Obama by se údajně kvůli Moskvě měl zříci radaru výměnou za odzbrojení

Londýn - Podle britského listu The Times chce americký prezident Barack Obama přehodnotit význam plánovaného protiraketového deštníku v Evropě a možná i celý projekt odložit. Raketová základna v Polsku a radar v Česku totiž vadí Moskvě a Obama se přitom chce s Kremlem dohodnout na výrazném snížení jaderného arzenálu obou zemí. Zastavení projektu základen by mu pak mohlo pomoci při těchto jednáních. Ruská strana na tuto zprávu reagovala pozitivně, počká však, až tento návrh dorazí z Bílého domu oficiální cestou.

„Obama dosud nepřijal žádné rozhodnutí ohledně obranného štítu. Jedině však odložením umístění amerických raket v Polsku a radaru v České republice (což by v případě realizace stálo Spojené státy čtyři miliardy dolarů ročně) se odbourá to, co je vnímáno jako závažná překážka k ruské spolupráci v odzbrojování,“ napsal The Times.

Obama chce podle listu snížit jaderný arzenál USA a Ruska o 80 procent, což by byl nejambicióznější projekt odzbrojování za několik posledních desetiletí. Pokud by se tento záměr uskutečnil, zbylo by oběma zemím tisíc jaderných hlavic.

Konec dohody START, co bude dál?

Letos v prosinci vyprší Dohoda o omezení strategických zbraní (START) z roku 1991, která omezovala počet hlavic z asi 10 000 na 5 000. USA se pokoušely vyjednávat s Ruskem o vytvoření další smlouvy, ovšem projekt protiraketových základen v Česku a Polsku tato jednání komplikovala.

„Hodláme znovu zapojit Rusko do více tradičního, právně závazného odzbrojovacího procesu. Jsme připraveni se zapojit do širšího dialogu s Rusy ohledně otázek, které je znepokojují,“ citoval list nejmenovaného amerického vládního představitele.

List na závěr dodává, že snižování arzenálů USA a Ruska by byl důležitým krokem pro přesvědčování zemí, jako je Írán, aby nevyvíjely atomovou bombu.

Rusko čeká na oficiální vyjádření Obamy

Ruští politici zareagovali na zatím neoficiální plán Baracka Obamy velice rychle. Vicepremiér Sergei Ivanov i předseda zahraničního výboru ruské Dumy Konstantin Kosačev se vyjádřili pozitivně, čekají ale na oficiální potvrzení ze strany Washingtonu.

Rusku by tento plán mohl vyhovovat ze dvou důvodů - obhájilo by svoji pozici regionální velmoci, která je schopná ovlivňovat rozhodnutí USA pro střední Evropu a navíc by výměnou za strategickou dohodu o odzbrojení mohlo požadovat další ústupky.

Raketa SS-20, která je schopna nést jadernou hlavici. Tento typ raket Sovětský svaz umístil ve vojenských prostorech v Československu.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
01:49Aktualizovánopřed 4 mminutami

Íránské údery na Izrael pokračují, v Bahrajnu dron zranil 32 lidí

Írán vypálil svou první salvu střel na Izrael po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce, uvedla v noci na pondělí agentura AFP s odvoláním na íránskou státní televizi. Zdravotníci v Izraeli poté informovali o jedné lehce zraněné ženě. Během dalších úderů na Izrael byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů, z toho čtyři lidé utrpěli těžká zranění. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco, která kvůli tomu možná nebude schopna plnit své mezinárodní závazky. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
04:32Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny ropy a plynu prudce rostou

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Ministři financí zemí G7 a šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol proto budou jednat o společném uvolnění ropy z nouzových rezerv. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
08:23Aktualizovánopřed 34 mminutami

„Jestřáb“ Modžtaba Chameneí se těší oblibě revolučních gard

Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.
11:16Aktualizovánopřed 40 mminutami

Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.
před 1 hhodinou

Letiště i základny. Satelity ukazují následky úderů na Blízkém východě

Už více než týden pokračují vzdušné údery Izraele a Spojených států na strategické cíle napříč Íránem. Napadená země zahájila odvetné operace a raketami i drony útočí na americké základny i další cíle v okolních státech Perského zálivu – například v Kataru či Bahrajnu. Konflikt výrazně narušil leteckou dopravu v celém regionu a spojení s místními metropolemi zůstává nadále komplikované. Článek přibližuje následky konfliktu prostřednictvím satelitních snímků.
před 1 hhodinou

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
08:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Exploze poničila synagogu v Lutychu, starosta odsoudil antisemitismus

Budovou synagogy v belgickém Lutychu otřásl v pondělí nad ránem výbuch, který způsobil škody na její fasádě i domech v okolí. Nikdo neutrpěl zranění. Starosta města odsoudil čin jako násilný útok proti židům, informují belgická média. Policie uzavřela okolí synagogy a explozi vyšetřuje, podrobnosti zatím neuvedla.
před 2 hhodinami
Načítání...