Norský soud řeší odvolání Michalákové. Je připravena bojovat, dokud děti nezíská

Norský soud prvním dnem projednával odvolání Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Měl by se zabývat i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče. Právní zástupce Pavel Hasenkopf uvedl, že Michaláková neměla při výpovědi možnost říct vše, co chtěla. Jednání soudu v Hokksundu má skončit v pátek, verdikt se ale rodina dozví až po obdržení písemného rozhodnutí.

První den vypovídali rodiče chlapců Michalákových a zástupce sociálního úřadu Barnevernet pro obec Nedre Eiker, který o odebrání dětí rozhodl. „Asi dvě a půl hodiny mluvil advokát Barnevernetu, paní Michaláková mluvila asi tři čtvrtě hodiny,“ řekl právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. „Paní Michaláková neměla možnost říct vše, co chtěla,“ dodal bez dalších podrobností. Prostor dostal také otec dětí Josef Michalák, který bude pokračovat ve výpovědi i ve čtvrtek. Stejný den by měly u soudu zaznít také řeči pěstounů Denise a Davida.

Jednání soudu je neveřejné a v soudní síni tak nemohli být nejen novináři, ale i česká poslankyně Jitka Chalánková a právní zástupce Michalákové Hasenkopf, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Norská média kauzu nesledují, protože u případů týkajících se dětí ctí zásadu mlčenlivosti. Kromě českých reportérů jsou přítomni ještě reportéři francouzské televize Arte, kteří v Norsku natáčejí o sporech cizinců, jimž odebrala děti místní sociální služba Barnevernet.

Soudní jednání má pokračovat do pátku. Verdikt soudu se ale Michaláková dozví až po doručení písemného rozhodnutí. „Maximální doba pro toto rozhodnutí je čtyři týdny, ale nevím, kolik času budou soudci potřebovat, aby rozhodli,“ řekla předsedkyně soudu Liv Taraldsrudová. Pak se ale může Eva Michaláková případně dál odvolat.

Se svým bojem budu pokračovat, dokud děti nebudou u mne. Chci dosáhnout toho, že budu vidět děti, že s nimi budu v kontaktu a že bude zachován kontakt s rodinou. Stavím se zamítavě proti adopci.
Eva Michaláková

Michaláková prohlásila, že je připravena bojovat s norskými úřady tak dlouho, dokud děti nezíská zpátky. Nejraději by se prý s nimi vrátila do České republiky. „Ale vzhledem k tomu, že exmanžel se staví proti tomu, abych se vrátila do Česka, tak samozřejmě musím přijmout i tu druhou možnost: zůstat v Norsku a spolupracovat s Barnevernetem a s psychologem, aby soudní systém povolil to, aby se děti vrátily k rodině,“ řekla Michaláková. „O dětech, bohužel, v této době informace žádné nemám,“ doplnila. S Barnevernetem i psychology chce spolupracovat.

Denis a David, kteří se manželům Michalákovým narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba je rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a fyzického týrání. To se neprokázalo. Soud nicméně tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče. Loni na podzim ale norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci. Proti rozhodnutí o adopci se odvolává i otec hochů, jemuž úřady rodičovská práva ponechaly.

Odvolací soud se měl konat už v únoru, nepodařilo se ale zajistit tlumočníky. Tento týden byla norská advokátka Michalákové informována, že soud vyměnil před řízením soudce. Advokáti Michalákové tvrdí, že se to dozvěděli na poslední chvíli. Tribunál však upozornil, že jde o rozhodnutí staré několik týdnů, a ujišťuje, že nová soudkyně měla dostatek času se s případem seznámit. „Tohle je velmi závažný případ a já bych chtěla, aby to soudil zkušený soudce. Ona má velké zkušenosti,“ zmínila předsedkyně soudu v Hokksundu Liv Taraldsrudová. Rozhodují ještě dva další přísedící - soudce z lidu a psycholog. 

Eva Michaláková se svými dětmi
Zdroj: ČT24

Český stát se u soudu postaví za Michalákovou

Při soudním jednání podpoří matku český stát, který do Norska poslal své stanovisko. Česká republika využívá u norského soudu na podporu Michalákové takzvaného písemného podání ve veřejném zájmu. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety.

Zastánci rodiny kritizují, že norské úřady vůbec neřeší, zda je Eva Michaláková v současné době schopna vypořádat se s rodičovskými povinnostmi, a spokojují se s tím, že si děti u pěstounů zvykly a je jim tam dobře. Zdůrazňují rovněž, že Michaláková je jediný člověk, který je schopen syny vychovávat společně.

Norská strana se od začátku odmítá ke kauze vyjadřovat s ohledem na ochranu soukromí chlapců. Norská ambasáda v Česku nicméně již dříve uvedla, že úřad děti neodebral bezdůvodně a že matka českým úřadům o případu předala neúplné informace.

