Návrh dohody s Británií je slušný kompromis, tvrdí Sobotka

Finální schůzka s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem potvrdila, že návrh dohody s Británií je konečně na cestě.  Na Twitteru to po 27 hodinách jednání bruselského summitu Evropské unie napsal český premiér Bohuslav Sobotka. Později dodal, že dohoda je slušný kompromis, který snad pomůže udržet Velkou Británii v EU. Vpodvečer se Sobotka sešel s předsedou britské vlády Davidem Cameronem a další postup koordinoval i se zástupci visegrádské čtyřky. Před desátou večer pak začala večeře prezidentů a premiérů zemí EU.

  • 0:39

    ČT24 končí online přenos z jednání summitu EU. Děkujeme za pozornost.

  • 0:10

    "To, že máme dohodu, ještě nezaručuje, že Velká Británie v Unii zůstane," uvedl na brífinku český premiér Bohuslav Sobotka. Páteční dohoda je podle něj nicméně dobrým předpokladem pro to, aby Britové v referendu hlasovali pro setrvání země v EU.

  • 0:00
    Vykřičník

    David Cameron připouští, že musel udělat řadu ústupků: "Netvrdím, že jsem vyřešil všechny problémy Evropy. A netvrdím, že jsem vyřešil všechny problémy, které má Británie s Evropou."

„Máme dohodu! Je to slušný kompromis, který, jak doufám, pomůže udržet Británii v EU. K dosažení dohody hodně pomohla visegrádská čtyřka,“ napsal na twitteru Sobotka. Nový návrh dohody s Británií označil na Twitteru za „dobrý kompromis“ také maltský premiér Joseph Muscat. Navzdory nadějným komentářům ohledně brzkého dosažení kompromisu o britských požadavcích se nicméně situace na - původně dvoudenním - summitu EU zkomplikovala. Lídrům členských států bylo dokonce podle agentury Reuters doporučeno, aby si v Bruselu rezervovali ubytování až do soboty.

David Cameron je ochoten kývnout jen na takovou dohodu, „která vyjde vstříc tomu, co Británie potřebuje“, a počítá i s víkendovým jednáním. V Bruselu mezitím skončily bilaterální schůzky; před desátou hodinou večer pak po 29 hodinách trvání summitu začala dlouho odkládaná večeře prezidentů a premiérů zemí EU, kteří se pokusí dohodnout novou podobu vztahů mezi EU a Británií. Začátek večeře na Twitteru oznámil Tuskův mluvčí Preben Aamann.

„Jak čas plyne, jsem stále víc a víc zmatený britským přístupem k ne-vyjednávání. Dost neortodoxní, mírně řečeno,“ napsal odpoledne na Twitteru český státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Česko vede vyjednávání za celou Visegrádskou čtyřku, které nyní předsedá.

Státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se s Cameronem rozcházejí v otázce přídavků na děti. Britové chtějí co nejvíce omezit příspěvky na děti a zaměstnanecké benefity vyplácené občanům jiných zemí EU, kteří v Británii pracují, ale jejichž děti žijí doma. „S Davidem Cameronem jsme rekapitulovali průběh jednání a možné varianty řešení. Návrh dohody zatím na stole není,“ napsal večer na Twitteru po jednání s britským ministerským předsedou český premiér Bohuslav Sobotka.

Spory zřejmě provázejí i návrh, aby Británie mohla prosadit určitá témata eurozóny na celounijní jednání – tedy i mezi státy, které eurem neplatí. Některým státům (například Belgii) se také nelíbí fakt, že se Británie chce vyvázat z možných právních důsledků formulace o „stále těsnější Unii“ v úvodu základní unijní smlouvy.

Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP

Diplomaté přes noc pracovali na nové podobě kompromisu poté, co ve čtvrtek bylo zřejmé, že připravený text není přijatelný, a to zejména pro Británii, která na základě dohody hodlá uspořádat referendum o setrvání země v Unii. David Cameron připustil určitý pokrok v jednání, ale dodal, že přistoupí jen na takové ujednání, které bude skutečně řešit britské požadavky.

Ale například Francie se s Londýnem zatím nedokázala plně dohodnout na otázkách souvisejících s řízením eurozóny. Nevyřešený byl podle všeho také britský požadavek, aby se nyní dohadované změny promítly do základních evropských smluv při jejich příští úpravě.

Novináři čekají na výsledky bruselského summitu EU
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Dopoledne i odpoledne se konaly dvoustranné schůzky, po nichž se opět scházejí všichni šéfové 28 unijních států a vlád. Právníci a diplomaté na jejich základě zpracovávali možné kompromisní varianty řešení.

Fico hodlá s nočními summity skoncovat

Proti podobě rokování se ostře ohradil slovenský ministerský předseda Robert Fico. Jednání druhou noc v řadě označil před novináři za „naprosto šílené“. Až bude Slovensko předsednickou zemí EU, tedy ve druhé polovině letošního roku, hodlá prý tlačit na to, aby se podobným způsobem summity neorganizovaly. „Je to jednoduše až nedůstojné, aby premiéři ve tři ráno formulovali nějaké texty a bavili se o tom, zda mají či nemají být někde nějaké uvozovky,“ prohlásil.

