Lucemburk - Příliv uprchlíků z Blízkého východu a Afriky se bolestivě dotýká hlavně zemí prvního kontaktu. Letos už do Itálie a Řecka připlulo 100 tisíc lidí, své brány ale otevírá imigrantům i Turecko. Azyl dostane jen minimum z nich, zbytek musí do uprchlických táborů. Jen u syrských hranic jsou tři velké, které připomínají města. Co ale čeká uprchlíky předtím, než se do Evropy dostanou? Jaké volí trasy a odkud přicházejí?
Hlavních tras na starý kontinent ze severní Afriky a Blízkého východu existuje zhruba sedm – východní a centrální středomořská jsou ty vůbec nejčastější. Z Tuniska a Libye migranti míří hlavně na Maltu, Sicílii a Lampedusu, z Turecka pak na řecké ostrovy Lesbos a Kos nebo rovnou na pevninu. Většinou je to pro ně další přestupní stanice. V posledních měsících rostou výrazně počty migrantů i na cestě přes Balkán.
Drtivá většina migrantů z přístavů, přijímacích center a táborů mizí dál na sever. Ti nejchudší se spoléhají sami na sebe, ti bohatší svůj osud svěří za nemalé peníze pašerákům.
O život jde i na Sahaře
Migranti, kteří do Evropy míří z Afriky, mají před sebou dva úseky, kde jim jde o život: vedle Středozemního moře i Saharu. Jen letos se přes poušť zřejmě pokusí přejít na sto tisíc lidí. Mnozí při cestě zahynou, stanou se otroky nebo dokonce posilami islamistických radikálů v regionu.
Experti si netroufají odhadnout, kolik běženců na Sahaře ročně zahyne, ale jistě jde o stovky. Migrace je velký byznys, který živí nejen gangstery a lodní kapitány, ale i mnoho obyčejných Afričanů - někde jde o jedinou možnost obživy. Na migraci se přiživují i radikální islamisté, kteří mají na Sahaře základnu a pašováním zboží i lidí si vydělávají. Uprchlíci, jimž hrozí, že budou ponecháni napospas poušti, se v zoufalství mohou k teroristickým skupinám přidat.
Uprchlíci maďarsky neumějí
Vlna imigrantů do Evropské unie neslábne a úterní jednání evropských ministrů vnitra v Lucemburku o zavedení povinných kvót na přerozdělení uprchlíků skončilo neshodou. Vášnivá debata politických špiček se odehrává za situace, kdy tisíce dalších přijíždějí k jižním břehům kontinentu.
S imigranty se ale potýkají i další evropské země. Třeba jen do Maďarska se za prvních pět měsíců letošního roku ilegálně dostalo 53 000 lidí. Budapešť proto zvažuje zpřísnění už tak tvrdého azylového zákona a navíc i stavbu neprostupné bariéry na hranici. Vláda nechala po zemi vylepit billboardy, na nichž imigrantům v maďarštině vzkazuje, aby nebrali práci domácím nebo že musí dodržovat místní zákony. Podle všeho jde o zbytečně utracené peníze - uprchlíci maďarsky neumějí.
Vláda také všem Maďarům poslala dotazník, kde se ptá, jak se má k imigrantům chovat. Pro daleko tvrdší a rozhodnější opatření se vyslovilo kolem 80 procent lidí. Opozice má za to, že premiér Viktor Orbán uprchlíky populisticky zneužívá ve snaze odpoutat pozornost od korupčních skandálů. V dotazníku se totiž ptá, jestli příliv utečenců zvyšuje hrozbu terorismu nebo zda peníze na pomoc imigrantům raději nemá dát maďarským dětem.
Po ilegálním přechodu hranic většinu imigrantů zadrží maďarská policie a pošle je do azylových táborů. Tady ale většina z nich vydrží jen pár dní a pak vyrazí dál, do západní Evropy.
