Summit EU zatím bez dohody: Podle Schulze jsou britské návrhy diskriminační a paralyzovaly by eurozónu

Britský premiér David Cameron na summitu v Bruselu prohlásil, že nepřijme žádnou dohodu o podobě britsko-unijních vztahů, která nebude pro Londýn dost dobrá. Šéf europarlamentu Martin Schulz následně označil Cameronův návrh na osekání dávek přistěhovalcům za diskriminační. Změny unijních smluv odmítá. Kompromis přijatelný pro všechny se zatím najít nepodařilo – většina evropských lídrů přesto věří v dohodu. Brexitu se věnoval i čtvrteční Hyde Park s europoslancem Jiřím Pospíšilem (nestr. za TOP 09). Dotazy jste mohli pokládat ZDE.

„Dnes a zítra nás čeká důležitá práce a bude to tvrdé. Budu bojovat za Británii. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré dohody, přijmu ji. Ale nepřijmu dohodu, která neřeší to, co potřebujeme,“ zdůraznil Cameron. „Je daleko důležitější udělat to správně než dělat cokoliv ve spěchu,“ dodal.

Britský premiér slíbil občanům, že prosadí reformní balíček vztahů Londýn–Brusel před konáním referenda o setrvání země v EU. Hlasovat by se mělo ve čtvrtek 23. června. Podle posledních průzkumů je stále většina Britů pro setrvání v Unii.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody, která dokáže přesvědčit britské občany k podpoře členství Británie v EU, můžeme tento problém vyřešit na dobu života celé generace,“ podotkl Cameron. Státy EU, které chtějí hlubší integraci, by podle něj měly dostat možnost. Ty, které nechtějí, by ale měly mít zaručenou ochranu svých zájmů. „Potřebujeme balíček, který bude důvěryhodný,“ konstatoval britský premiér.

Jako britský občan je celá tato věc ponižující. Britský premiér, pátá největší ekonomika, musí přijít a je donucený žebrat. To se mi vůbec nelíbí.
Nigel Farage (UKIP)
britský nacionalistický europoslanec

Co Británie žádá? zde jsou klíčové body

  • Londýn je proti „těsnější Unii“. Chce dát větší pravomoci národním parlamentům, aby mohly blokovat legislativu EU.
  • Na britské dávky mají mít přistěhovalci nárok až poté, co budou pracovat v zemi čtyři roky. Změnit se mají také přídavky na děti. Ty budou odrážet životní náklady v zemích, kde děti zrovna pobývají, pokud nežijí přímo v Británii.
  • Londýn chce, aby EU výslovně uznala, že euro není jedinou měnou EU, a zajistila, aby země, které nejsou v eurozóně, nebyly znevýhodněné.
  • Británie chce rovněž zbavit EU nadbytečných regulací a volá po rozšíření jednotného trhu.

Německá kancléřka Angela Merkelová už avizovala, že hodlá udělat na summitu vše pro to, aby Británie zůstala součástí osmadvacítky. Optimismem nešetřila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. „Každý si odehraje to svoje drama. No a pak se dohodneme,“ konstatovala politička.

Myslím, že by návrhy mohly být přijaty v noci, pak je to už o referendu. Ale jsem si celkem jistý, že najdeme kompromis. Bude to určitě dlouhá noc.
Martin Schulz
předseda Evropského parlamentu

Tusk: Pokud to bude nutné, budeme jednat i přes víkend

Základem dohody má být právně závazná deklarace šéfů vlád a států, jejíž původní text navrhl předseda summitů Donald Tusk na počátku února. O textu se stále jedná. Tusk připustil, že politici jsou v britské otázce stále „uprostřed velmi složitých a citlivých jednání“.

„Žádný další summit nebude,“ varoval Tusk v rozhovoru pro polskou televizi TVN24. „Jednání budou pokračovat celý víkend, pokud to bude nutné,“ dodal.

