Washington - Americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamídem Karzáím jednal o tom, kolik vojáků Spojené státy nechají v Afghánistánu po stažení spojenců v roce 2014. Ve společném prohlášení po schůzce v Bílém domě uvedli, že se na tom chtějí domluvit co nejdřív.
„Mluvili o možnosti americké přítomnosti po roce 2014, která je udržitelná, která podporuje schopné a efektivní afghánské národní bezpečnostní síly a která bude nadále vyvíjet tlak na zbytky al-Káidy a jejích spojenců. Rozsah a povahu jakékoliv možné přítomnosti USA po roce 2014, právní ochranu amerických sil a bezpečnostní spolupráci stanoví vzájemná bezpečnostní dohoda. Spojené státy potvrdily, že neusilují o trvalé základny v Afghánistánu,“ stojí v prohlášení.
Obama pak na tiskové konferenci uvedl, že spojenci se letos na jaře v Afghánistánu přesunou do podpůrné role. Takový krok by mohl urychlit americké stahování ze země. Šéf Bílého domu ale zdůraznil, že definitivní rozhodnutí padne až v následujících týdnech. Podle něj je především důležité, aby spojenci v Afghánistánu neohrozili své vojenské úspěchy z poslední doby. Obama také řekl, že přesun do podpůrné role neznamená, že by se spojenci přestali účastnit vojenských operací. Hlavní slovo by v nich ale měly mít místní afghánské síly.
Jeho slova potěšila i Karzáího, pro něhož znamenají brzké splnění jeho požadavků na ukončení amerických operací v afghánských věznicích. Američané mu také vyšli vstříc v ochotě předat své kontroverzní věznice v Afghánistánu a lidi v nich zadržované místním silám.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že zahraniční jednotky odejdou z Afghánistánu s koncem roku 2014. Američtí generálové ale zvažují i možnost, že by v zemi i poté zůstalo 6 až 15 tisíc vojáků USA. Jejich úlohou by měl být výcvik tamních vojáků a preventivní opatření proti terorismu. Kábul by prý na svém území chtěl ponechat co nejvíce amerických vojáků. Ovšem Bílý dům vyjádřil vůli snížit tuto přítomnost na minimum s tím, že Afghánci budou s to sami zajistit svou bezpečnost.
S Karzáím o tom jednal už i šéf Pentagonu Leon Panetta. „Pokračujeme v předávání odpovědnosti za bezpečnost afghánským silám a v příštím roce bychom mohli dokončit transformaci,“ uvedl ministr.
Hamíd Karzáí:
„Jak se pohybujeme kupředu k dokončení transformace, jsem velmi rád, že budeme moci oznámit pátou, a tedy poslední fázi. Afghánistán převezme odpovědnost za vlastní bezpečnost.“
S rychlejším odchodem amerických vojsk mohou souviset i rozpočtové škrty. Ministr obrany Panetta dal armádě pokyn, aby se na ně začala připravovat. „Bez ohledu na to, co Kongres dělá nebo nedělá, stále máme povinnost chránit tuto zemi. Z tohoto důvodu jsem požádal vojenské služby a další složky, aby okamžitě začaly připravovat prozíravá opatření, která by pomohla zmírnit naše rozpočtová rizika,“ zmínil Panetta.
V současné době mají USA na afghánském území asi 66 tisíc vojáků. Spojené státy a Afghánistán začaly loni v listopadu vyjednávat o podmínkách, za jakých budou americké jednotky moci v zemi zůstat. Panuje shoda, že by tam Američané neměli mít vlastní stálé základny. Rozpaky ale budil například požadavek Karzáího, který trval na tom, aby americké vojáky mohly soudit afghánské tribunály.
