New York - Prototyp raketoplánu Enterprise si návštěvníci mohou prohlédnout v newyorském muzeu Intrepid vytvořeném z vyřazené letadlové lodi. V muzeu se kvůli raketoplánu otevírá zvláštní pavilon vyhrazený právě pro Enterprise, který nikdy nebyl vyslán do vesmíru.
Sedmdesátitunový kolos o délce 41 metrů je vystaven v nafukovacím dómu. Návštěvníci muzea se dostanou až na vzdálenost několika desítek centimetrů od stroje, který sloužil pro testování aerodynamických schopností raketoplánů před jejich prvními lety za hranice atmosféry.
Enterprise začali Američané stavět v 70. letech minulého století. První zkušební let tento prototyp absolvoval v roce 1977, kdy ho do vzduchu vyneslo speciálně upravené letadlo a raketoplán pak po krátkém klouzavém letu samostatně přistál.
Vůbec poslední let pak Enterprise absolvoval letos na konci dubna, opět na zádech upraveného letadla. To ho převezlo z muzea ve Washingtonu do New Yorku, protože do americké metropole zamířil nejužívanější raketoplán Discovery.
Dva „výlety“ raketoplány stály životy astronautů
Spojené státy sestrojily celkem šest raketoplánů, do vesmíru se vydalo pět z nich. Vůbec poprvé do kosmu letěl v roce 1981 raketoplán Columbia, jako poslední pak loni Atlantis.
Dodnes se ale dochovaly pouze čtyři raketoplány. V roce 1986 po startu explodoval Challenger, v roce 2003 se při návratu na Zemi rozpadla Columbia. V obou případech zahynulo na palubě raketoplánu sedm astronautů.
Fakta o americkém programu raketoplánů:
- Program raketoplánů zahájil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v roce 1972. V roce 1977 provedl několik zkoušek v atmosféře s raketoplánem Enterprise a jako první letěl do vesmíru raketoplán Columbia 12. dubna 1981. Jako poslední se z vesmíru vrátil loni 21. července raketoplán Atlantis.
- Do vesmíru letělo celkem pět amerických raketoplánů, jež uskutečnily 133 úspěšných misí. Další dvě mise skončily tragédií - jedna při startu (Challenger 28. ledna 1986), druhá při přistání (Columbia 1. února 2003). Ve vesmíru strávily americké raketoplány 1 333 dnů, tedy více než tři a půl roku.
- Raketoplány dopravily na oběžnou dráhu tucty družic a vědeckých zařízení, včetně Hubbleova teleskopu, rentgenové observatoře Chandra či sond Magellan, Galileo a Odysseus. Létaly k ruské vesmírné stanici Mir a od roku 1998 dopravovaly materiál a posádku k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
- Jako první letěl do vesmíru raketoplán Columbia 12. dubna 1981 (20. výročí letu prvního člověka do kosmu), který celkem uskutečnil 28 letů a ve vesmíru strávil 300 dní. Při návratu z poslední cesty 1. února 2003 se před přistáním na Floridě vysoko v atmosféře roztrhl v plamenech, posádka (šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon) zahynula.
- Druhý začal létat do vesmíru raketoplán Challenger 4. dubna 1983. Celkem absolvoval devět misí (62 dní ve vesmíru), při desáté 28. ledna 1986 po startu explodoval a zřítil se do moře. Sedmičlenná posádka zahynula.
- Třetí raketoplán Discovery, jenž poprvé startoval 30. srpna 1984, drží několik rekordů - například počtem letů (39 a 365 dní; dolétal loni v březnu) či nejvíce lidmi, které vynesl na oběžnou dráhu (252), včetně nejstaršího astronauta ve vesmíru (v roce 1998 tehdy 77letý John Glenn). Jako první vesmírná loď v roce 1984 „odchytil“ v kosmu družici a přivezl ji na Zemi. V roce 1990 dopravil na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný teleskop a
v roce 1995 ho jako první raketoplán pilotovala žena Eileen Collinsová. Letos v dubnu byl dopraven do Washingtonu do Národního leteckého a vesmírného muzea Smithsonian.
- Čtvrtým raketoplánem byl Atlantis, který od října 1985 do července 2011 uskutečnil 33 misí a ve vesmíru strávil 307 dní. Vystaven má být v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.
- Nejmladší raketoplán Endeavour letěl do vesmíru od května 1992 do května 2011 25krát a strávil tam 299 dní. Vystaven bude v Kalifornském vědeckém středisku v Los Angeles.
- Po éře raketoplánů chce NASA k dopravě materiálu a astronautů k ISS využívat soukromé společnosti (zatím americké astronauty vynášejí na ISS ruské rakety za 60 milionů dolarů na osobu). Jako první soukromý modul se letos v květnu s ISS spojil modul Dragon firmy SpaceX amerického podnikatele a konstruktéra Elona Muska. Kontrakt má NASA též s firmou Orbital Sciences Corporation, která za tímto účelem vyvinula raketu Antares a loď Cygnus (k ISS by měly letět ještě letos).
- Vesmírnou turistiku plánuje již od příštího roku firma The Spaceship Company (joint-venture firem Scaled Composites a Virgin Galactic). Dopravním prostředkem bude loď SpaceShipTwo, vyvinutá společností Scaled Composites, jejímž vlastníkem je americká zbrojovka Northrop Grumman Corp. V červnu 2004 loď SpaceShipOne jako první soukromý stroj překonala výšku 100 kilometrů nad povrchem Země, považovanou za hranici vesmíru.
- Vesmírný program USA se má v budoucnu soustředit i na let člověka na asteroid a pak na Mars. NASA již postavila raketu Ares a loď Orion, jež se staly základem pro momentálně vyvíjený Space Launch System (vesmírný odpalovací systém).
