Polsko nepodepíše na sobotním summitu římskou deklaraci Evropské unie, pokud v ní nebudou zakotveny klíčové požadavky Varšavy. Oznámila to premiérka Beata Szydlová v polské televizi. Mezi těmito požadavky jmenovala jednotu EU a posílení role národních parlamentů.
Nepodepíšeme deklaraci EU, pokud v ní nebudou naše požadavky, hrozí Poláci
„Jednota Evropské unie, prosazování těsné spolupráce s NATO, posílení role národních parlamentů a pravidla jednotného trhu, která nesmí rozdělovat, ale sjednocovat – to jsou čtyři priority, které musí být zahrnuty do deklarace,“ uvedla v televizi TVN24 polská premiérka Szydlová.
Vrcholní představitelé členských zemí EU se sejdou v sobotu v Římě u příležitosti 60. výročí podpisu římských smluv o založení Evropských společenství, předchůdce EU.
V deklaraci mají ustavit společnou vizi pro další roky, v níž má být podle poslední verze zakotvena i možnost jít v případě nutnosti rozdílným tempem (vícerychlostní Evropa).
„Budeme postupovat společně, různým tempem a s různou intenzitou, kde je to potřeba, ale stejným směrem, jako jsme činili v minulosti,“ stojí v návrhu. Text připomíná, že vyšší stupeň integrace zůstává v souladu se smlouvou otevřený i pro ty, kdo se případně rozhodnou přidat později. „Naše unie je jednotná a nedělitelná,“ uvádí dvoustránkový návrh dokumentu.
Některé země, například právě Polsko nebo ČR, se zmínek o vícerychlostní Evropě obávají, protože by podle nich mohly ve svém důsledku znamenat vyřazení části EU z rozhodování o některých tématech. Navržený text deklarace se ale snaží tyto pochybnosti rozptýlit.
Diplomaté poukazují na to, že EU už fakticky několikarychlostní integraci má. Nejviditelnějším případem je společná měna, kterou používá jen část členských zemí.
Unie si připomíná 60 let od podpisu římských smluv
Pokud nebude shoda do pátku, deklarace vůbec nebude
Szydlová připustila možnost, že deklarace nebude v Římě podepsána, pokud její text nebude odrážet požadavky všech zemí. „Existuje mezi námi nepsaná dohoda, že jestli nedojde ke shodě na textu do pátku, pak vůbec žádný dokument nebude, neboť v sobotu není na programu žádná diskuse,“ upozornila polská premiérka.
Vzpurný přístup své země přirovnala k polskému postupu na nedávném bruselském summitu, kde Varšava jako jediná hlasovala proti opětovnému zvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady.
Szydlová připustila, že v obou případech ji k prosazování polského postoje zavázalo „rozhodnutí politického výboru PiS“ (vládní strany Právo a spravedlnost). Její předseda a Tuskův dlouholetý nesmiřitelný rival Jaroslaw Kaczyński je považován za hlavní postavu polské politiky a klíčový hlas snahy o posílení národní role Poláků v rámci Unie.
Podle deklarace má být Evropa za deset let bezpečná a prosperující
Text deklarace zmiňuje, že Evropa čelí nebývale náročným úkolům doma i ve světě – od regionálních konfliktů přes terorismus a migrační tlaky až po protekcionistické tendence a sociální a hospodářskou nerovnost.
„Učiníme EU silnější a odolnější prostřednictvím větší vzájemné jednoty a solidarity a respektu ke společným pravidlům. Jednota je zároveň nutností i naší společnou volbou,“ stojí v návrhu textu. Země EU by podle něj samostatně nedokázaly čelit globální dynamice, společně ji však mohou ovlivňovat a bránit společné zájmy a hodnoty.
Unie by podle návrhu závěrečného prohlášení měla být za deset let kromě jiného bezpečná, prosperující, konkurenceschopná a sociálně odpovědná. Ve čtyřech odstavcích pak koncept deklarace tyto oblasti rozvíjí. Zmiňuje například potřebu zajištění vnějších hranic EU, „efektivní, odpovědnou a udržitelnou“ migrační politiku a Evropu odhodlanou bojovat s terorismem a organizovaným zločinem.
Plakát vyzývající k účasti na demonstracích proti summitu EU v Římě
Spory vzbudila před deseti lety i berlínská deklarace
Římské prohlášení není prvním podobným textem, který hrozí některá ze zemí nepodepsat. Předmětem sporů se stala rovněž berlínská deklarace, přijatá před deseti lety, jež byla podepsaná při příležitosti 50. výročí EU a jen vágně zdůrazňuje potřebu reforem unijních institucí. Byla považována za pokus Německa oživit debatu o budoucnosti euroústavy, která se dostala do mrtvého bodu poté, co původní text v referendech odmítli v roce 2005 Nizozemci a Francouzi.
Dokument podepsali předsedající německá kancléřka Angela Merkelová za členské státy a předsedové Evropské komise a Evropského parlamentu José Barroso a Hans-Gert Pöttering.
Kriticky se k němu vyjádřila Česká republika, Polsko a Británie, které měly výhrady ke zmínce o nové ústavě ve smlouvě a ta nakonec nebyla v dokumentu zmíněna.
Euroústava byla v prosinci 2007 nahrazena Lisabonskou smlouvou o fungování Unie. I tu zprvu odmítl hlas lidu (Irové ji schválili až napodruhé) a v několika zemích, včetně ČR, ji zkoumal ústavní soud. Lisabonská smlouva pak vstoupila v platnost 1. prosince 2009.
