Praha - Už od roku 1901 se každoročně uděluje významné ocenění v podobě Nobelovy ceny. Laureáti, kteří ji získají za významný počin na poli medicíny, fyziky, chemie, míru, literatury nebo ekonomie, dostanou nejenom medaili a diplom, ale i finanční odměnu. Ne všichni ocenění jsou ale veřejností přijati kladně. Jména některých z nich občas vyvolají kontroverzní reakce.
Nobelův výbor udělil šesti oceněným první medaile s portrétem vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1901. O 108 let později získává cenu švédského vědce a průmyslníka v šesti různých oborech hned 13 osobností. Za fyziologii a medicínu Elizabeth Blackburnová, Carol Greiderová a Jack Szostak. Za fyziku Charles Kao, Williard Boyle a Georgie Smith. Za chemii Venkatraman Ramakrišnan, Thomas Steitz a Ada Jonathová. Za literaturu cenu převzala Herta Mullerová, za ekonomii ji obdrželi Elinor Ostromová a Oliver Williamson. Nejprestižnější z medailí, Nobelovu cenu za mír, získal Barack Obama.
Právě ocenění prezidenta Spojených států vyvolalo v médiích i na mezinárodní politické scéně největší rozruch. Pětičlenný výbor, který o udělení ceny rozhoduje, se na jeho jménu shodl až po velkých sporech. Samotný prezident přijal cenu s rozpaky. „V Oslu mají rádi levicové americké prezidenty, ale myslím si, že je to velmi riskantní rozhodnutí, protože Obamova prezidentura teprve začíná,“ tvrdí analytik Marián Tupý.
Není to ale zdaleka poprvé, co rozhodnutí poroty vzbudilo smíšené reakce. Výhrady se objevily třeba u ocenění Ala Gora nebo Jásira Arafata, kteří stejně jako Obama obdrželi cenu za mír.
Kritika se nevyhýbá ani ceně za literaturu. Podle některých názorů o laureátech v tomto oboru rozhoduje spíš osobní vkus porotců, nebo dokonce náhoda a štěstí. „Prvek náhody patrně existuje ve všech cenách, vždycky se musí najít někdo, kdo to navrhne. Hodnocení literatury bude vždy silně subjektivní,“ říká ředitel Ústavu pro českou literaturu AV Pavel Janoušek.
V době celosvětové hospodářské krize se objevují pochybnosti i o Nobelově ceně za ekonomii, která vlastně ani skutečnou Nobelovou cenou není. Nezmiňuje se o ní totiž vědcova závěť a finanční odměna se tedy nevyplácí z původního fondu. Až v roce 1968 ji založila Švédská národní banka. „Ekonomie je věda, která má dalekosáhlé důsledky na společnost, ovlivňuje ostatní obory. Z tohoto pohledu si myslím, že je to správný počin, protože v době, kdy to Nobel zakládal, nebyla tak rozvinutá. Je dobře, že byla zavedena,“ vysvětlil ředitel Národohospodářského ústavu AV Štěpán Jurajda.
Nabízí se tedy otázka, jaký význam má Nobelova cena v dnešním světě. Je ještě atraktivní pro renomované odborníky a motivuje začínající vědce? Lidé z oboru se shodují, že ano. „Když mluvíte s lidmi, kteří nemají s vědou nic společného, každý ví, o co se jedná,“ myslí si Václav Janiš z Fyzikálního ústavu AV. Na otázku se stejně dívá i ředitel Ústavu pro českou literaturu AV Pavel Janoušek. „Samozřejmě bude cena vždycky vzbuzovat pochybnosti, ale každý autor, který ji dostane, zajásá. Můžeme to zpochybňovat, ale v okamžiku, kdy by ji dostal další Čech, tak její prestiž okamžitě stoupne,“ dodává.
