Evropská lidová strana (EPP), která má největší frakci v Evropském parlamentu, postaví jako svého vedoucího kandidáta do europarlamentních voleb v příštím roce Němce Manfreda Webera. Během kongresu evropských lidovců v Helsinkách získal Weber podporu 79 procent delegátů a po volbách by se mohl stát šéfem Evropské komise.
Soupeřem byl 46letému místopředsedovi bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) na kongresu v Helsinkách 50letý bývalý finský premiér Alexander Stubb. Ten obdržel 20 procent hlasů.
Weber byl považován za favorita tajného hlasování 758 delegátů z unijních členských zemí. Podle agentury APA ho podporovali všichni šéfové států a vlád ze stran, které jsou součástí EPP. Stubb nicméně doufal, že v tajné volbě se delegáti nakonec přikloní na jeho stranu. Obsahově mezi oběma politiky téměř nejsou rozdíly, poznamenala APA.
Evropská lidová strana, kterou v červenci 1976 vytvořily křesťanskodemokratické strany, je největší evropskou politickou stranou. Z Česka jsou v ní zastoupeny KDU-ČSL a TOP 09. Z EPP vzešel i současný předseda Evropské komise Lucemburčan Jean-Claude Juncker.
„Kampaň začíná tady v Helsinkách,“ řekl Weber, který je mimo Německo poměrně málo známý. Nikdy nezastával ani například ministerskou funkci. „Jsme staviteli mostů, využijme tuto příležitost. Pak v květnu 2019 zvítězíme,“ řekl Weber delegátům, přičemž podle agentury Reuters jeho volba slov připomínala opatrný styl kompromisu německé kancléřky Angely Merkelové.
Právě Merkelová, která je zároveň končící šéfkou Křesťanskodemokratické unie (CDU), Webera jako hlavního kandidáta EPP veřejně podporovala a přímo v Helsinkách výsledek hlasování uvítala. „Manfred Weber tu ve skvělém proslovu postavil most mezi svou vlastí a evropským úkolem,“ prohlásila kancléřka.
Weber chce lepší ochranu hranic a lék na rakovinu
„Sním o Evropě, která není na nikom závislá a kde usilovněji pracujeme na zajištění lepších životních podmínek pro všechny Evropany,“ uvedl Weber. Za svá hlavní témata považuje ochranu vnější hranice EU a evropských hodnot. Netají se také snem, aby právě Evropa dala světu lék na rakovinu. „Pro nás v EPP je každý člověk důležitý,“ ujišťuje současný předseda lidové frakce a nejvlivnější europoslanec.
Aby se příští rok stal šéfem Evropské komise, potřebuje Weber splnit dvě podmínky. V květnových volbách musí získat pro svou lidovou stranu dostatečně dobrý výsledek a také musí mít dostatečnou podporu šéfů států a vlád EU, protože právě oni mají právo nominovat předsedu Komise.
Narodil se 14. července 1972 v bavorském Ladshutu, vystudoval Univerzitu aplikovaných věd v Mnichově, kde získal inženýrský titul. Poté si založil konzultační firmu.
V letech 2002 až 2004 zasedal v bavorském zemském sněmu. Weber je místopředsedou bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je součástí EPP. Europoslancem je od června 2004.
Největší frakci v Evropském parlamentu vede od června 2014. Je nejmladším předsedou skupiny v současném europarlamentu a zároveň nejmladším předsedou EPP v její historii.
V roce 2016 v dopise německému ministrovi hospodářství a energetiky a komisaři pro klimatické změny a energie kritizoval plánovanou výstavbu druhé větve plynovodu Nord Stream s tím, že by zvyšující se závislost na ruském plynárenském gigantu Gazprom mohla ohrozit zahraniční a bezpečnostní politiku EU.
Letos v červenci Weber komentoval vyslovení důvěry české menšinové vládě podporované KSČM slovy, že je smutné, že se komunisté dostávají zpátky k politickým pozicím.
Dosud jediným německým předsedou Evropské komise, která je nejmocnějším orgánem EU, byl v 60. letech Walter Hallstein. Tehdejší Evropské společenství ovšem s dnešní EU nelze co do velikosti či hloubky integrace členských zemí srovnávat.
Socialisty povede Timmermans
Svého vedoucího kandidáta už mají také evropští socialisté a sociální demokraté. Ti se před několika dny rozhodli, že je povede současný první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans z Nizozemska.
Volby o novém složení Evropského parlamentu budou podle něj těmi nejdůležitějšími od chvíle, kdy byli europoslanci v roce 1979 poprvé voleni v přímé volbě. Hlasování podle jeho názoru bude „bojem o samotnou duši Evropy“.
Podle Timmermanse není v EU možné pokračovat ve stávajícím kurzu, který prý nastolili především liberální evropští lidovci.
Timmermans míní, že růst nacionalistických stran je způsoben tím, že mnoho voličů cítí, že stávající systém pro ně nefunguje. „Nekritizuji voliče nacionalistických stran, kritizuji jejich lídry. Voliči hlasují z beznaděje, kvůli chybějícím vyhlídkám. Musíme být velmi kritičtí k minulosti, zlepšit naši práci a přijít s projektem, kterým nebudou jen řeči, ale který ukáže konkrétní kroky ke spravedlivější společnosti,“ uvedl začátkem listopadu Timmermans.
Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans se narodil 6. května 1961 v Maastrichtu.
Na univerzitě v Nizozemsku vystudoval francouzskou literaturu, ve Francii získal magisterské tituly v oborech evropské právo, francouzská literatura a historie.
Po dokončení studia navázal na svého otce, který byl diplomatem, a pracoval pro nizozemské ministerstvo zahraničí a nizozemské velvyslanectví v Moskvě.
V 90. letech byl poradcem eurokomisaře Hanse van den Broeka a v letech 1995 až 1998 radil komisaři OBSE Maxi van der Stoelovi.
Politickou kariéru Timmermans nastartoval koncem 90. let, kdy za sociálnědemokratickou Stranu práce zasedal v nizozemském parlamentu. V letech 2012 až 2014 vykonával funkci nizozemského ministra zahraničí.
Následně se stal prvním místopředsedou Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Zastává post eurokomisaře pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Jako takový má na starost řízení Komise s Polskem a Maďarskem ohledně stavu justice, respektive vlády práva.
Nizozemský politik hovoří také německy, anglicky, francouzsky, italsky a rusky. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.
