
Hráč golfu a výjimečné vztahy s Cameronem
Ve volném čase hraje Obama nejraději golf – dokonce překonal rekord v počtu kol odehraných jako hlava státu. Obama si zahrál i s britským premiérem Davidem Cameronem, s nímž měl výjimečně dobré vztahy.
Zpívající prezident
Obama se během svého funkčního období choval často nenuceně – třeba když v divadle Apollo zpíval „Let's Stay Together“ od soulového zpěváka Ala Greena. V Bílém domě si pak zapěl s Mickem Jaggerem a BB Kingem.
Máme stejné vlasy? (2009)
Jedním z nejlidštějších momentů Obamova prezidentství bylo, když pětiletý Jacob Philadelphia navštívil Bílý dům a prezidentovi řekl: „Chtěl bych vědět, jestli jsou moje vlasy stejné jako ty vaše.“ Načež Obama si klekl a chlapec mu sáhl na vlasy. Záběry pak obletěly celý svět.
Dohoda o íránském jaderném programu (2015)
Obama sehrál zásadní úlohu také při jednání o íránském jaderném programu. V červenci 2015 se šestice velmocí po téměř dvouletém jednání dohodla s Teheránem na jeho omezení výměnou za odvolání sankcí vůči Íránu. Americký prezident to tehdy označil za „historické řešení“.
„Tato dohoda dokazuje, že americká diplomacie dokáže přinést změnu. Změnu, která učiní svět a naši zemi bezpečnější. Díky dohodě bude mít mezinárodní komunita možnost ověřovat, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně. Nebude produkovat vysoce obohacený uran, proto se nemusíme bát, že vytvoří jadernou bombu. Dohoda odstraní z Íránu dvě třetiny centrifug, zbytek bude pod neustálou mezinárodní supervizí. V následujících 15 letech budeme schopni monitorovat, zda Írán neprodukuje obohacené plutonium,“ prohlásil Obama.
Dohoda měla rozptýlit obavy Západu, že by íránský jaderný program mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Írán tuto možnost dlouhodobě popírá. Jeho jaderný program prý slouží pouze mírovým účelům.
Dohoda velmi znepokojila Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu ji označil za „historickou chybu“ pro celý svět. „Írán se blíží k získání jaderné bomby a disponuje miliardami dolarů na terorismus a útoky,“ varoval. Otevřenost demokratické Obamovy vlády ale značně kritizovala i republikánská většina v americkém Kongresu včetně budoucího prezidenta Donalda Trumpa, jenž sliboval, že podmínky dohody přezkoumá.
Chyby, neúspěchy a kontroverze
Obama řekl, že za vůbec největší chybu svého prezidentství považuje absenci plánu pro Libyi po svržení režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011. Obama označil zásah NATO za správnou věc, připustil ale, že mezinárodní koalice toho mohla udělat víc, aby zabránila následnému chaosu, do něhož země v dalších letech upadla.
Nejpotupnější Obamova prohra v Kongresu přišla nedávno, když zákonodárci odsouhlasili zákon, jenž umožňuje žalovat saúdskou vládu u amerického federálního soudu kvůli 11. září. Zákon upravuje novelu z roku 1976, která chrání jiné země proti americké žalobě. Obama proto úpravu odmítl, senátoři ale jeho veto přehlasovali poměrem 97:1, poslanci 348:77. Stalo se tak poprvé za celých osm let Obamova prezidentství.
V době Obamova funkčního období (2013) odstartovala také aféra kolem NSA. Díky odhalením jejího bývalého technika Edwarda Snowdena vyšla najevo fakta o tajných programech sledujících telefonickou komunikaci milionů lidí v USA i ve světě včetně významných politiků. Obama pak musel po vlně kritiky pravomoci NSA lehce osekat.
Republikáni v létě kritizovali Obamu za to, že nechal v lednu dopravit speciálním letadlem do Íránu dřevěné bedny s bankovkami v hodnotě 400 milionů dolarů (9,5 miliardy korun). Poté se dostala na svobodu skupina amerických vězňů. Podle republikánů šlo o výkupné a vláda jeho zaplacením porušila pravidla. Bílý dům to ale odmítá a tvrdí, že peníze měly být první splátkou vyrovnání ve výši 1,7 miliardy dolarů týkající se desítky let starého sporu kvůli nedokončenému obchodu. Smlouva byla podepsána ještě předtím, než padl v roce 1979 šáh a byla ustavena islámská republika.
Obama také celé své funkční období sliboval uzavření Guantánama na Kubě, což se stále nestalo, i když prezident tvrdí, že se tak stane do konce jeho funkčního období v lednu. V poslední době už zůstává v zařízení jen pár desítek vězňů. Věznice byla zřízena před čtrnácti lety pro osoby zajaté v zahraničí po teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Když Obama nastoupil do funkce, bylo v Guantánamu 242 osob.
Obama sváděl celá svá dvě funkční období marný boj se zbrojařskou lobby. Po každé masové střelbě volal po nových zákonech týkajících se nákupu a držení zbraní, republikáni o tom ale nechtěli slyšet a oháněli se dodatkem ústavy. V lednu se prezident rozhodl obejít Kongres a formou nařízení zařídit, že všichni zájemci o střelné zbraně musí splnit stejné požadavky – kontrolována je například jejich minulost. „Zbrojní lobby může držet Kongres jako rukojmí, ale nemůže držet jako rukojmí Ameriku. Nemůže přijmout tyto masakry jako cenu za svobodu,“ podotkl končící šéf Bílého domu.
