Jaderný odpad v Německu zamíří pod zem nejspíš až v příštím století. Tvrdí to závěrečná zpráva odborné vládní komise, která měla stanovit kritéria pro výběr konečného úložiště radioaktivního odpadu. Původní scénář, který počítal s výběrem konkrétního místa do patnácti let a dokončením skladu do roku 2050, je podle zprávy nerealistický.
Elektřina z jádra se v Německu vyrábí více než šedesát let. A skoro stejně dlouho se proti ní protestuje. I v den, kdy vládní komise po tříleté práci naznačila, kam byl měl radioaktivní odpad zamířit.
„Mělo by to být hlubinné úložiště v hornině. Musíme najít to nejbezpečnější místo, které bude sloužit milion let,“ říká předsedkyně komise Ursula Heinenová-Esserová.
Závěrečná zpráva nezmiňuje žádné favority. Její kritéria v podstatě vylučují jen území Berlína a Hamburku. Až dojde na výběr konkrétního místa, hrozí tak podle kritiků opět protesty veřejnosti.
„Vyhnuli se řadě sporných bodů a kritéria pro hledání formulovali tak vágně, že to nakonec opět bude politické, a nikoli vědecké rozhodnutí,“ míní mluvčí ekologické organizace .ausgestrahlt Jochen Stay.
Ve hře zůstává i dolnosaský Gorleben. Místo, kde je nadzemní sklad vyhořelého jaderného paliva a které je desítky let symbolem protestů proti jaderné energii.
„Říkáme, že všude je Gorleben. Zvolený postup výběru považujeme za nedostatečný na všech místech, která připadají v úvahu,“ tvrdí předseda spolku proti úložišti jaderného odpadu v Gorlebenu Martin Donat.
Konec atomových elektráren podporuje 80 procent Němců. Autoři zprávy teď vyzývají veřejnost, aby hledání úložiště nezdržovala. „Na bezpečném úložišti musíme mít zájem všichni a podle mě se na tom musejí podílet zejména kritičtí spoluobčané, kteří přispěli k tomu, že se Německo rozhodlo s jadernou energií skončit,“ vyzývá člen vládní komise Michael Müller.
Jaderné štěpení objevili němečtí chemici v Berlíně v roce 1938. Ani ne o století později, do roku 2022, chce jejich země odstavit všechny své zbývající jaderné elektrárny.
