Nejméně tři lidé zemřeli při sobotních nepokojích způsobených akcemi bělošských extremistů v americké Virginii. Do davu na protirasistické demonstraci najelo auto, které zabilo ženu. Dalšími oběťmi jsou dva policisté, kteří zemřeli při pádu vrtulníku, jenž zasahoval při nepokojích, uvedla agentura AP. Ve virginském Charlottesville pokračovaly v sobotu nepokoje kvůli akcím bělošských extremistů. Incident vyšetřuje FBI.
Nepokoje v padesátitisícovém městě vypukly v pátek kvůli soše generála jižanské armády z americké občanské války Roberta Leeho, kterou se místní radnice chystá odstranit. „Ta socha tu byla od roku 1920. Je s ní spojena spousta historie a já si myslím, že ta by neměla být vymazána,“ uvedl jeden z obyvatel města.
Vedle klidných zastánců sochy však na shromáždění nechyběly ani stovky příznivců krajní pravice. Tisíce dalších lidí naopak protestovaly proti nim.
Násilnosti odmítla řada amerických politiků, včetně dcery prezidenta Donalda Trumpa Ivanky. Svou reakci na události vyjasnil i Bílý dům, který zpočátku čelil kritice za to, že výslovně neodmítl chování bělošských extremistů.
Úřady shromáždění nejprve povolily, ale pak zakázaly. Soud rozhodnutí radnice ale zrušil. Demokratický guvernér Terry McAuliffe vyhlásil kvůli násilnostem mimořádný stav. Do demonstrace se podle agentury AP zapojily špičky americké ultrapravice včetně vůdce takzvané alternativní pravice Richarda Spencera a náčelníka Ku Klux Klanu Davida Duka.
Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešly v sobotu dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.
Pojmenujte to přesně, vyzval senátor Trumpa
Pořádkové síly proto proti davu asi šest tisíc lidí nakonec vyrazily s cílem vyklidit park. Mezitím do davu z jiné strany najelo auto,jednu ženu zabilo a zranilo asi dvacet lidí. Policie řidiče dopadla a obvinila z vraždy. Prezident Donald Trump násilné události odsoudil a označil je za „nesmyslný projev nenávisti, bigotnosti a násilí“ zúčastněných stran.
„Pane prezidente, zlo musí být pojmenováno. Jsou to stoupenci bílé nadvlády, šlo o terorismus,“ prohlásil republikánský senátor z Colorada Cory Gardner.
V řadě jižních států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861–1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.
