Organizace Amnesty International (AI) vyzvala Evropskou unii, aby ukončila své plány na navracení uprchlíků do Turecka „pod falešnou záminkou“, že Turecko je pro běžence bezpečnou zemí. Dohodu mezi EU a Tureckem z letošního března označila organizace za nelegální. Uprchlíci podle zprávy v Turecku nezískají adekvátní ochranu a místní azylový systém má vážné nedostatky, ačkoli země je vůči uprchlíkům vesměs vstřícná.
Turecký azylový systém se těžko vypořádává s více než třemi miliony migrantů, kteří tak mohou na vyřešení svého případu čekat i roky. Během této doby dostávají jen malou podporu na to, aby si našli bydlení a obživu pro sebe a svou rodinu. Jejich děti pracují někdy už od devíti let, aby pomohly rodinu uživit.
„Dohoda EU-Turecko je lehkovážná a nezákonná,“ uvedl John Dalhuisen, šéf Amnesty International pro Evropu a střední Asii. Myšlenka, že Turecko bude dodržovat lidská práva běženců a uspokojí potřeby třech milionů uprchlíků, je podle něj „fikce“.
Unie ve snaze zastavit migrační vlnu situaci v Turecku vylíčila úmyslně klamně. Ačkoli se Unie snaží Turecku v zavedení funkčního azylového systému pomáhat, nemůže jednat tak, jako by v zemi takový systém už existoval, dodal Dalhuisen.
V Turecku nyní žije 2,75 milionu Syřanů a 400 000 uprchlíků z jiných zemí, převážně Afghánistánu, Iráku a Íránu. Turecko ale podle lidskoprávní organizace selhává ve třech oblastech, které vyžaduje příslušné mezinárodní právo.
Migranti se v Turecku ocitají ve vakuu, varuje Amnesty
Je to jednak nedostačující kapacita jeho azylového systému, která způsobuje, že se stovky tisíc uprchlíků ocitají po roky v právním vakuu. Turecké úřady podle AI odmítly poskytnout této organizaci azylovou statistiku. V dubnu ale uvedly, že loni vyřídily asi 4000 žádostí.
Uprchlíci by měli být dále buď integrováni, přemístěni do jiné země nebo – pokud je to již bezpečné – vráceni do země původu. To se ale podle AI neděje a imigranti nemají šanci si vybudovat v Turecku nový život a zároveň nemají velkou naději, že se dostanou v následujících letech do jiné země.
Třetí oblastí, v níž podle AI Turecko selhává, je poskytování životních prostředků. Většina uprchlíků si musí najít příbytek sama, bez vládní pomoci. Turecké úřady poskytují ubytování 264 000 syrských uprchlíků v jižních provinciích, není ale reálně možné, aby našly ubytování zbývajícímu 2,87 milionu uprchlíků ze Sýrie. Sociální bydlení země zařídila pouze stovce ze 400 000 žadatelů o azyl z jiných zemí.
Zpráva rovněž upozorňuje na to, že mezi uprchlíky v Turecku je běžná dětská práce a rodiny mají potíže zajistit si základní životní potřeby. Jedna syrská matka se třemi syny AI řekla, že celá její sedmičlenná rodina přežívá z pěti až deseti tureckých lir (41 až 82 korun) denně a její devítiletý syn tak musí pracovat v obchodě s potravinami.
Evropa by podle AI neměla přesouvat odpovědnost za uprchlíky na Turecko, ale zahájit ambiciózní plán na přesídlení běženců pobývajících v této zemi. EU jako celek loni přesídlila jen 8155 uprchlíků.
