Nervovou látku Novičok jsme nikdy nevyvíjeli, tvrdí Rusové po otravě Skripala

Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky zvané Novičok, kterou byl podle tvrzení Velké Británie otráven někdejší ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Prohlásil to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle listu Kommersant však za vývoj Novičoku dostali ruští vědci dokonce Leninovu cenu.

Podobně jako Rjabkov se podle agentury TASS vyjádřil i ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja. „Žádný výzkumný a experimentální projekt pod názvem Novičok neexistoval,“ řekl Něbenzja. Trvá zároveň na tom, že veškerý vývoj chemických zbraní v Rusku skončil v roce 1992.

Podle ruského listu Kommersant ale látku Novičok (Nováček) vyvinuli pracovníci ruského Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Dostali za ni prý Leninovu cenu, jedno z nejvyšších sovětských státních vyznamenání.

Novičok byl vyvinut v rámci tajného projektu Foliant jako takzvaná binární chemická zbraň, napsal Kommersant s odvoláním na slova jeho tvůrců Vladimira Ugleva a Vila Mirzajanova.

  • Kdo a čím útočil ve Velké Británii? Na vyšetřování se podílí také Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově. Právě toto centrum vypracovalo primární analýzu pro ostatní členy NATO – ve středu ji v Bruselu předložilo velení Aliance. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška jde o víceméně automatický postup. „Pokud se v členské zemi NATO někde stane událost a je tam podezření na chemický nebo jakýkoli jiný útok, tak toto centrum má za úkol zpracovat analýzu a poslat ji do ústředí,“ dodal Pejšek.

Do „bojového stavu“ se látka uvádí těsně před použitím, když se spojí samostatně neškodné komponenty. Oficiálně vývoj takových látek zakazují mezinárodní smlouvy, podle ruského listu je ale získání důkazů o jejich výrobě krajně obtížné.

Británie uvedla, že za otravou Skripala stojí Rusko, které k likvidaci svého bývalého agenta použilo tuto nervovou látku. Londýn, Washington, Paříž a Berlín společně vyzvaly Rusko, aby poskytlo Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) úplné informace o chemickém programu na vývoj zmíněné látky, který měla armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech.

Pravděpodobná struktura látky Novičok podle Vila Mirzajanova
Zdroj: Wikimedia Commons

„Mohlo to udělat jen Rusko,“ řekl Mirzajanov v rozhovoru pro agenturu Interfax k otravě s tím, že složení nervové substance bylo tajné. Mirzajanov, který podle ruských médií emigroval do USA, také řekl, že lidé zasažení touto látkou nemají šanci na uzdravení.

Ruské vedení loni koncem září oficiálně oznámilo, že veškeré své chemické zbraně v souladu s mezinárodními závazky zlikvidovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 30 mminutami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 1 hhodinou

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 5 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Evropský pohled