Angela Merkelová při příjezdu na páteční jednání
Zdroj: ČTK/AP

Britským voličům Cameron slíbil, že nové nastavení vztahů s EU domluví ještě předtím, než vyhlásí referendum o setrvání země v Unii. Jeho deklarovaným cílem je efektivnější, akceschopnější a byrokracií méně zatížená EU, v níž nemají všechny země povinnost dále a hlouběji se integrovat shodným způsobem.

Podle deníku Guardian se Cameron pouští do největšího hazardu svého funkčního období. List píše, že unijní lídři mu při selhání diskuzí už zřejmě nedají druhou šanci. Velmi podobné vyznění nabízí komentář The Times. „Unijní osmadvacítka bude trvat na tom, že dnešní dohoda je vůči Británii maximum,“ zmiňuje Times.

Cameron žádá pro Británii výjimky. PROČ NYNÍ?

  • Ihned po unijním summitu se britský premiér hodlá přesunout zpět do Londýna, kde má oficiálně oznámit datum referenda o členství země v EU. Už tehdy chce „mít v kapse“ předjednané a prosazené změny, které by pomohly přiklonit veřejnost k setrvání v Unii.

Během čtvrtečního večera jednání žádné zásadní výsledky nepřineslo. Ostatní členské státy sice chtějí Brity rozhodně udržet v Unii – ovšem za cenu spravedlivého kompromisu. „Očekávali jsme těžká jednání, ale upřímně také doufali, že někteří partneři budou méně kritičtí,“ oznámil unijní zdroj.

Dlouhou čtvrteční noc zažili také novináři
Zdroj: Reuters

Britské návrhy tvrdě kritizoval například předseda europarlamentu Schulz. Osekání dávek pro migranty označil za ilegální diskriminaci. Podle něj není možné, aby „dva občané EU dělali po určitou dobu stejnou práci, odváděli stejné daně a nedostávali stejné peníze“. Londýnu navrhl, aby změnil systém benefitů.

Co Británie žádá?

  • Londýn je proti „těsnější Unii“. Chce dát větší pravomoci národním parlamentům, aby mohly blokovat legislativu EU.
  • Na britské dávky mají mít přistěhovalci nárok až poté, co budou pracovat v zemi čtyři roky. Změnit se mají také přídavky na děti. Ty budou odrážet životní náklady v zemích, kde děti zrovna pobývají, pokud nežijí přímo v Británii.
  • Londýn chce, aby EU výslovně uznala, že euro není jedinou měnou EU, a zajistila, aby země, které nejsou v eurozóně, nebyly znevýhodněné.
  • Británie chce rovněž zbavit EU nadbytečných regulací a volá po rozšíření jednotného trhu.
Summit EU
Zdroj: ČTK/AP

Co čeká Davida Camerona, pokud se zbytkem EU dospěje k dohodě? Hned po návratu do Londýna zasedne vláda a bude jednat o podpoře pro případnou smlouvu. V pondělí pak ministerský předseda seznámí parlament s výsledky summitu a odpoví na dotazy poslanců. V březnu či dubnu by měl parlament přijmout zákony, které stanoví datum a pravidla referenda. Následně naplno začnou kampaně pro či proti setrvání země v Unii. Jako datum pro lidové hlasování si Cameron podle médií vybral 23. červen, spekuluje se ale i o září. Nejzazším termínem pro konání referenda je poslední den roku 2017.

Na summitu se již nejedná o uprchlické krizi, ale ani otázku přístupu k migrantům přitom státníci nevyřešili. Jen ji odsunuli na březnový mimořádný summit s Tureckem.

Německá kancléřka Angela Merkelová si v pauze mezi bruselským jednáním dopřála belgické hranolky v proslulém stánku Maison Antoine na náměstí Jourdan
Zdroj: Robert-Jan Bartunek/Reuters
Francois Hollande opouští bruselský palác Justus Lipsius, kde se koná summit EU
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Drony komplikují provoz na evropských letištích, bezpečnost narušují i v Česku

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.
před 1 hhodinou

Nejvyšší soud umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států v pátek umožnil administrativě prezidenta Donalda Trumpa dočasně nevyplácet potravinovou pomoc chudým Američanům. Soud na poslední chvíli zablokoval platnost rozhodnutí nižšího justičního orgánu, podle něhož měla vláda od pátku pomoc 42 milionům lidí opět vyplácet, i v době platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AP.
před 4 hhodinami

Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice zastoupení. Uvedl to v pátek americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Vedení JAR odmítá, že by bělošskou menšinu diskriminovalo.
před 8 hhodinami

Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 10 hhodinami

Mírová jednání Pákistánu a Afghánistánu v Istanbulu selhala

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Turecká prokuratura vydala zatykač na Netanjahua

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.
před 12 hhodinami

Polské investice do obrany pomáhají i městům

Polsko zvyšuje výdaje na obranu, z čehož krom tamní armády profitují i některá města. Třeba Stalowa Wola na jihovýchodě země hlásí přibývající pracovní místa. Tamní zbrojovka v týdnu podepsala dohodu na výrobu amerických převodovek do tanků nebo obrněných transportérů. Aktuální příliv investic by se podle vedení města měl v nadcházejících letech projevit i na změnách v dopravě, vzdělávání nebo ve veřejných službách.
před 13 hhodinami
Načítání...