Do kauzy se zapojili někteří čeští ministři, premiér či šéf sněmovny. Jednali se svými protějšky a Česko poslalo Norsku diplomatické nóty. Prezident Miloš Zeman dokonce připustil, že kauza by mohla vést až ke stažení českého velvyslance z Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prozatímní venezuelská prezidentka vyzvala k dohodě s opozicí, píše AFP

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v neděli vyzvala k nalezení dohody s opozicí. Stalo se tak tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí vůdce Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento týden řekl, že vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová by se nějakým způsobem mohla podílet na dění ve Venezuele.
01:45Aktualizovánopřed 26 mminutami

Británie vytvoří vlastní obdobu FBI, oznámila vláda

Britská vláda v sobotu oznámila, že vytvoří Národní policejní službu, o níž mluví jako o obdobě amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Podle agentury Reuters bude jejím úkolem modernizovat práci policie a zaměřit se na boj s terorismem, podvody, organizovaným zločinem a další komplexní trestnou činností.
05:33Aktualizovánopřed 35 mminutami

Federální agenti v Minneapolisu zastřelili muže

Muž postřelený v sobotu federálními agenty v Minneapolisu v americké Minnesotě zemřel, řekl šéf tamní policie. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) tvrdí, že byl ozbrojený a agent střílel v sebeobraně. Jedná se již o druhou smrtelnou střelbu v lednu, ve které figurují federální agenti, poté co příslušník Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ve stejném městě zastřelil ženu, což vyvolalo protesty a rozhořčení. Místní politici vyzývají federální vládu, aby odvolala agenty, které nechala do města poslat. Prezident Donald Trump to odmítl, prohlášení označil za podněcování vzpoury.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Přechod v Rafahu se má brzy otevřít. Izrael se bojí přílivu zbraní pro Hamás

V příštím týdnu se má otevřít přechod v Rafahu mezi Gazou a Egyptem. Předpokládala to už dohoda o příměří loni v říjnu. Není ale zřejmé, jak se budou provádět hraniční kontroly. Navzdory tlaku USA nechce zatím Izrael kvůli teroristickému hnutí Hamás umožnit zahájení plné rekonstrukce palestinské enklávy.
před 2 hhodinami

Jednání o konci ruské války váznou na územních otázkách. Pokračovat mají příští týden

Třístranná jednání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině, která se v pátek a v sobotu konala v Abú Dhabí, by mohla pokračovat příští týden, Ukrajina je k tomu připravena, sdělil po skončení druhého dne rozhovorů ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory označil za konstruktivní. Vyjednávači se vrátí do Spojených arabských emirátů k dalšímu kolu jednání v neděli 1. února, píše agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Anonymní zdroje se shodují v tom, že v citlivých územních otázkách jednání nijak nepokročila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po ruských útocích zůstalo na Ukrajině přes 1,2 milionu lidí bez elektřiny

Ruské drony v sobotu brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinského hlavního města Kyjev. V pohotovosti byly jednotky protivzdušné obrany. Útok drony hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích byly zraněny desítky lidí, v Kyjevě jeden člověk zahynul, uvedla agentura Reuters s odvoláním na představitele měst. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby zůstalo na Ukrajině po úderech více než 1,2 milionu lidí bez dodávek elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ve vlacích TGV jsou nově místa, kam nesmějí děti. Krok vyvolal kritiku

Francouzské vlaky TGV nově od začátku ledna nabízejí svým cestujícím možnost využít exkluzivní první třídy, kam se ve všední dny nesmí s dětmi do dvanácti let. Krok státní železniční společnosti vyvolal kritiku v on-line prostoru, médiích, ale i mezi francouzskými politiky. Někteří spojili tento krok se stagnující porodností v zemi. Loni úřady ve Francii zaznamenaly historický zlom, kdy počet úmrtí poprvé od konce druhé světové války převýšil počet narozených dětí. Železniční firma se kritice brání. Na sociálních sítích zveřejnila video, ve kterém obhajuje své rozhodnutí. Podle ředitelky nabídky TGV Inoui Gaëlle Babaultové představují tato místa pouze osm procent sedadel, která jsou ve vlacích k dispozici od pondělí do pátku.
před 22 hhodinami

Čína již není nejvyšší bezpečnostní prioritou USA, uvádí Pentagon

Pentagon představil novou národní obrannou strategii, která výrazně mění priority americké bezpečnostní politiky. Dokument nabádá spojence, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, a potvrzuje zaměření administrativy prezidenta Donalda Trumpa na dominanci na západní polokouli namísto dlouhodobého cíle omezovat vliv Číny. S tou podle dokumentu USA usilují o stabilní mír a férový obchod, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami
Načítání...