Minsk - Řada vzájemných projektů funguje mezi Evropskou unií a Běloruskem i přes spory o lidská práva. Patří mezi ně i ochrana společné hranice před nekontrolovaným pohybem imigrantů a podezřelých zločinců. Hranice je přitom dlouhá přes tisíc kilometrů. Nezastupitelnou roli proto hrají psi.
Uhlídat pomezí s Polskem, Litvou a Lotyšskem by bez čtyřnohých pomocníků prakticky nešlo. „Devadesát až 95 procent narušitelů hranice zadržíme v lesnatém terénu díky psům. Jsou to oni, kdo nám nejvíc pomáhají. Bez nich by to bylo jako hledat jehlu v kupce sena,“ podotkl Genadij Gutsu, velitel výcvikového střediska.
Tréninkové středisko ve Smarhoňi, nedaleko litevského pomezí, pohraničníci založili před víc než patnácti lety. Každý rok tady vycvičí dvě stovky psovodů a několik stovek čtyřnohých stopařů. „Psa pustím teprve, když vidím, že podezřelého nejsem schopný zadržet jinak. Ve většině případů ale stačí jen to, že jsou psi s námi. Je to důležitý psychologický faktor, který je zastaví. Když ale nespolupracují, pes je dožene velmi rychle,“ konstatoval psovod Andrej Gajkov.
Bělorusové postupně zlepšili podmínky výcviku i genofond zvířat. Většina psovodů, kteří tady projdou tréninkem, tvrdí, že si se psy vypěstují tak pevný vztah, že spolu zůstávají ve službě celé roky.
