Německo registruje téměř šest set islamistů představujících hrozbu

V Německu má trvalý pobyt zhruba 570 islamistů, jež policie považuje za bezpečnostní hrozbu. Spolkový kriminální úřad (BKA) zveřejnil tento údaj v souvislosti se středečním návrhem spolkové vlády, aby extremisty, kteří mohou chystat teroristický čin, bylo možné sledovat pomocí elektronických náramků.

Ze zhruba 570 islamistů s trvalým pobytem v Německu, kteří by podle kriminalistů mohli připravovat atentát, jich zhruba polovina v současnosti v zemi skutečně pobývá. Asi devadesát z nich je přitom ve vazbě. V polovině ledna BKA hovořil o 548 islamistech představujících bezpečnostní hrozbu.

Zhruba devět set lidí odešlo od roku 2012 z Německa do Sýrie a Iráku. Asi 70 z nich se podle poznatků BKA aktivně zapojilo do bojů v řadách organizací Islámský stát (IS), Fronta dobytí Sýrie (dříve An-Nusra) a dalších. Kolem 145 osob z Německa v bojích na Blízkém východě zahynulo, 280 se jich vrátilo zpět do země.

Se stále méně častými vojenskými úspěchy IS musíme počítat s přibývajícím počtem džihádistů vracejících se do Německa.
Holger Münch
ředitel Spolkového kriminálního úřadu

V souvislosti s islamistickým terorismem německé úřady v současnosti vyšetřují 760 případů s více než tisícovkou podezřelých žen a mužů.

Kvůli náramkům musí spolkové země sladit předpisy

Ve středu schválila německá vláda návrh zákona, jenž by BKA umožnil sledovat pomocí elektronických náramků extremisty, kteří mohou chystat útok. Už od roku 2011 je prostřednictvím takových náramků možné sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.

Ministr vnitra Thomas de Maiziére upozornil, že náramky nakonec dostane jen menší část z celkového počtu více než pěti stovek sledovaných osob. Upozornil také na komplikace, které v tomto ohledu způsobuje rozdílná legislativa v jednotlivých spolkových zemích.

Podle prohlášení předsedy konference zemských ministrů vnitra Markuse Ulbiga ze Saska spolkové země požadavek de Maiziérea na sjednocení pravidel podporují a budou na něm pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 13 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami
Načítání...