Tichomořské souostroví Nová Kaledonie dál zůstane francouzským územím. Vyplývá to z výsledků referenda, v němž obyvatelé rozhodovali o vyhlášení samostatnosti. Po sečtení 97 procent hlasů se pro nezávislost vyslovilo 45 procent voličů, 57 procent hlasujících bylo proti. Volební účast byla neobvykle vysoká – svůj hlas přišlo odevzdat přes 80 procent oprávněných voličů.
V plebiscitu mělo možnost hlasovat 174 tisíc lidí, kteří odpovídali na otázku, zda si přejí, aby Nová Kaledonie získala nezávislost na Francii.
O referendum, které začalo v 08:00 místního času (v sobotu 22:00 SEČ) a skončilo v 18:00 místního času (08:00 SEČ), byl obrovský zájem. Některé volební okrsky dokonce musely kvůli náporu hlasujících mimořádně zůstat otevřené ještě po oficiálním ukončení hlasování. V hlavním městě Nouméa se na některých místech lhůta pro hlasování prodloužila až o hodinu.
Těsnější, než se čekalo
Předvolební průzkumy předpovídaly, že převahu v referendu budou mít zastánci dalšího trvání svazku s Francií, což výsledky potvrdily. Vítězství odpůrců samostatnosti však nakonec nebylo tak jednoznačné, jak se očekávalo.
Výsledky také ukázaly, že země je ohledně názorů na nezávislost rozdělená podle etnických skupin. Zatímco domorodí Kanakové, kteří představují asi 39 procent tamní populace, hlasovali většinově pro samostatnost, etničtí Evropané, kteří tvoří zhruba 27 procent obyvatel, byli spíše zastánci setrvání pod francouzskou vládou.
Podle pozorovatelů ale hlasovali pro pokračující sepjetí s Paříží i někteří Kanakové a také zbylá třetina z celkem 268 tisíc obyvatel byla zřejmě proti nezávislosti, uvádí web britské televize BBC.
„Jako hlava státu chci vyjádřit hrdost, že si většina Kaledonců vybrala Francii,“ uvedl ve svém projevu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil také, že v dalším společném soužití neexistuje jiná cesta než pokračování dialogu. Premiér Édouard Philippe by měl na Novou Kaledonii odcestovat v pondělí, aby s tamními politiky probral další plány.
Nová Kaledonie má už nyní značnou autonomii
Nová Kaledonie se nachází v jihozápadním Tichomoří, asi 1200 kilometrů od Austrálie. S rozlohou přibližně devatenáct tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba čtvrtina Česka, je třetím největším souostrovím v Tichém oceánu po Papui-Nové Guineji a Novém Zélandu.
Souostroví připadlo Francii v roce 1853 a Paříž území využívala jako trestaneckou kolonii. Nedělní referendum bylo završením procesu, který začal po neúspěšném plebiscitu v roce 1987, jehož důsledkem byly násilnosti mezi zastánci nezávislosti a jejich oponenty, mezi francouzskými bezpečnostními složkami a Kanaky.
Vrchol konfliktu představovala událost, při které Kanakové zavraždili čtyři francouzské vojáky a dalších 23 drželi jako rukojmí v jeskyni. Následný útok Francouzů stál život devatenáct Kanaků a dva vojáky.
V roce 1988 se proto oba tábory dohodly na ukončení násilí a uspořádání referenda. Nedělní výsledek přitom nemusí znamenat konec snah o nezávislost. Do roku 2022 se mohou konat další dvě taková referenda. Pokud by se Nová Kaledonie vyslovila pro nezávislost, stala by se první francouzskou koloní, která by se tak rozhodla, od Džibuti (1977) a Vanuatu (1980).
Už nyní Nová Kaledonie požívá značné míry autonomie, protože Francie postupně předává některé pravomoci úřadům v metropoli Nouméa. V roce 2011 se takto převedly policejní pravomoci, v roce 2012 organizace školství a v roce 2013 oblast občanského a obchodního práva. Ve francouzském parlamentu reprezentují území dva poslanci a dva senátoři.
