Nepodepíšeme deklaraci EU, pokud v ní nebudou naše požadavky, hrozí Poláci

Polsko nepodepíše na sobotním summitu římskou deklaraci Evropské unie, pokud v ní nebudou zakotveny klíčové požadavky Varšavy. Oznámila to premiérka Beata Szydlová v polské televizi. Mezi těmito požadavky jmenovala jednotu EU a posílení role národních parlamentů.

„Jednota Evropské unie, prosazování těsné spolupráce s NATO, posílení role národních parlamentů a pravidla jednotného trhu, která nesmí rozdělovat, ale sjednocovat – to jsou čtyři priority, které musí být zahrnuty do deklarace,“ uvedla v televizi TVN24 polská premiérka Szydlová.

Vrcholní představitelé členských zemí EU se sejdou v sobotu v Římě u příležitosti 60. výročí podpisu římských smluv o založení Evropských společenství, předchůdce EU.

V deklaraci mají ustavit společnou vizi pro další roky, v níž má být podle poslední verze zakotvena i možnost jít v případě nutnosti rozdílným tempem (vícerychlostní Evropa).

„Budeme postupovat společně, různým tempem a s různou intenzitou, kde je to potřeba, ale stejným směrem, jako jsme činili v minulosti,“ stojí v návrhu. Text připomíná, že vyšší stupeň integrace zůstává v souladu se smlouvou otevřený i pro ty, kdo se případně rozhodnou přidat později. „Naše unie je jednotná a nedělitelná,“ uvádí dvoustránkový návrh dokumentu.

Některé země, například právě Polsko nebo ČR, se zmínek o vícerychlostní Evropě obávají, protože by podle nich mohly ve svém důsledku znamenat vyřazení části EU z rozhodování o některých tématech. Navržený text deklarace se ale snaží tyto pochybnosti rozptýlit.

Diplomaté poukazují na to, že EU už fakticky několikarychlostní integraci má. Nejviditelnějším případem je společná měna, kterou používá jen část členských zemí.

Unie si připomíná 60 let od podpisu římských smluv
Zdroj: Reuters

Pokud nebude shoda do pátku, deklarace vůbec nebude

Szydlová připustila možnost, že deklarace nebude v Římě podepsána, pokud její text nebude odrážet požadavky všech zemí. „Existuje mezi námi nepsaná dohoda, že jestli nedojde ke shodě na textu do pátku, pak vůbec žádný dokument nebude, neboť v sobotu není na programu žádná diskuse,“ upozornila polská premiérka.

Vzpurný přístup své země přirovnala k polskému postupu na nedávném bruselském summitu, kde Varšava jako jediná hlasovala proti opětovnému zvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady.

Szydlová připustila, že v obou případech ji k prosazování polského postoje zavázalo „rozhodnutí politického výboru PiS“ (vládní strany Právo a spravedlnost). Její předseda a Tuskův dlouholetý nesmiřitelný rival Jaroslaw Kaczyński je považován za hlavní postavu polské politiky a klíčový hlas snahy o posílení národní role Poláků v rámci Unie.

Podle deklarace má být Evropa za deset let bezpečná a prosperující

Text deklarace zmiňuje, že Evropa čelí nebývale náročným úkolům doma i ve světě – od regionálních konfliktů přes terorismus a migrační tlaky až po protekcionistické tendence a sociální a hospodářskou nerovnost.

„Učiníme EU silnější a odolnější prostřednictvím větší vzájemné jednoty a solidarity a respektu ke společným pravidlům. Jednota je zároveň nutností i naší společnou volbou,“ stojí v návrhu textu. Země EU by podle něj samostatně nedokázaly čelit globální dynamice, společně ji však mohou ovlivňovat a bránit společné zájmy a hodnoty.

Unie by podle návrhu závěrečného prohlášení měla být za deset let kromě jiného bezpečná, prosperující, konkurenceschopná a sociálně odpovědná. Ve čtyřech odstavcích pak koncept deklarace tyto oblasti rozvíjí. Zmiňuje například potřebu zajištění vnějších hranic EU, „efektivní, odpovědnou a udržitelnou“ migrační politiku a Evropu odhodlanou bojovat s terorismem a organizovaným zločinem.

Plakát vyzývající k účasti na demonstracích proti summitu EU v Římě
Zdroj: ČTK/AP/Gregorio Borgia

Spory vzbudila před deseti lety i berlínská deklarace

Římské prohlášení není prvním podobným textem, který hrozí některá ze zemí nepodepsat. Předmětem sporů se stala rovněž berlínská deklarace, přijatá před deseti lety, jež byla podepsaná při příležitosti 50. výročí EU a jen vágně zdůrazňuje potřebu reforem unijních institucí. Byla považována za pokus Německa oživit debatu o budoucnosti euroústavy, která se dostala do mrtvého bodu poté, co původní text v referendech odmítli v roce 2005 Nizozemci a Francouzi.

Dokument podepsali předsedající německá kancléřka Angela Merkelová za členské státy a předsedové Evropské komise a Evropského parlamentu José Barroso a Hans-Gert Pöttering.

Kriticky se k němu vyjádřila Česká republika, Polsko a Británie, které měly výhrady ke zmínce o nové ústavě ve smlouvě a ta nakonec nebyla v dokumentu zmíněna.

Euroústava byla v prosinci 2007 nahrazena Lisabonskou smlouvou o fungování Unie. I tu zprvu odmítl hlas lidu (Irové ji schválili až napodruhé) a v několika zemích, včetně ČR, ji zkoumal ústavní soud. Lisabonská smlouva pak vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 1 mminutou

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 56 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 1 hhodinou

Putin má otázky kolem případného příměří. Kyjev neuzná ruské nároky na ukrajinské území

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Kyjevští vládní představitelé uvedli, že nastal čas na diplomatická řešení, ale že nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské územi.
05:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 5 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 6 hhodinami
Načítání...