Norský soud řeší odvolání Michalákové. Je připravena bojovat, dokud děti nezíská

Norský soud prvním dnem projednával odvolání Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Měl by se zabývat i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče. Právní zástupce Pavel Hasenkopf uvedl, že Michaláková neměla při výpovědi možnost říct vše, co chtěla. Jednání soudu v Hokksundu má skončit v pátek, verdikt se ale rodina dozví až po obdržení písemného rozhodnutí.

První den vypovídali rodiče chlapců Michalákových a zástupce sociálního úřadu Barnevernet pro obec Nedre Eiker, který o odebrání dětí rozhodl. „Asi dvě a půl hodiny mluvil advokát Barnevernetu, paní Michaláková mluvila asi tři čtvrtě hodiny,“ řekl právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. „Paní Michaláková neměla možnost říct vše, co chtěla,“ dodal bez dalších podrobností. Prostor dostal také otec dětí Josef Michalák, který bude pokračovat ve výpovědi i ve čtvrtek. Stejný den by měly u soudu zaznít také řeči pěstounů Denise a Davida.

Jednání soudu je neveřejné a v soudní síni tak nemohli být nejen novináři, ale i česká poslankyně Jitka Chalánková a právní zástupce Michalákové Hasenkopf, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Norská média kauzu nesledují, protože u případů týkajících se dětí ctí zásadu mlčenlivosti. Kromě českých reportérů jsou přítomni ještě reportéři francouzské televize Arte, kteří v Norsku natáčejí o sporech cizinců, jimž odebrala děti místní sociální služba Barnevernet.

Soudní jednání má pokračovat do pátku. Verdikt soudu se ale Michaláková dozví až po doručení písemného rozhodnutí. „Maximální doba pro toto rozhodnutí je čtyři týdny, ale nevím, kolik času budou soudci potřebovat, aby rozhodli,“ řekla předsedkyně soudu Liv Taraldsrudová. Pak se ale může Eva Michaláková případně dál odvolat.

Se svým bojem budu pokračovat, dokud děti nebudou u mne. Chci dosáhnout toho, že budu vidět děti, že s nimi budu v kontaktu a že bude zachován kontakt s rodinou. Stavím se zamítavě proti adopci.
Eva Michaláková

Michaláková prohlásila, že je připravena bojovat s norskými úřady tak dlouho, dokud děti nezíská zpátky. Nejraději by se prý s nimi vrátila do České republiky. „Ale vzhledem k tomu, že exmanžel se staví proti tomu, abych se vrátila do Česka, tak samozřejmě musím přijmout i tu druhou možnost: zůstat v Norsku a spolupracovat s Barnevernetem a s psychologem, aby soudní systém povolil to, aby se děti vrátily k rodině,“ řekla Michaláková. „O dětech, bohužel, v této době informace žádné nemám,“ doplnila. S Barnevernetem i psychology chce spolupracovat.

Denis a David, kteří se manželům Michalákovým narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba je rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a fyzického týrání. To se neprokázalo. Soud nicméně tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče. Loni na podzim ale norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci. Proti rozhodnutí o adopci se odvolává i otec hochů, jemuž úřady rodičovská práva ponechaly.

Odvolací soud se měl konat už v únoru, nepodařilo se ale zajistit tlumočníky. Tento týden byla norská advokátka Michalákové informována, že soud vyměnil před řízením soudce. Advokáti Michalákové tvrdí, že se to dozvěděli na poslední chvíli. Tribunál však upozornil, že jde o rozhodnutí staré několik týdnů, a ujišťuje, že nová soudkyně měla dostatek času se s případem seznámit. „Tohle je velmi závažný případ a já bych chtěla, aby to soudil zkušený soudce. Ona má velké zkušenosti,“ zmínila předsedkyně soudu v Hokksundu Liv Taraldsrudová. Rozhodují ještě dva další přísedící - soudce z lidu a psycholog. 

Eva Michaláková se svými dětmi
Zdroj: ČT24

Český stát se u soudu postaví za Michalákovou

Při soudním jednání podpoří matku český stát, který do Norska poslal své stanovisko. Česká republika využívá u norského soudu na podporu Michalákové takzvaného písemného podání ve veřejném zájmu. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety.

Zastánci rodiny kritizují, že norské úřady vůbec neřeší, zda je Eva Michaláková v současné době schopna vypořádat se s rodičovskými povinnostmi, a spokojují se s tím, že si děti u pěstounů zvykly a je jim tam dobře. Zdůrazňují rovněž, že Michaláková je jediný člověk, který je schopen syny vychovávat společně.

Norská strana se od začátku odmítá ke kauze vyjadřovat s ohledem na ochranu soukromí chlapců. Norská ambasáda v Česku nicméně již dříve uvedla, že úřad děti neodebral bezdůvodně a že matka českým úřadům o případu předala neúplné informace.

Do kauzy se zapojili někteří čeští ministři, premiér či šéf sněmovny. Jednali se svými protějšky a Česko poslalo Norsku diplomatické nóty. Prezident Miloš Zeman dokonce připustil, že kauza by mohla vést až ke stažení českého velvyslance z Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...