Obama vs. Romney: V debatě o zahraničí se často shodovali

Boca Raton – Americký stát Florida hostil třetí a poslední předvolební debatu amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho republikánského vyzývatele Mitta Romneyho. Diskuse moderovaná novinářem Bobem Schiefferem byla zaměřená na zahraniční politiku a oba protagonisté nalézali mnoho společných bodů, například ohledně postoje Spojených států vůči Íránu, nechuti k vojenské účasti USA v Sýrii, používání bezpilotních letadel v boji proti teroristům či k postupu Washingtonu během loňských nepokojů v Egyptě. Střetli se naopak třeba v otázce výdajů na obranu či toho, zda postavení USA v posledních čtyřech letech oslabilo, či posílilo.

Podle bleskového průzkumu stanice CBS News mezi nerozhodnutými voliči Obama debatu s přehledem vyhrál. Za vítěze jej označilo 53 procent respondentů, zatímco Romney byl úspěšnější podle 23 procent. Šéf Bílého domu uspěl i podle průzkumu stanice CNN mezi registrovanými voliči, kteří sledovali debatu. Vyhrál v poměru 48:40 procentům. 

Republikánský politik v mnohem poklidnější debatě, než byla ta předchozí z minulého týdne, vystupoval převážně uměřeně až defenzivně. Obama naopak byl agresivnější, když Romneyho tvrzení například několikrát označil za nepravdivá. Zároveň zdůrazňoval své větší zkušenosti v otázkách zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Připomenul například zabití šéfa teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina, ukončení války v Iráku či postupný odchod z Afghánistánu.  

Romney se většinou snažil nedostávat s Obamou do slovních přestřelek a spíše se snažil představit svou vizi postavení Spojených států ve světě, která se až na nuance příliš neodlišovala od politiky současného šéfa Bílého domu. Republikán nicméně Obamovi vytkl, že Washington je ve světě příliš pasivní a že se to musí změnit. Aby to ale bylo možné, musejí se podle něj nejprve Spojené státy postavit ekonomicky na nohy. V zásadě totéž ale v debatě říkal i Obama.

Několikrát se ale současnému šéfovi Bílého domu podařilo na republikána úspěšně zaútočit. Hned v úvodu debaty jeho zahraniční politiku přirovnal k reliktu z 80. let, když Romneymu připomenul dřívější výrok o tom, že Rusko je největším nepřítelem USA. Republikánova slova o tom, že americké námořnictvo má méně lodí než v roce 1916, odmítl s tím, že doba se od té doby změnila a že stejně tak teď USA mají méně „koní a bajonetů“. „Máme teď ty věci, kterým se říká letadlové lodi a na kterých přistávají letadla,“ řekl také sarkasticky Obama.

Co zaznělo v debatě

Barack Obama:
Studená válka skončila před 20 lety, ale co se naší zahraniční politiky týče, zdá se, že právě do 80. let se chcete vrátit.

Mitt Romney:
Gratuluji mu k dopadení Usámy bin Ládina a pronásledování vedení Al Káidy. Tento problém ale zabíjení vyřešit nemůže. Budeme muset vymyslet ucelenou strategii, jak islámskému světu pomoct, aby odmítl násilný extremismus.

Barack Obama:
Guvernére, problém je, že v mnoha otázkách – ať už je to Blízký východ, Afghánistán, Irák a nebo teď Írán – jste příliš nejednotný a rozptýlený.

Mitt Romney:
Rusko proti nám dál bojuje v OSN. Co se Ruska nebo Putina týče, nehodlám si nasadit růžové brýle. A rozhodně Putinovi neřeknu, že mu po volbách věnuji víc flexibility.

Poslední debata byla důležitá pro další dělení sympatií voličů

Diskuse se často stáčela k domácím otázkám, protože zahraniční politika na rozdíl od stavu hospodářství není ve středu letošní předvolební kampaně. Oba kandidáti tak například zmínili své recepty na podporu ekonomiky či energetickou politiku, která nicméně podle obou pomůže zlepšit strategické postavení ve světě. Moderátor Bob Shieffer v jednu chvíli Obamu i Romneyho přesto vybídnul, aby se vrátili k tématu zahraniční politiky.   

Předvolební souboj obou politiků je podle posledních průzkumů značně vyrovnaný. Poslední debata tak může být důležitá pro další dělení sympatií voličů. Obama do ní vstupoval s výhodou, protože je v zahraniční politice silnější než Romney. Republikán zvítězil v první debatě. Ve druhé ale šéfovi Bílého domu podlehl. Aktuální souboj tak mimo jiné rozhodoval i o tom, který z politiků si odnese pomyslnou korunu vítěze předvolebních televizních diskusí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 14 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 23 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 30 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...