Nusa Dua – Konference na indonéském ostrově Bali pokračuje tento týden jednáním ministrů životního prostředí. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval zástupce 192 zemí, aby se pokusili shodnout na pravidlech pro novou dohodu, která by nahradila Kjótský protokol. Dohoda by měla být přijata na setkání zemí v dánské Kodani v roce 2009, většina odborníků je ale k výsledkům balijských jednání spíše skeptická.
OSN: Dohodněme se, že se dohodneme, detaily počkají
Kjótský protokol byl schválen v roce 1997, platným se stal ale až v roce 2005, kdy jej ratifikoval dostatečný počet zemí. Ty se zavázaly snížit emise skleníkových plynů do roku 2012, kdy platnost protokolu končí. Formální pravidla nové nahrazující dohody chce OSN přijmout již v roce 2009. Důležité je proto podle Pan Ki-muna shodnout se především na existenci nové dohody, podrobné předpisy emisí skleníkových plynů mohou být dojednány až po skončení konference.
Pozorovatelé z řad odborníků a novinářů nevidí možnost shody do 14. prosince příliš optimisticky. Mnohé bude jasnější po jednání ministrů životního prostředí, která navazují na neformální rozhovory mezi vládními delegacemi a experty minulý týden. Mezi jednajícími zeměmi je ale dlouhodobě spousta rozporů, hlavní se týká povinných limitů vypouštění škodlivých emisí do ovzduší.
Emisní limity - jablko sváru
Otázka limitů se stala třecí plochou jednak mezi Spojenými státy a EU, jednak mezi rozvojovými zeměmi v čele s Čínou a dalšími průmyslovými státy. USA jsou zatím jedinou vyspělou zemí, která odmítá přistoupení ke Kjótskému protokolu. Odmítavý postoj zdůvodňují obavami z negativního vlivu na hospodářský růst, neexistencí vědeckých důkazů o oteplování planety a poukazováním na to, že se mezinárodní závazky snižování emisí nevztahují na průmyslově se rozvíjející země.
Rozvojové země se ale přijmutí limitů brání. „Je těžké chtít od Číny, aby na sebe převzala limitní závazky, když země, které ratifikovaly Kjótský protokol, mají problémy s jeho plněním, a svět tak vidí, že jejich požadavky nejsou příliš splnitelné,“ zdůvodňuje klimatolog Jan Pretel, proč je dosažení shody komplikované. „Za úspěch bych považoval, kdyby se jednotlivé státy snažily dohodnout, tedy kdyby se některé vysoce ambiciózní cíle potlačily a protokol by pak získal na svou stranu i rozvojové státy,“ domnívá se Pretel.
Česko s Evropskou unií je na Bali jako jeden muž
Česká republika, zastupovaná Martinem Bursíkem, vystupuje na Bali jako součást Evropské unie, s jejímž postojem k řešení klimatických změn souhlasí a podporuje je. Česko snížilo od roku 1990 emise skleníkových plynů o 26 procent, přestože protokol zavazoval k osmiprocentnímu snížení. Jan Pretel ale tento úspěch vysvětluje jako důsledek transformace průmyslu, která proběhla na začátku 90. let, ne podílu státu. Od roku 2000, kdy česká ekonomika je už poměrně stabilizovaná, ale emise opět meziročně rostou.
