Wellington - Fyzické trestání potomků rodiči je tématem referenda, které se v těchto dnech koná na Novém Zélandě. Hlasování probíhá prostřednictvím poštovní služby a potrvá do 21. srpna. Jeho výsledek ale není pro vládu závazný. Novozélanďané rozhodují, zda fyzické trestání potomků rodiči zůstane i nadále trestným činem, jak to předpokládá zákon z roku 2007. Ten je vnímán také jako boj proti relativně vysokému počtu případů zneužívání a vražd dětí v této zemi.
Příznivci zákona tvrdí, že poskytuje stejná práva dětem i dospělým. Děti a mladiství mají mít podle nich stejnou ochranu proti fyzickým útokům garantovanou zákonem jako dospělí. Domnívají se také, že pozitivní, nenásilná výchova je efektivnější než používání tělesných trestů. Odpůrci naopak kritizují fakt, že zákon vystavuje soudnímu stíhání i dobré rodiče. Vláda ale věří, že zákon plní svůj účel, protože policie projednává jen vážné případy.
Tělesné tresty dětí zakázalo 23 států
Tělesné tresty dětí jsou zakázány ve třiadvaceti zemích. Od roku 1979 platí zákaz ve Švédsku, v roce 1983 se připojilo Finsko, o čtyři roky později Norsko a v roce 1989 Rakousko. V dalších letech pak byly tělesné tresty zakázány například v Německu, Nizozemsku, Dánsku, Rumunsku, Maďarsku, Španělsku, Řecku a loni v Kostarice.
Novozélandská policie mezi přijetím zákona a letošním dubnem vyšetřovala 13 ohlášených případů, kdy rodiče vůči svým potomkům uplatnili tělesné tresty. V jednom z případů došlo k soudnímu stíhání. Uvedená čísla považují příznivci zákona za důkaz, že nepřinesl „hromadnou kriminalizaci dobrých rodičů“.
