Nervovou látku Novičok jsme nikdy nevyvíjeli, tvrdí Rusové po otravě Skripala

Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky zvané Novičok, kterou byl podle tvrzení Velké Británie otráven někdejší ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Prohlásil to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle listu Kommersant však za vývoj Novičoku dostali ruští vědci dokonce Leninovu cenu.

Podobně jako Rjabkov se podle agentury TASS vyjádřil i ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja. „Žádný výzkumný a experimentální projekt pod názvem Novičok neexistoval,“ řekl Něbenzja. Trvá zároveň na tom, že veškerý vývoj chemických zbraní v Rusku skončil v roce 1992.

Podle ruského listu Kommersant ale látku Novičok (Nováček) vyvinuli pracovníci ruského Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Dostali za ni prý Leninovu cenu, jedno z nejvyšších sovětských státních vyznamenání.

Novičok byl vyvinut v rámci tajného projektu Foliant jako takzvaná binární chemická zbraň, napsal Kommersant s odvoláním na slova jeho tvůrců Vladimira Ugleva a Vila Mirzajanova.

  • Kdo a čím útočil ve Velké Británii? Na vyšetřování se podílí také Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově. Právě toto centrum vypracovalo primární analýzu pro ostatní členy NATO – ve středu ji v Bruselu předložilo velení Aliance. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška jde o víceméně automatický postup. „Pokud se v členské zemi NATO někde stane událost a je tam podezření na chemický nebo jakýkoli jiný útok, tak toto centrum má za úkol zpracovat analýzu a poslat ji do ústředí,“ dodal Pejšek.

Do „bojového stavu“ se látka uvádí těsně před použitím, když se spojí samostatně neškodné komponenty. Oficiálně vývoj takových látek zakazují mezinárodní smlouvy, podle ruského listu je ale získání důkazů o jejich výrobě krajně obtížné.

Británie uvedla, že za otravou Skripala stojí Rusko, které k likvidaci svého bývalého agenta použilo tuto nervovou látku. Londýn, Washington, Paříž a Berlín společně vyzvaly Rusko, aby poskytlo Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) úplné informace o chemickém programu na vývoj zmíněné látky, který měla armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech.

Pravděpodobná struktura látky Novičok podle Vila Mirzajanova
Zdroj: Wikimedia Commons

„Mohlo to udělat jen Rusko,“ řekl Mirzajanov v rozhovoru pro agenturu Interfax k otravě s tím, že složení nervové substance bylo tajné. Mirzajanov, který podle ruských médií emigroval do USA, také řekl, že lidé zasažení touto látkou nemají šanci na uzdravení.

Ruské vedení loni koncem září oficiálně oznámilo, že veškeré své chemické zbraně v souladu s mezinárodními závazky zlikvidovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 25 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 46 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...