Německá policie a tajné služby dostaly do rukou jeden z nejmocnějších sledovacích nástrojů v poválečných dějinách země. Spolkový sněm schválil možnost nasazení státních špehovacích programů do mobilů nebo počítačů. Vláda mluví o účinnějším boji proti zločinu. Kritici varují před zásahem do ústavních práv a bezpečnostními riziky.
Stát bude moct s posvěcením soudu nasadit trojského koně do počítačů nebo mobilů podezřelých. Dosud to bylo možné jen v boji proti terorismu. Nový seznam obsahuje vraždu, daňové úniky nebo podvody v azylovém řízení.
SMS zprávy podezřelých mohli vyšetřovatelé číst už dřív. V současnosti jsou ale mnohem populárnější šifrované chatovací programy jako například WhatsApp.
Komunikace mezi přístroji zůstává kódovaná. Někdo ale musí zprávu napsat a někdo ji přečíst. V tu chvíli přichází ke slovu trojský kůň, který v přímém přenosu sleduje vše, co se v mobilu nebo počítači děje.
„Když už v přístroji jsou, nemusí číst jen zprávy na WhatsApp, ale všechno, co v něm je. Můžou zapnout mikrofon i kameru,“ vysvětluje odborník na internetovou bezpečnost Andre Meister. Připomíná rok 2011, kdy kriminalisté nasadili program, jehož schopnosti přesahovaly tehdejší zákony.
Proti zákonu protestují výrobci softwaru i úřad na ochranu údajů
Aby vir dostaly do přístroje, musí ho úřady narušit. Děr v systému pak mohou zneužít zločinci. „Pro naše zákazníky budujeme vysoce zabezpečené systémy. A nový zákon toto úsilí o lepší ochranu dat a soukromí torpéduje,“ tvrdí ředitel svazu IT firem Bitkom Bernhard Rohleder.
Trojským koněm je samotný zákon. Vládní koalice ho teprve před pár týdny přilepila k návrhu, který se zabývá mimo jiné odebíráním řidičských průkazů za přečiny mimo silnici. Spolkovým sněmem volená šéfka úřadu pro ochranu osobních údajů se o novele dozvěděla až z médií a ihned se přidala ke kritikům, podle kterých je novinka protiústavní.
