Washington - Americký prezident Barack Obama v neděli v Kongresu prosadil svou přelomovou zdravotní reformu. Po několikahodinové debatě s ní souhlasila Sněmovna reprezentantů. Největší změna amerického zdravotnictví za několik desítek let by kromě jiného měla zpřístupnit zdravotní péči 31 milionům nepojištěných Američanů. Pojištění by tak mělo mít 95 procent obyvatel USA místo současných 85 procent. Pojišťovny také nebudou moci někoho odmítnout jen proto, že už nějakou nemocí trpí. Opoziční republikáni ale návrhu vytýkají, že se prodraží a že činí stát odpovědným za něco, co je soukromou volbou každého. Obama musí zákon podepsat, pak teprve vstoupí v platnost.
Republikáni se ještě tuto největší změnu v americkém zdravotnictví od roku 1965, kdy byly za prezidenta Lyndona Johnsona přijaty zdravotní programy pro chudé a seniory, snažili zvrátit. Ve sněmovně se tak hlasovalo o tom, zda se zákon nevrátí k projednání do výboru. Republikáni ale neuspěli, a Obama tak reformu může podepsat. Demokraté schválení reformy přijali skandováním prezidentova hesla z volební kampaně „Yes, we can! (Ano, dokážeme to!)“
Sněmovna jednala i o balíčku změn k reformě, jímž podmínila svůj souhlas se zákonem. Hlasovala totiž o senátní verzi reformy, k níž členové sněmovny mají částečné výhrady. Změny schválila, nyní je bude muset přijmout ještě Senát. Očekává se, že by tak mohl učinit v úterý. Sněmovna se sešla v neděli odpoledne k sérii jednání a hlasování, jež rozhodla o osudu priority domácí politiky prezidenta Obamy. Šéf Bílého domu ze zdravotní reformy učinil klíčovou záležitost svého prvního roku v prezidentském úřadu, a spustil tak zhruba roční bouřlivou diskusi, jež hluboce rozdělila zemi. Podle některých analytiků je jednou z příčin Obamovy klesající popularity.
Obama bezprostředně po schválení:
„Po téměř 100 letech jednání a frustrace, po dekádách snažení a roce nepřetržitého úsilí a debat Kongres Spojených států konečně vyhlásil, že si američtí dělníci, rodiny a malé firmy zaslouží bezpečí vědomí, že v této zemi nemoc nebo neštěstí nemohou ohrozit sny, pro něž celý život pracovali. Takto vypadá změna.“
Demokraté k prosazení zákona potřebovali 216 hlasů
Ve sněmovně sice mají pohodlnou většinu 235 ze 435 křesel, část jejich poslanců ale nesouhlasila s některými ustanoveními senátní verze zákona. Zákon nakonec podpořilo 219 demokratů, z republikánů pro něj nehlasoval nikdo. Citlivou byla především otázka využití federálních peněz na potraty, které verze reformy schválená v Senátu do určité míry umožňuje.
Demokratické vedení sněmovny se proto pro své kolegy snažilo vymyslet záruky, že tomu tak nebude. Prezident Obama nakonec slíbil, že vydá exekutivní příkaz, který by měl úhradě potratů z federálních prostředků zamezit. Zajistil si tím podporu bloku poslanců, kteří jsou proti potratům. Dlouhodobá federální politika v USA zakazuje pomoc při potratech s výjimkou zákroku v důsledku znásilnění, incestu či v případě, že je ohrožen život matky.
Barack Obama:
„Tahle noc je další kámen do základů amerického snu. Dneska jsme reagovali na výzvu dějin, jako generace před námi. Tváří v tvář problémům jsme se nebáli budoucnosti, my jsme ji tvořili.“
Reforma bude americké zdravotnictví měnit postupně během několika příštích let. Většina Američanů se tak za několik let bude muset pojistit povinně, jinak budou platit pokuty. Poslední ustanovení, spotřební daň z nejdražších pojistek, pak vejde v platnost v roce 2018. Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících deseti let. Neměly by ale zvýšit zadlužení Spojených států, naopak vládě podle odhadů během příštích 20 let ušetří přes bilion dolarů.
Obama v reformě sleduje tři hlavní cíle
Kromě zákazu pojišťovnám odepírat lidem pojištění, odmítat proplácet péči a účtovat si za ni neodůvodněně vysoké částky jde o vytvoření zvláštní burzy, na níž by pojišťovny zveřejňovaly své nabídky, a Američané by si tak na ní mohli koupit pojištění levněji než nyní. Pokud by ani v takovém případě na pojištění nedosáhli, získali by na jeho pořízení daňovou úlevu. Posledním cílem je snížení celkových nákladů na zdravotnictví. Šéf Bílého domu kvůli hlasování o reformě odložil cestu do Asie a telefonicky konzultoval s poslanci během jednání. Jeho mluvčí Robert Gibbs dnes na svém účtu na sociální síti Twitter uvedl, že Obama kvůli reformě absolvoval 92 telefonátů či jednání.
Reforma se týká doslova každého Američana a má dopad na šestinu americké ekonomiky. Republikáni jsou ovšem rezolutně proti ní a varovali, že demokraté draze zaplatí v podzimních volbách, kdy bude ve hře kontrola nad Kongresem. Pokud republikáni ve volbách zvítězí, možná reformu zruší. Reforma podle nich neúměrně zatíží stát a povede k vyššímu schodku a daním. Svůj nesouhlas s reformou již oznámilo i mnoho států a hodlají se proti ní bránit u soudu. Bojí se, že na rozšířenou péči nebudou mít peníze. Federální vláda jim změnou také údajně zasáhne do pravomocí.
Reforma už teď čeká jen na Obamův podpis. Podle vyjádření mluvčího Bílého domu Roberta Gibbse americký prezident zákon pravděpodobně podepíše v úterý.
- Reforma zdravotnictví autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1518/151774.jpg
- Náklady na reformu zdravotnictví autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1518/151776.jpg
- Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1518/151772.jpg
- Obama prosazuje zdravotnickou reformu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1513/151285.jpg
