Praha - Už od roku 1901 se každoročně uděluje významné ocenění v podobě Nobelovy ceny. Laureáti, kteří ji získají za významný počin na poli medicíny, fyziky, chemie, míru, literatury nebo ekonomie, dostanou nejenom medaili a diplom, ale i finanční odměnu. Ne všichni ocenění jsou ale veřejností přijati kladně. Jména některých z nich občas vyvolají kontroverzní reakce.
Nobelova cena často vzbuzuje kontroverzní reakce
Nobelův výbor udělil šesti oceněným první medaile s portrétem vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1901. O 108 let později získává cenu švédského vědce a průmyslníka v šesti různých oborech hned 13 osobností. Za fyziologii a medicínu Elizabeth Blackburnová, Carol Greiderová a Jack Szostak. Za fyziku Charles Kao, Williard Boyle a Georgie Smith. Za chemii Venkatraman Ramakrišnan, Thomas Steitz a Ada Jonathová. Za literaturu cenu převzala Herta Mullerová, za ekonomii ji obdrželi Elinor Ostromová a Oliver Williamson. Nejprestižnější z medailí, Nobelovu cenu za mír, získal Barack Obama.
Právě ocenění prezidenta Spojených států vyvolalo v médiích i na mezinárodní politické scéně největší rozruch. Pětičlenný výbor, který o udělení ceny rozhoduje, se na jeho jménu shodl až po velkých sporech. Samotný prezident přijal cenu s rozpaky. „V Oslu mají rádi levicové americké prezidenty, ale myslím si, že je to velmi riskantní rozhodnutí, protože Obamova prezidentura teprve začíná,“ tvrdí analytik Marián Tupý.
5 minut
Reportáž Marty Machkové
Není to ale zdaleka poprvé, co rozhodnutí poroty vzbudilo smíšené reakce. Výhrady se objevily třeba u ocenění Ala Gora nebo Jásira Arafata, kteří stejně jako Obama obdrželi cenu za mír.
Kritika se nevyhýbá ani ceně za literaturu. Podle některých názorů o laureátech v tomto oboru rozhoduje spíš osobní vkus porotců, nebo dokonce náhoda a štěstí. „Prvek náhody patrně existuje ve všech cenách, vždycky se musí najít někdo, kdo to navrhne. Hodnocení literatury bude vždy silně subjektivní,“ říká ředitel Ústavu pro českou literaturu AV Pavel Janoušek.
V době celosvětové hospodářské krize se objevují pochybnosti i o Nobelově ceně za ekonomii, která vlastně ani skutečnou Nobelovou cenou není. Nezmiňuje se o ní totiž vědcova závěť a finanční odměna se tedy nevyplácí z původního fondu. Až v roce 1968 ji založila Švédská národní banka. „Ekonomie je věda, která má dalekosáhlé důsledky na společnost, ovlivňuje ostatní obory. Z tohoto pohledu si myslím, že je to správný počin, protože v době, kdy to Nobel zakládal, nebyla tak rozvinutá. Je dobře, že byla zavedena,“ vysvětlil ředitel Národohospodářského ústavu AV Štěpán Jurajda.
Nabízí se tedy otázka, jaký význam má Nobelova cena v dnešním světě. Je ještě atraktivní pro renomované odborníky a motivuje začínající vědce? Lidé z oboru se shodují, že ano. „Když mluvíte s lidmi, kteří nemají s vědou nic společného, každý ví, o co se jedná,“ myslí si Václav Janiš z Fyzikálního ústavu AV. Na otázku se stejně dívá i ředitel Ústavu pro českou literaturu AV Pavel Janoušek. „Samozřejmě bude cena vždycky vzbuzovat pochybnosti, ale každý autor, který ji dostane, zajásá. Můžeme to zpochybňovat, ale v okamžiku, kdy by ji dostal další Čech, tak její prestiž okamžitě stoupne,“ dodává.
GALERIE
Barack Obama