Nový premiér Golob Slovinsku slibuje nezávislá média, solidaritu i blízkost k EU

Slovinský parlament schválil ve funkci premiéra proevropského liberála Roberta Goloba. Jeho strana Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda) vyhrálo dubnové volby. Politický nováček a někdejší manažer energetické firmy Golob nahradí dosavadního premiéra Janeze Janšu. O složení přísahy informovala agentura AFP.

Pro Goloba hlasovalo 54 z 90 poslanců, proti jich bylo 30. Golob vytvoří středolevicovou koalici se sociálními demokraty a uskupením Levice. Premiérem vybrané ministry by měl parlament v jejich funkcích potvrdit příští týden.

„Voliči se jasně rozhodli, že chtějí žít v normálním státě bez trvalé nejistoty,“ řekl Golob při zahájení zasedání parlamentu.

V projevu bezprostředně před hlasováním uvedl, že jeho kabinet se bude orientovat na sociální spravedlnost, solidaritu a budování znalostní společnosti. Hlavními prioritami bude zmírnění potíží ve zdravotnictví a omezení rostoucích cen energií a potravin, cituje Goloba agentura DPA.

Nový premiér plánuje přijmout zákony zaručující svobodu médií a revidovat některá rozhodnutí odstupující vlády. Patří mezi ně dohoda o nákupu obrněných vozidel za 340 milionů eur (8,4 miliardy korun) od Německa, píše AFP.

Nová vládní koalice pravděpodobně přinese výraznou změnu ve vztazích mezi Evropskou unií a Slovinskem, které je jejím členem. Konzervativní premiér Janša Unii opakovaně kritizoval a Evropskou komisi označoval za „přeplacené byrokraty“. Čelil také kritice, že chce omezovat nezávislost tisku či soudů a že míní kopírovat styl vládnutí svého spojence a maďarského premiéra Viktora Orbána. Naopak Golobova strana vystupuje směrem k EU vstřícněji.

  • Golobem vedené Hnutí Svoboda, které je označováno za liberálně zelené, překvapivě jasně zvítězilo v dubnových volbách, když získalo 35,5 procenta hlasů voličů a 41 mandátů v devadesátičlenném parlamentu. Podle analytiků bylo toto na slovinské poměry rekordní vítězství umožněno přesunem levicově orientovaných voličů k politickému nováčkovi Golobovi, který podle nich jako jediný mohl ukončit vládu kontroverzního Janeze Janši.
  • Dlouholetý úspěšný šéf a menšinový akcionář největšího slovinského dodavatele elektrické energie, společnosti GEN-I, se přitom rozhodl znovu aktivně zapojit do politiky až na přelomu roku, když loni firmu po sérii restrukturalizací převzal stát a Golob byl odvolán. Jako cestu k moci si zvolil teprve na začátku roku 2021 založenou slovinskou neparlamentní Stranu zelených (Z.DEJ), které dal po svém zvolení předsedou počátkem letošního roku nový název a novou identitu.
  • „Politika mě nedosadila do mojí funkce (šéfa GEN-I, pozn. ČTK), ale naopak to byla politika, která mě přinutila k tomu, že jsem se sám začal politikou zabývat,“ řekl Golob poté, co opustil vysoký manažerský post a začal se znovu veřejně angažovat. Už v minulosti byl mimo jiné místopředsedou středolevicové strany Pozitivní Slovinsko, která v roce 2011 vyhrála parlamentní volby, a po jejím rozpadu se angažoval ve straně bývalé premiérky Alenky Bratušekové. Působí i v komunální politice ve městě Nova Gorica.
  • Právě k Bratušekové, která vedla slovinskou vládu mezi březnem 2013 a zářím 2014, a také k premiérovi z let 2018–2020 Marijanu Šarecovi, má Golob relativně blízko. Důkazem je mimo jiné to, že ačkoli strany obou těchto politiků zůstaly v dubnových volbách hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu, získají důležitá místa v chystané vládě. Šarec by se měl stát ministrem obrany a Bratušeková má řídit ministerstvo infrastruktury. A to „ke zděšení Janeze Janši“, jak napsal komentátor chorvatského webu tportal.hr.
  • Golob, který po svém zvolení do čela Hnutí Svoboda vyzdvihl jako klíčové body své politiky klimatickou politiku, dále zdravotní péči a mezigenerační výzvy ve Slovinsku, přitom nechce dopadnout jako Bratušeková i Šarec, tedy stát se krátkodechou politickou kometou, která brzy zapadne. Podle analytiků by se rád udržel u moci alespoň dvě volební období a sjednotil kolem sebe slovinskou liberální scénu, jako se to podařilo Janezi Drnovšekovi, premiérovi z let 1992 až 2002 a poté prezidentovi Slovinska.
  • Jako premiér chce upevnit vztahy Slovinska s Evropskou unií, narušené za Janšovy vlády kvůli jeho blízkému vztahu s maďarským lídrem Viktorem Orbánem. „Naše země se vždy orientovala na západní Evropu a já jsem přesvědčen, že se k této naší rodině zase vrátíme,“ řekl během předvolební kampaně agentuře AFP Golob, který jako jeden z prvních kroků plánuje zrušení plotu na hranicích s Chorvatskem, vybudovaného během migrační krize po roce 2015.
  • Robert Golob se narodil 23. ledna 1967 ve městě Šempeter pri Gorici. Absolvoval elektrotechniku na Univerzitě v Lublani a poté postdoktorandský program na univerzitě v Atlantě v USA, kde získal prestižní Fulbrightovo stipendium. Na přelomu tisíciletí byl státním tajemníkem ministerstva ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, do povědomí ale vstoupil jako zkušený manažer a podnikatel. Založil vlastní energetickou společnost, v roce 2006 přešel do čela společnosti GEN-I.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 48 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 2 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 4 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 6 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...