Norský soud řeší odvolání Michalákové. Je připravena bojovat, dokud děti nezíská

Norský soud prvním dnem projednával odvolání Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Měl by se zabývat i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče. Právní zástupce Pavel Hasenkopf uvedl, že Michaláková neměla při výpovědi možnost říct vše, co chtěla. Jednání soudu v Hokksundu má skončit v pátek, verdikt se ale rodina dozví až po obdržení písemného rozhodnutí.

První den vypovídali rodiče chlapců Michalákových a zástupce sociálního úřadu Barnevernet pro obec Nedre Eiker, který o odebrání dětí rozhodl. „Asi dvě a půl hodiny mluvil advokát Barnevernetu, paní Michaláková mluvila asi tři čtvrtě hodiny,“ řekl právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. „Paní Michaláková neměla možnost říct vše, co chtěla,“ dodal bez dalších podrobností. Prostor dostal také otec dětí Josef Michalák, který bude pokračovat ve výpovědi i ve čtvrtek. Stejný den by měly u soudu zaznít také řeči pěstounů Denise a Davida.

Jednání soudu je neveřejné a v soudní síni tak nemohli být nejen novináři, ale i česká poslankyně Jitka Chalánková a právní zástupce Michalákové Hasenkopf, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Norská média kauzu nesledují, protože u případů týkajících se dětí ctí zásadu mlčenlivosti. Kromě českých reportérů jsou přítomni ještě reportéři francouzské televize Arte, kteří v Norsku natáčejí o sporech cizinců, jimž odebrala děti místní sociální služba Barnevernet.

Soudní jednání má pokračovat do pátku. Verdikt soudu se ale Michaláková dozví až po doručení písemného rozhodnutí. „Maximální doba pro toto rozhodnutí je čtyři týdny, ale nevím, kolik času budou soudci potřebovat, aby rozhodli,“ řekla předsedkyně soudu Liv Taraldsrudová. Pak se ale může Eva Michaláková případně dál odvolat.

Se svým bojem budu pokračovat, dokud děti nebudou u mne. Chci dosáhnout toho, že budu vidět děti, že s nimi budu v kontaktu a že bude zachován kontakt s rodinou. Stavím se zamítavě proti adopci.
Eva Michaláková

Michaláková prohlásila, že je připravena bojovat s norskými úřady tak dlouho, dokud děti nezíská zpátky. Nejraději by se prý s nimi vrátila do České republiky. „Ale vzhledem k tomu, že exmanžel se staví proti tomu, abych se vrátila do Česka, tak samozřejmě musím přijmout i tu druhou možnost: zůstat v Norsku a spolupracovat s Barnevernetem a s psychologem, aby soudní systém povolil to, aby se děti vrátily k rodině,“ řekla Michaláková. „O dětech, bohužel, v této době informace žádné nemám,“ doplnila. S Barnevernetem i psychology chce spolupracovat.

Denis a David, kteří se manželům Michalákovým narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba je rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a fyzického týrání. To se neprokázalo. Soud nicméně tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče. Loni na podzim ale norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci. Proti rozhodnutí o adopci se odvolává i otec hochů, jemuž úřady rodičovská práva ponechaly.

Odvolací soud se měl konat už v únoru, nepodařilo se ale zajistit tlumočníky. Tento týden byla norská advokátka Michalákové informována, že soud vyměnil před řízením soudce. Advokáti Michalákové tvrdí, že se to dozvěděli na poslední chvíli. Tribunál však upozornil, že jde o rozhodnutí staré několik týdnů, a ujišťuje, že nová soudkyně měla dostatek času se s případem seznámit. „Tohle je velmi závažný případ a já bych chtěla, aby to soudil zkušený soudce. Ona má velké zkušenosti,“ zmínila předsedkyně soudu v Hokksundu Liv Taraldsrudová. Rozhodují ještě dva další přísedící - soudce z lidu a psycholog. 

Eva Michaláková se svými dětmi
Zdroj: ČT24

Český stát se u soudu postaví za Michalákovou

Při soudním jednání podpoří matku český stát, který do Norska poslal své stanovisko. Česká republika využívá u norského soudu na podporu Michalákové takzvaného písemného podání ve veřejném zájmu. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety.

Zastánci rodiny kritizují, že norské úřady vůbec neřeší, zda je Eva Michaláková v současné době schopna vypořádat se s rodičovskými povinnostmi, a spokojují se s tím, že si děti u pěstounů zvykly a je jim tam dobře. Zdůrazňují rovněž, že Michaláková je jediný člověk, který je schopen syny vychovávat společně.

Norská strana se od začátku odmítá ke kauze vyjadřovat s ohledem na ochranu soukromí chlapců. Norská ambasáda v Česku nicméně již dříve uvedla, že úřad děti neodebral bezdůvodně a že matka českým úřadům o případu předala neúplné informace.

Do kauzy se zapojili někteří čeští ministři, premiér či šéf sněmovny. Jednali se svými protějšky a Česko poslalo Norsku diplomatické nóty. Prezident Miloš Zeman dokonce připustil, že kauza by mohla vést až ke stažení českého velvyslance z Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) je na návštěvě Polska, kde jednal se svým tamním protějškem Radoslawem Sikorským. Polský ministr uvedl, že spolu mluvili mimo jiné o obranné spolupráci, zajištění energetické bezpečnosti či ruské válce proti Ukrajině. Macinka řekl, že Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu.
14:41Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 1 hhodinou

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 4 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 5 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 9 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 11 hhodinami

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.
před 22 hhodinami
Načítání...