Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v následujících měsících představit projekt posílení evropské bezpečnosti. Evropa se už podle něj nemůže v této otázce spoléhat jen na Spojené státy, uvedl před francouzskými velvyslanci v projevu o zahraniční politice země.
„Musíme vyvodit všechny důsledky z konce studené války,“ řekl šéf Elysejského paláce. Debata o spolupráci v oblasti bezpečnosti by se podle něj měla týkat všech evropských zemí a Ruska, ovšem pod podmínkou, že bude dosaženo „podstatného pokroku“ v jednáních s Moskvou o konfliktu na Ukrajině.
Dialog by se měl podle Macrona zaměřit na „kybernetickou bezpečnost, chemické i konvenční zbraně, teritoriální konflikty, vesmírnou bezpečnost a ochranu polárních oblastí“.
Prioritou je pro Macrona i dohoda k brexitu, ještě letos
Macron rovněž uvedl, že chce, aby Evropská unie dokázala do konce roku vyjednat s Velkou Británií dohodu o odchodu Britů z evropského bloku. Prioritou nicméně je, aby Unie zůstala jednotná, zdůraznil Macron.
Británie minulý týden představila prvních 25 dokumentů, které mají Británii připravit na takzvaný tvrdý brexit. Tedy možnost, že země opustí Unii, aniž by se s Bruselem na podmínkách odchodu dohodla.
Britská vláda plánuje do konce září zveřejnit celkem osm desítek dokumentů s vodítky pro nejrůznější subjekty. EU podle zpravodajské společnosti BBC už takových dokumentů vytvořila 68. Británie má z EU vystoupit 29. března 2019.
Macron: Evropa prochází krizí
Francouzský prezident také prohlásil, že Evropa momentálně prochází krizí, a „evropský boj“ proto bude středobodem veškerých kroků Francie během jeho mandátu. „Extremisté učinili pokrok, probudily se nacionalismy. Je to důvod, abychom se vzdávali? Rozhodně ne… Ve skutečnosti je potřeba naše úsilí zdvojnásobit,“ prohlásil.
Evropská unie podle něj musí dosáhnout integrace ve všech oblastech, společnou evropskou politiku označil Macron také za jedinou možnost, jak zvládnout příliv migrantů. Francouzská hlava státu při tom kritizovala Maďarsko a Itálii jakožto „oportunisty“ Evropy, kteří těží z finanční podpory, ale odmítají se účastnit dalších procesů.
Macron se v projevu věnoval také Sýrii a Libyi, které sužují táhlé konflikty. Bylo by podle něj velkou chybou, kdyby se situace v Sýrii „vrátila k normálu“ se současným prezidentem Bašárem Asadem u moci. „Nenáleží Francii, aby vybírala budoucí syrské vůdce, stejně jako to nenáleží jiným zemím, ale je našim úkolem a našim zájmem ujistit se, že syrský národ bude v situaci, kdy to bude moci udělat,“ dodal Macron.
„Pevně věřím v obnovení suverenity Libye a jednoty státu, jde o klíčové složky pro stabilizaci regionu,“ řekl Macron ohledně severoafrické země, která je bez jednotné vlády prakticky od svržení autoritářského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011. Čtyři hlavní aktéři libyjské politické krize se v květnu v Paříži dohodli na harmonogramu kroků směřujících k volbám 10. prosince. Francouzský prezident vyjádřil odhodlání prosazovat obsah pařížské dohody.
Německý šéf diplomacie: Převzít více odpovědnosti je v našem zájmu
Podobně jako Macron v pondělí hovořil i německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD). Spojené státy jsou podle něj nejbližším spojencem Německa mimo Evropu a je důležité, aby to tak zůstalo. Zároveň ale spolková republika i Evropa musí reagovat na změny v americké zahraniční politice pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. „Musíme převzít více zodpovědnosti za naši bezpečnost, a to zcela ve vlastním zájmu,“ nechal se slyšet Maas.
Platí to podle něj nejen na evropském kontinentu, ale třeba také na severu Afriky. „Kdo jiný by to měl dělat?“ tázal se šéf německé diplomacie. Spojené státy to podle něj činí stále méně a Rusko s Čínou jen tehdy, když jde o jejich vlastní zájmy, které se ale často liší od těch evropských.
Evropané podle něj musí být připraveni hledat vlastní alternativy tam, kde se evropské a americké zájmy liší. Jako příklad Maas uvedl rozdílný přístup k dohodě o íránském jaderném programu, kterou Trump vypověděl a kterou se Evropa snaží nadále naplňovat.
