Německá vláda schválila strategii vůči Číně. Podle kancléře Olafa Scholze dokument reaguje na měnící se a stále důraznější politiku Pekingu při prosazování čínských zájmů. Berlín mimo jiné poukazuje na sílící ohrožení kybernetické bezpečnosti a nabádá k obezřetnosti vůči čínským investicím. Čínské velvyslanectví v Berlíně uvedlo v reakci, že Peking je pro Německo partner, nikoliv rival. Zároveň chce, aby Berlín vnímal rozvoj Číny „racionálně, komplexně a objektivně“.
Německo v nové strategii pojmenovává rizika spojená s Čínou
Strategie se zabývá řadou aspektů a rizik vyplývajících především z ekonomické spolupráce s Čínou. Konstatuje například, že Peking stále více prosazuje své politické cíle ekonomickými prostředky, včetně vytváření závislostí a poskytováním i rušením ekonomických výhod. Čínské přímé investice nesmí ohrožovat bezpečnost Německa, například prostřednictvím citlivých technologií, vyzývá dokument.
Německá vláda ve strategii oznamuje, že předloží zákon, jenž určí sektory, firmy a zařízení představující kritickou infrastrukturu. Připouští také potřebu nových opatření proti bezpečnostním hrozbám vyplývajícím z investic v Číně. Slibuje rovněž, že bude chtít s partnery zabránit zneužití technologií na rozeznávání obličejů k represím a sledování.
Kabinet se též chystá upravit seznamy zboží, které je podrobováno kontrolám vývozu, a to kvůli bezpečnostním rizikům a aktuálnímu technologickému vývoji.
„Cílem není se odloučit. Ale chceme se vyhnout kritickým závislostem v budoucnu,“ uvedl Scholz na Twitteru. „Strategií reagujeme na Čínu, která se mění a chová se ofenzivněji. A pro nás platí: Čína je a zůstává partnerem, konkurentem a systémovým soupeřem,“ napsal Scholz.
Spolupráce, ne závislost
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že její země bude tím odolnější, čím více bude diverzifikovat svůj obchod a dodavatelské řetězce. Zdůraznila však, že Německo Čínu potřebuje, stejně jako Čína potřebuje Evropu, pro hospodářský rozvoj, férovou konkurenci a klimatickou politiku. V posledních letech se Čína stále více stávala strategickým soupeřem, konstatovala také.
Německý kabinet dlouho očekávanou strategii schválil po měsících sporů uvnitř levicově-liberální koalice o to, do jaké míry přitvrdit postoj Berlína vůči sílící asijské supervelmoci. Koncepce Zapadá do širších snah Západu o snížení strategické závislosti na Číně, a to v době obav z rostoucího napětí v Indo-Pacifiku, poznamenala agentura Reuters.
Berlín ve své strategii také poukazuje na údajnou nevěrohodnost Číny, když se zastává územní celistvosti Ukrajiny, a přitom podporuje ruské argumenty. „Čínská propaganda zesiluje narativy Ruska ohledně jeho ilegální útočné války proti Ukrajině,“ stojí v dokumentu. „To vyžaduje systematický monitoring založený na důkazech a protiopatření na všech úrovních, i na evropské úrovni,“ vyzývá Berlín.
Čínské velvyslanectví v Berlíně na strategii reagovalo tvrzením, že Peking je pro Německo partnerem v řešení problémů, nikoliv rivalem. „Násilné odstraňování rizik na základě ideologických předsudků a obav z konkurence bude kontraproduktivní a uměle zesílí rizika,“ uvedla ambasáda v prohlášení.
Svůj postoj k Číně hledají i Britové
Právě ve čtvrtek se ohrožení národní bezpečnosti ze strany Číny věnoval i bezpečnostní výbor britského parlamentu. Ve svém prohlášení uvedl, že britský přístup je „zcela nepřiměřený“, neboť se příliš věnuje jen krátkodobým ekonomickým rizikům.
Čína podle výboru využívá svých tajných služeb k účinným a agresivním útokům na britské zájmy a snaží se ovlivňovat všechny aspekty britské ekonomiky. Vláda prý kladla příliš velký důraz na investice na úkor možných bezpečnostních hrozeb, soudí poslanci.