Britové to ale vidí jinak. „Na britských ostrovech se mluví o tom, že je na dohodu stále čas a lze ji schválit třeba na mimořádném summitu začátkem března. Převládají ale názory, že se osmadvacítce podaří uspět už nyní,“ podotkl zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Nejproblémovější bod se týká omezení sociálních dávek lidem z jiných zemí Unie, kteří na ostrovech pracují – Cameron chce, aby na ně měli nárok až po čtyřech letech. Takový postup odmítla jako diskriminační řada zemí včetně České republiky. Protinávrhem Bruselu se stala „záchranná brzda“ umožňující v případě enormního tlaku na sociální systém dočasně omezit výplatu některých dávek lidem z ostatních zemí osmadvacítky.

Pokud jde o změnu přídavků na děti, některé země a evropské instituce chtějí, aby platila pouze pro nově příchozí migranty. Rodiče právě narozených dětí by tak pobírali dávky až do jejich dospělosti, což Londýn označil za nepřijatelné.

Klíčovým hráčem bude v tomto případě i český premiér Bohuslav Sobotka. „Visegrádská čtyřka bude největší hráčem zvlášť v otázce dětských příspěvků. To se stalo poslední věcí, o kterou se bojuje. Jestliže V4 je nejdůležitější blok v této věci a on je teď předsedou Visegrádu, tak podle mě má klíčovou roli. Takovou, kterou předtím jako český premiér ještě neměl,“ podotkl šéf bruselské redakce Financial Times Peter Spiegel.

Jednání v Bruselu se účastní i premiér Bohuslav Sobotka
Zdroj: Stephane De Sakutin/Reuters

Britské návrhy tvrdě kritizoval předseda europarlamentu Schulz. Osekání dávek pro migranty označil za ilegální diskriminaci. Podle něj není možné, aby „dva občané EU dělali po určitou dobu stejnou práci, odváděli stejné daně a nedostávali stejné peníze“. Londýnu navrhl, aby změnil systém benefitů.

Schulz odmítl změny smluv EU s tím, že by tak „otevřel Pandořinu skříňku“. Pokud jde o návrhy týkající se eurozóny, Cameronovy požadavky by podle něj mohly vést k její paralýze. Britové, kteří neplatí eurem, například žádají, aby měli možnost požádat o přesun tématu projednávaného ministry financí eurozóny až na úroveň premiérů a prezidentů, tedy na program summitu EU.

Hollande: V sázce je osud celé Evropské unie

V otázkách souvisejících s řízením eurozóny se s Londýnem nedokázala dosud dohodnout ani Paříž. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je v sázce osud celé Unie. „Žádná země nesmí mít právo veta,“ zdůraznil.

Program jednání

18. února

16:00: Lídři EU se sejdou v sídle Evropské rady v Bruselu.

16:45: První pracovní sezení na téma reformy požadované Londýnem.

19:00: Pracovní večeře k migrační krizi.

Na základě toho, co slyšeli v „kolečku“ vystoupení premiérů a prezidentů pak budou diplomaté a „šerpové“, tedy vyslanci politiků, hledat pro všechny přijatelný kompromis v otázce dohody s Británií. Podle nejmenovaného představitele EU na to budou mít celou noc.

Paralelně se mají konat dvoustranné schůzky evropských politiků, kteří se pokusí odstranit nejkomplikovanější problémy. Předpokládá se, že tato série jednání bude pokračovat i v pátek ráno.

19. února

11:00: Diskuse evropských lídrů bude pokračovat u „brunche“. K dispozici by měli mít text vzešlý ze série nočních jednání.

V případě dohody se Cameron co nejrychleji vrátí do Británie, aby svolal mimořádné zasedání kabinetu. Vyjádřit se budou moci i ministři, kteří žádají odchod z EU. Cameron by pak mohl oznámit datum referenda.

17. března

Příští plánovaný summit EU. Cameron by zde mohl mít další šanci na dohodu. Mluví se také o mimořádném summitu ke konci února.

23. června

Nejpravděpodobnější datum konání britského referenda. Hlasovat se má nejpozději do konce roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 3 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 8 hhodinami
Načítání...