Oslo – Americký prezident Barack Obama dnes převzal na radnici v Oslu Nobelovu cenu míru. Tu mu výbor pro udělování cen udělil za jeho snahy o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráci mezi národy. Výbor zdůraznil především Obamovu výzvu ke snižování počtu jaderných zbraní a podíl na obnovení mírového procesu na Blízkém východě. Po vyhlášení letošního laureáta se ale strhla diskuse, zda si cenu Obama vůbec zaslouží. Většina Američanů si myslí, že ne. I sám Obama dnes v Oslu označil za ironii, že cenu přebírá jako prezident, jehož země je ve dvou válkách.
Podle aktuálního celonárodního průzkumu provedeného Quinnipiackou univerzitou si jen 26 procent obyvatel Spojených států myslí, že je Nobelova cena za mír ve správných rukou. Opačného názoru je 66 procent. Čtyřicet procent lidí si navíc myslí, že letošní rozhodnutí dát cenu Obamovi snížilo její prestiž.
Sám americký prezident dnes těsně před předáním ceny znovu vyjádřil pochybnosti, zda si cenu zaslouží. Naznačil také, že chce pokračovat v řešení otázek, které jsou důležité pro USA a pro zajištění trvalého míru a bezpečnosti ve světě, jako je zastavení šíření jaderných zbraní, boj s klimatickými změnami či stabilizace situace v Afghánistánu.
Při slavnostním ceremoniálu na radnici šéf Nobelova výboru Thornbjörn Jagland vyjmenoval důvody, proč porota cenu udělila Obamovi. Zmínil přitom jeho snahu o dialog na mezinárodní politické scéně. Porota vyzdvihla Obamovu vstřícnost vůči muslimskému světu, jeho úsilí o obnovení dialogu na Blízkém východě. Jagland ocenil také Obamovu snahu o uzavření věznice Guantánamo i přehodnocení amerického plánu na vybudování protiraketové obrany ve střední Evropě. Jagland ale především zdůraznil Obamovo usilování o svět bez jaderných zbraní.
Výbor pro udělování cen oznámil jméno letošního laureáta už letos v říjnu. Ocenění Obamy zaskočilo nejen veřejnost, ale také analytiky. To, že by dostal nynější americký prezdient Nobelovu cenu, čekal málokdo. Po zveřejnění se dokonce ozvaly hlasy, že by měl americký prezident cenu vrátit. Prý ještě za dobu své vlády nic nedokázal. Výbor pro udělování cen si ale myslí něco jiného.
„Nobelova cena míru se neudílí pouze za mimořádné činy, ale i za to, že se nastartuje určitá dynamika, takže cena může být vnímána i jako určitý závazek,“ vysvětlil dnes Jagland.
Nobelův výbor o Obamovi:
„Jen vzácně se podaří nějaké osobnosti do takové míry upoutat světovou pozornost a dát lidem naději na lepší budoucnost. … Jeho diplomacie vychází z toho, že kdo chce vést svět, musí tak činit na základě hodnot a postupů, které sdílí většina světové populace. … Prezident Obama vytvořil nové ovzduší v mezinárodní politice. Centrální pozici opět získala mnohostranná diplomacie s důrazem na roli, kterou mohou hrát Spojené národy a další mezinárodní instituce.“
Svůj profil si ovšem nyní Obama zřejmě trochu pokazil, když rozhodl o dalším vyslání amerických vojáků do Afghánistánu. Do jara by mělo k 68 tisícům přibýt dalších 30 tisíc. Navíc Američané kromě Afghánistánu válčí i v Iráku. Cenu tak Obama přebral jako válečný prezident. On sám to dnes v Oslu označil za ironii. Dodal ale, že války jsou v jisté situaci nezbytné, i když
cena za ně je vysoká.
Barack Obama:
„Nástroje války hrají roli při zachování míru. Přesto spolu s touto pravdou musí koexistovat další, totiž že jakkoliv je nějaká válka opodstatněná, nese sebou lidskou tragédii.“
Opravdový mír podle Obamy vyžaduje dodržování lidských práv a znamená také ekonomické příležitosti pro jednotlivce. Vyžaduje rovněž sankce proti režimům, které porušují mezinárodní dohody a pravidla.
Obama přiletěl do Osla dnes ráno. Norská metropole přichystala speciální bezpečnostní opatření. Americký prezident v Oslu převzal zlatou medaili a diplom společně s finanční odměnou ve výši deseti milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Tu chce Obama věnovat na charitu.
V centru Osla hlídkují dva tisíce ozbrojených policistů, ostraha byla posílena také v hotelu Grand, kde má Obama s manželkou bydlet. Obamovu návštěvu totiž doprovázejí menší demonstrace.
