Německo registruje téměř šest set islamistů představujících hrozbu

V Německu má trvalý pobyt zhruba 570 islamistů, jež policie považuje za bezpečnostní hrozbu. Spolkový kriminální úřad (BKA) zveřejnil tento údaj v souvislosti se středečním návrhem spolkové vlády, aby extremisty, kteří mohou chystat teroristický čin, bylo možné sledovat pomocí elektronických náramků.

Ze zhruba 570 islamistů s trvalým pobytem v Německu, kteří by podle kriminalistů mohli připravovat atentát, jich zhruba polovina v současnosti v zemi skutečně pobývá. Asi devadesát z nich je přitom ve vazbě. V polovině ledna BKA hovořil o 548 islamistech představujících bezpečnostní hrozbu.

Zhruba devět set lidí odešlo od roku 2012 z Německa do Sýrie a Iráku. Asi 70 z nich se podle poznatků BKA aktivně zapojilo do bojů v řadách organizací Islámský stát (IS), Fronta dobytí Sýrie (dříve An-Nusra) a dalších. Kolem 145 osob z Německa v bojích na Blízkém východě zahynulo, 280 se jich vrátilo zpět do země.

Se stále méně častými vojenskými úspěchy IS musíme počítat s přibývajícím počtem džihádistů vracejících se do Německa.
Holger Münch
ředitel Spolkového kriminálního úřadu

V souvislosti s islamistickým terorismem německé úřady v současnosti vyšetřují 760 případů s více než tisícovkou podezřelých žen a mužů.

Kvůli náramkům musí spolkové země sladit předpisy

Ve středu schválila německá vláda návrh zákona, jenž by BKA umožnil sledovat pomocí elektronických náramků extremisty, kteří mohou chystat útok. Už od roku 2011 je prostřednictvím takových náramků možné sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.

Ministr vnitra Thomas de Maiziére upozornil, že náramky nakonec dostane jen menší část z celkového počtu více než pěti stovek sledovaných osob. Upozornil také na komplikace, které v tomto ohledu způsobuje rozdílná legislativa v jednotlivých spolkových zemích.

Podle prohlášení předsedy konference zemských ministrů vnitra Markuse Ulbiga ze Saska spolkové země požadavek de Maiziérea na sjednocení pravidel podporují a budou na něm pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.