Syn norské princezny odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění

Nahrávám video

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.

Kauza začala v roce 2024, kdy policie označila Höibyho za podezřelého z fyzického napadení ženy, s níž měl vztah. Höiby v tehdejším tiskovém prohlášení přiznal, že dotyčné způsobil zranění, když byl pod vlivem kokainu a alkoholu, a poškodil její byt. Dodal, že svých činů lituje. Rozsah obvinění proti němu se postupně rozrostl až na aktuálních 38 bodů. Konec procesu je naplánován do 19. března.

Do problémů se Höiby dostal znovu v neděli, kdy policie oznámila jeho zadržení kvůli obviněním z napadení, vyhrožování nožem a porušení soudního příkazu. Soud v Oslu následně vyhověl žádosti o až čtyřtýdenní vazbu kvůli riziku, že by mohl v trestné činnosti pokračovat. Obhajoba k nedělnímu incidentu bez upřesnění uvedla, že konflikt se týkal ještě dalšího člověka a že se proti vazbě bude bránit.

Höiby nemá v norské královské rodině žádnou funkci, protože se narodil v předchozím vztahu své matky Mette-Marit před její svatbou s korunním princem Haakonem. Höiby je nejstarší ze tří dětí norské princezny, která má s princem Haakonem další dvě děti – dvaadvacetiletou princeznu Ingrid Alexandru, která se nedávno přestěhovala do Sydney kvůli studiu, a dvacetiletého prince Sverreho Magnuse.

Královská rodina je v Norsku obecně oblíbená, ale Höibyho případ vrhá stín na její pověst. Tu pošramotilo i zveřejnění další várky spisů týkajících se zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, podle nichž s ním Mette-Marit v minulosti udržovala nečekaně úzké vztahy, informoval norský tisk. Mette-Marit v prohlášení přiznala, že udělala chybu v úsudku a že kontaktů s Epsteinem hluboce lituje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 57 mminutami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 17 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami
Načítání...