Peking - Šedesátileté výročí vzniku si letos připomíná nejen Čínská lidová republika, ale i čínská armáda. Na podzim se proto v Pekingu chystá velká vojenská přehlídka, námořnictvo ale začíná slavit už tento týden - v severočínském přístavu Čching-tao. Oslav pod heslem mír, harmonie a spolupráce na moři se účastní 29 zemí, 14 jich sem vyslalo své lodě - mimo jiné USA, Rusko, Francie nebo Austrálie. Čína se především prezentuje jako mírová námořní mocnost, která nemá co skrývat a chce ukázat světu, že se jí nemusí obávat.
Akci podle pekingského zpravodaje ČT Tomáše Etzlera doprovází i prohlídka čínských válečných lodí, poprvé se například představí čínské jaderné ponorky. Je to teprve počtvrté, kdy Čína svou vojenskou flotilu ukáže veřejnosti.
Čína chce na moři hrát větší roli
Přes čtvrt milionu mužů a žen nyní slouží v čínském námořnictvu, které stejně jako veškeré ozbrojené síly prochází velkou modernizací. Peking se údajně chystá postavit i první letadlovou loď. Země středu chce hrát ve světových oceánech výraznější roli, z regionální mocnosti aspiruje na mocnost globální. O tom svědčí i fakt, že nedávno vyslala poprvé po 600 letech své lodě do mezinárodních vod, konkrétně do Adenského zálivu, kde mají chránit čínská obchodní plavidla před somálskými piráty. Šlo o významný mezník, jimž Čína také chce ukázat světu, že má natolik vyspělou armádu, že je schopna se mezinárodních operací účastnit.
Dejte nám zbraně, vyzývá Tchaj-wan Spojené státy
Oslavy výročí vzniku čínského námořnictva přicházejí v době, kdy tchajwanský prezident Ma Jing vyzval Spojené státy, aby jeho zemi dodaly nové zbrojní systémy, které by jí pomohly čelit rostoucí vojenské síle Číny. Nekonkretizoval, jaké zbraně chce, zdůraznil ale, že by byly použity k obraně.
Tchaj-wan se od pevninské Číny odtrhl v roce 1949. I přes zlepšující se vztahy jej čínská komunistická vláda nadále považuje za integrální součást čínského území a hrozí vojenskou intervencí v případě, že by se pokusil vyhlásit nezávislost. Loni v říjnu Peking přerušil vojenské kontakty s Washingtonem na protest proti rozhodnutí Američanů prodat Tchaj-wanu moderní zbraně za 6,5 miliardy dolarů. Prodej podpořil i Barack Obama.
