Spolkový kriminální úřad (BKA) připustil, že mezi migranty v Německu mohou být i nebezpeční islamisté. Kriminalisté vyšetřují asi desítku podezřelých běženců. Němečtí strážci zákona se obávají, že se někteří podíleli na teroristických činech v Sýrii. Migranty se navíc snaží oslovit radikálové žijící v Německu.
Byli někteří běženci členy Islámského státu?
Asi u stovky běženců byly indicie, že by mohli mít spojitost s terorismem. V naprosté většině případů se podezření nepotvrdila, část uprchlíků ale kriminalisté důkladně prověřují, sdělil časopisu Focus prezident BKA Holger Münch.
„Momentálně je to zhruba deset případů, kde vyšetřujeme, zda se někdo podílel na válečných zločinech v zahraničí nebo byl členem teroristického uskupení. Částečně jde také o používání zakázaných symbolů hnutí Islámský stát,“ konstatoval šéf BKA.
Větší bezpečnostní riziko ale vidí Münch v tom, že se běžence snaží oslovit radikální salafisté, kteří už v Německu žijí. BKA má informace o několika desítkách pokusů, kdy se salafisté pokoušeli získat běžence na svou stranu.
S příchodem běženců do Německa podle šéfa BKA roste také počet krajně pravicových násilných činů. Od začátku roku úřad zaznamenal kolem 600 útoků na ubytovny pro běžence.
Přinejmenším v 550 případech za nimi stáli pravicoví radikálové. Rétorika zaměřená proti běžencům sílí. „Může se stát, že zažijeme ještě dramatičtější události než dosud,“ varoval Münch s tím, že nelze vyloučit ani útoky na běžence, které oběti nepřežijí.
Německá kancléřka Angela Merkelová mezitím dál brání otevřenou politiku vůči běžencům. Podle deníku Die Welt nebude Německo ani v příštím roce vracet běžence ze Sýrie do jejich původní vlasti.
Sociální demokraté (SPD) podobně jako bavorská křesťansko-sociální unie kritizují šéfku vlády za to, že odmítá přiznat neschopnost Německa přijmout neomezené množství přistěhovalců. Merkelové mezitím klesá popularita i u veřejnosti.
