Obama vs. Romney: V debatě o zahraničí se často shodovali

Boca Raton – Americký stát Florida hostil třetí a poslední předvolební debatu amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho republikánského vyzývatele Mitta Romneyho. Diskuse moderovaná novinářem Bobem Schiefferem byla zaměřená na zahraniční politiku a oba protagonisté nalézali mnoho společných bodů, například ohledně postoje Spojených států vůči Íránu, nechuti k vojenské účasti USA v Sýrii, používání bezpilotních letadel v boji proti teroristům či k postupu Washingtonu během loňských nepokojů v Egyptě. Střetli se naopak třeba v otázce výdajů na obranu či toho, zda postavení USA v posledních čtyřech letech oslabilo, či posílilo.

Podle bleskového průzkumu stanice CBS News mezi nerozhodnutými voliči Obama debatu s přehledem vyhrál. Za vítěze jej označilo 53 procent respondentů, zatímco Romney byl úspěšnější podle 23 procent. Šéf Bílého domu uspěl i podle průzkumu stanice CNN mezi registrovanými voliči, kteří sledovali debatu. Vyhrál v poměru 48:40 procentům. 

Republikánský politik v mnohem poklidnější debatě, než byla ta předchozí z minulého týdne, vystupoval převážně uměřeně až defenzivně. Obama naopak byl agresivnější, když Romneyho tvrzení například několikrát označil za nepravdivá. Zároveň zdůrazňoval své větší zkušenosti v otázkách zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Připomenul například zabití šéfa teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina, ukončení války v Iráku či postupný odchod z Afghánistánu.  

Romney se většinou snažil nedostávat s Obamou do slovních přestřelek a spíše se snažil představit svou vizi postavení Spojených států ve světě, která se až na nuance příliš neodlišovala od politiky současného šéfa Bílého domu. Republikán nicméně Obamovi vytkl, že Washington je ve světě příliš pasivní a že se to musí změnit. Aby to ale bylo možné, musejí se podle něj nejprve Spojené státy postavit ekonomicky na nohy. V zásadě totéž ale v debatě říkal i Obama.

Několikrát se ale současnému šéfovi Bílého domu podařilo na republikána úspěšně zaútočit. Hned v úvodu debaty jeho zahraniční politiku přirovnal k reliktu z 80. let, když Romneymu připomenul dřívější výrok o tom, že Rusko je největším nepřítelem USA. Republikánova slova o tom, že americké námořnictvo má méně lodí než v roce 1916, odmítl s tím, že doba se od té doby změnila a že stejně tak teď USA mají méně „koní a bajonetů“. „Máme teď ty věci, kterým se říká letadlové lodi a na kterých přistávají letadla,“ řekl také sarkasticky Obama.

Co zaznělo v debatě

Barack Obama:
Studená válka skončila před 20 lety, ale co se naší zahraniční politiky týče, zdá se, že právě do 80. let se chcete vrátit.

Mitt Romney:
Gratuluji mu k dopadení Usámy bin Ládina a pronásledování vedení Al Káidy. Tento problém ale zabíjení vyřešit nemůže. Budeme muset vymyslet ucelenou strategii, jak islámskému světu pomoct, aby odmítl násilný extremismus.

Barack Obama:
Guvernére, problém je, že v mnoha otázkách – ať už je to Blízký východ, Afghánistán, Irák a nebo teď Írán – jste příliš nejednotný a rozptýlený.

Mitt Romney:
Rusko proti nám dál bojuje v OSN. Co se Ruska nebo Putina týče, nehodlám si nasadit růžové brýle. A rozhodně Putinovi neřeknu, že mu po volbách věnuji víc flexibility.

Poslední debata byla důležitá pro další dělení sympatií voličů

Diskuse se často stáčela k domácím otázkám, protože zahraniční politika na rozdíl od stavu hospodářství není ve středu letošní předvolební kampaně. Oba kandidáti tak například zmínili své recepty na podporu ekonomiky či energetickou politiku, která nicméně podle obou pomůže zlepšit strategické postavení ve světě. Moderátor Bob Shieffer v jednu chvíli Obamu i Romneyho přesto vybídnul, aby se vrátili k tématu zahraniční politiky.   

Předvolební souboj obou politiků je podle posledních průzkumů značně vyrovnaný. Poslední debata tak může být důležitá pro další dělení sympatií voličů. Obama do ní vstupoval s výhodou, protože je v zahraniční politice silnější než Romney. Republikán zvítězil v první debatě. Ve druhé ale šéfovi Bílého domu podlehl. Aktuální souboj tak mimo jiné rozhodoval i o tom, který z politiků si odnese pomyslnou korunu vítěze předvolebních televizních diskusí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...