New York Times kritizuje „zbabělost republikánských vůdců“, Fox News píše o „nenávisti demokratů“

Americká Sněmovna reprezentantů podle očekávání schválila ústavní žalobu na prezidenta Donalda Trumpa a podle týchž očekávání ho Senát viny zase zprostí. V reakci na středeční dění v Kongresu se na tom shoduje většina místních komentátorů. Upozorňují tím na fakt, že zatímco sněmovnu ovládají demokraté, v horní komoře mají většinu Trumpovi republikáni. A jak píší The New York Times: Polarizace se v americké politice zabydluje posledních 40 let, teď v ní ale vládne naprostý nihilismus.

Americký nihilismus pramení z pohrdání fakty, laxnosti vůči korupci i lhostejnosti k historickým precedentům či zahraničnímu vměšování do americké politiky. Připsat ho lze na vrub především zbabělosti a oportunismu republikánských vůdců, soudí NYT.

Lídři republikánů se totiž podle listu rozhodli opustit své zásady a Trumpa bezvýhradně následovat. V Senátu budou hlasovat pro zproštění viny, byť ještě nedávno mnozí z nich Trumpa kritizovali. Například Ted Cruz a Marco Rubio, a dokonce i vůdce senátní většiny Mitch McConnell prohlašovali, že Trump Americe škodí, připomíná deník.

Impeachement se vyvíjí stejně jako prezidentství – Trump rozděluje a ničí, soudí The Washington Post. Upozorňuje, že během sněmovního hlasování hovořil prezident ke stoupencům v Michiganu a vyzval je, aby se vzepřeli pomluvám a výsměchu, který se týká také jich. Bill Clinton, který patří do trojice prezidentů pohnaných k impeachementu, se za své chování omluvil, Trump ale podle listu žádnou vinu nepřiznává.

Na rozdíl od předchozích dvou ústavních žalob, jež se odehrávaly ve vší vážnosti a kdy někteří z kongresmanů hlasovali bez ohledu na svou stranu, tato žaloba se nese v duchu Trumpova prezidentství – boření zaběhlých zvyklostí, napsal Washington Post.

Pelosiová v černé

The Wall Street Journal poukazuje na totéž, co zmínil i Trump v Michiganu: republikáni ve středu nepřišli o jediný hlas. Podle WSJ proti žalobě hlasovali i ti republikáni, kteří brzy ze Sněmovny odejdou a nechtějí usilovat o další funkci. Problém podle novin není jejich svědomí, ale chabá a nečestná záminka pro zahájení procesu sesazení. Demokraté ve sněmovně nevyslyšeli požadavky na povolání svědků do výboru pro tajné služby, uspíšili debatu i hlasování.

Komentátor stanice Fox News se ale domnívá, že motivem demokratů byla čistá nenávist a že kvůli ní neváhali ještě víc rozdělit USA. Zneužili tím prý svou moc a poškodili Sněmovnu reprezentantů.

Podle konzervativního komentátora Rushe Limbaugha demokraté do svého uvažování nezapočítali fakt, že pro Trumpa může být žaloba i osvobozením. „Co víc mohou udělat? Tímto si vystřílejí vše, co měli, a on tu zůstane,“ řekl. Demokraté mohou způsobit pravý opak zamýšleného, totiž dodat Trumpovi novou energii. „Dokážete si představit Trumpa s ještě větší kontrolou, větším zacílením na svou politiku?“ dodal ve Fox News.

Stanice CNN, která konstatovala, že předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová přišla na hlasování celá v černém, jakoby na znamení smutku (neboť demokraté dobře vědí, jak celá věc dopadne), také připomněla, že žaloba Trumpovi v očích veřejnosti nijak neškodí, naopak mu pomáhá. A to musí demokraty necelý rok před volbami trochu, ale možná i hodně znepokojovat.

Britové píší o břitvě americké „občanské války“

Dění sleduje také evropský tisk. Britský The Guardian vidí v impeachementu jenom další bitvu americké „občanské války“. Hlasování je jistě satisfakcí pro Trumpovy kritiky, kteří se mohou podívat, jak prezident dostal pořádně do nosu. Ale zdaleka není jisté, že jeho politika zastrašování skončí ani že se Trumpa rána vůbec nějak dotkne. Tak jako se republikánští poslanci semkli na Trupovu obranu, bezpochyby to učiní i jejich kolegové v Senátu.

Britská BBC konstatuje, že tvůrci ústavního článku o impeachementu nepočítali s tak urputným stranictvím, jaké sněmovna předvedla při středečním jednání. Trump bude v Senátu viny zproštěn a v úřadu zůstane. Tak co se změní? Trump se zapíše do historie jako prezident, který byl obžalován, a to tak sebestřednému člověku bude vadit. Avšak může toho také využít v boji o nový mandát. Pelosiová, která dlouho váhala, zda odvolací proces spustit, se příští rok v listopadu dozví, zda byly její obavy oprávněné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...