Američtí republikáni vytáhli v rámci předvolebního boje další eso z rukávu: lednovou zásilku pro Írán. Prezident-demokrat Barack Obama nechal dopravit speciálním letadlem do Íránu dřevěné bedny s bankovkami v hodnotě 400 milionů dolarů (9,5 miliardy korun). Poté se dostala na svobodu skupina amerických vězňů. Podle republikánů šlo o výkupné a vláda jeho zaplacením porušila pravidla. Bílý dům to odmítá.
Obama poslal do Íránu stamiliony v hotovosti. Jasné výkupné, zlobí se republikáni
„Vláda Spojených států nebude ustupovat teroristům držícím občany Spojených států. Nebude platit výkupné, propouštět vězně ani souhlasit s dalšími činy, které by mohly podporovat mezinárodní terorismus,“ zní oficiální politika Washingtonu.
Podle republikánů ale prezident přesně takový krok udělal, když nechal do Teheránu tajně odeslat 400 milionů v hotovosti. „Rozhodně si myslím, že šlo o výkupné,“ zdůraznil republikánský senátor Adam Kinzinger. Podle dalšího republikánského senátora Toma Cottona to Teherán pouze povzbudí k dalším ilegálním únosům.
Američané uložili eura, švýcarské franky a další měny do dřevěných palet v neoznačeném nákladním stroji. Když peníze dorazily do Teheránu, čtyři američtí vězni byli propuštěni. Peníze měly pocházet z centrálních bank v Nizozemsku a Švýcarsku, píše list The Wall Street Journal.
Republikánský kandidát na viceprezidenta Michael Pence obviňuje Obamovu administrativu z toho, že vystavuje riziku Američany působící v zahraničí. „Hillary Clintonová a Barack Obama zaplacením té částky v podstatě umístili cenovku na hlavu každého Američana, který cestuje do ciziny. Za Američany držené v Íránu v zásadě zaplatili výkupné,“ myslí si Pence.
Bílý dům ale kritiku odmítá. Částku odeslala vláda v hotovosti prý proto, že Írán nemá přístup do světového finančního systému. „Výkupné to nebylo. Placení výkupného za rukojmí je proti politice Spojených států,“ prohlásil mluvčí Bílého domu Josh Earnest s tím, že vyjednávání o návratu amerických občanů se odehrávalo zcela odděleně.
Šlo o část vyrovnání, tvrdí oficiálně Washington
Peníze měly být první splátkou vyrovnání ve výši 1,7 miliardy dolarů týkající se desítky let starého sporu kvůli nedokončenému zbraňovému obchodu. Smlouva byla podepsána ještě předtím, než padl v roce 1979 šáh a byla ustavena islámská republika.
Vyrovnání se řešilo před mezinárodním soudem v Haagu. Údajná první splátka byla odeslána ve dnech, kdy byla navíc uvedena v platnost klíčová dohoda o omezení íránského jaderného programu. „Když byla uzavřena smlouva o jaderném programu a propuštěni vězni, nastal správný čas také k vyřešení tohoto sporu,“ vysvětloval krok Obama v polovině ledna.
Šéf diplomacie John Kerry mluvil v souvislosti s propuštěním skupiny Američanů o zlepšení vzájemných vztahů s Íránem a odemknutí diplomatických komunikačních kanálů díky jaderné dohodě.
Od té doby ale nechaly Íránské revoluční gardy zatknout další dva íránské Američany, stejně jako občany Francie, Kanady a Británie s dvojím občanstvím, připomíná The Wall Street Journal.
Írán v současné době podporuje Asadův režim v Sýrii, a to penězi i vojáky, přičemž Washington dlouhodobě volá po Asadově pádu. Šéf CIA John Brennan ale tvrdí, že peníze, které Teherán dostal díky uvolnění sankcí, využívá režim hlavně na rozvoj infrastruktury, podporu měny i úřadů a agentur.