Summit EU zatím bez dohody: Podle Schulze jsou britské návrhy diskriminační a paralyzovaly by eurozónu

Britský premiér David Cameron na summitu v Bruselu prohlásil, že nepřijme žádnou dohodu o podobě britsko-unijních vztahů, která nebude pro Londýn dost dobrá. Šéf europarlamentu Martin Schulz následně označil Cameronův návrh na osekání dávek přistěhovalcům za diskriminační. Změny unijních smluv odmítá. Kompromis přijatelný pro všechny se zatím najít nepodařilo – většina evropských lídrů přesto věří v dohodu. Brexitu se věnoval i čtvrteční Hyde Park s europoslancem Jiřím Pospíšilem (nestr. za TOP 09). Dotazy jste mohli pokládat ZDE.

„Dnes a zítra nás čeká důležitá práce a bude to tvrdé. Budu bojovat za Británii. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré dohody, přijmu ji. Ale nepřijmu dohodu, která neřeší to, co potřebujeme,“ zdůraznil Cameron. „Je daleko důležitější udělat to správně než dělat cokoliv ve spěchu,“ dodal.

Britský premiér slíbil občanům, že prosadí reformní balíček vztahů Londýn–Brusel před konáním referenda o setrvání země v EU. Hlasovat by se mělo ve čtvrtek 23. června. Podle posledních průzkumů je stále většina Britů pro setrvání v Unii.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody, která dokáže přesvědčit britské občany k podpoře členství Británie v EU, můžeme tento problém vyřešit na dobu života celé generace,“ podotkl Cameron. Státy EU, které chtějí hlubší integraci, by podle něj měly dostat možnost. Ty, které nechtějí, by ale měly mít zaručenou ochranu svých zájmů. „Potřebujeme balíček, který bude důvěryhodný,“ konstatoval britský premiér.

Jako britský občan je celá tato věc ponižující. Britský premiér, pátá největší ekonomika, musí přijít a je donucený žebrat. To se mi vůbec nelíbí.
Nigel Farage (UKIP)
britský nacionalistický europoslanec

Co Británie žádá? zde jsou klíčové body

  • Londýn je proti „těsnější Unii“. Chce dát větší pravomoci národním parlamentům, aby mohly blokovat legislativu EU.
  • Na britské dávky mají mít přistěhovalci nárok až poté, co budou pracovat v zemi čtyři roky. Změnit se mají také přídavky na děti. Ty budou odrážet životní náklady v zemích, kde děti zrovna pobývají, pokud nežijí přímo v Británii.
  • Londýn chce, aby EU výslovně uznala, že euro není jedinou měnou EU, a zajistila, aby země, které nejsou v eurozóně, nebyly znevýhodněné.
  • Británie chce rovněž zbavit EU nadbytečných regulací a volá po rozšíření jednotného trhu.

Německá kancléřka Angela Merkelová už avizovala, že hodlá udělat na summitu vše pro to, aby Británie zůstala součástí osmadvacítky. Optimismem nešetřila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. „Každý si odehraje to svoje drama. No a pak se dohodneme,“ konstatovala politička.

Myslím, že by návrhy mohly být přijaty v noci, pak je to už o referendu. Ale jsem si celkem jistý, že najdeme kompromis. Bude to určitě dlouhá noc.
Martin Schulz
předseda Evropského parlamentu

Tusk: Pokud to bude nutné, budeme jednat i přes víkend

Základem dohody má být právně závazná deklarace šéfů vlád a států, jejíž původní text navrhl předseda summitů Donald Tusk na počátku února. O textu se stále jedná. Tusk připustil, že politici jsou v britské otázce stále „uprostřed velmi složitých a citlivých jednání“.

„Žádný další summit nebude,“ varoval Tusk v rozhovoru pro polskou televizi TVN24. „Jednání budou pokračovat celý víkend, pokud to bude nutné,“ dodal.

Britové to ale vidí jinak. „Na britských ostrovech se mluví o tom, že je na dohodu stále čas a lze ji schválit třeba na mimořádném summitu začátkem března. Převládají ale názory, že se osmadvacítce podaří uspět už nyní,“ podotkl zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Nejproblémovější bod se týká omezení sociálních dávek lidem z jiných zemí Unie, kteří na ostrovech pracují – Cameron chce, aby na ně měli nárok až po čtyřech letech. Takový postup odmítla jako diskriminační řada zemí včetně České republiky. Protinávrhem Bruselu se stala „záchranná brzda“ umožňující v případě enormního tlaku na sociální systém dočasně omezit výplatu některých dávek lidem z ostatních zemí osmadvacítky.

Pokud jde o změnu přídavků na děti, některé země a evropské instituce chtějí, aby platila pouze pro nově příchozí migranty. Rodiče právě narozených dětí by tak pobírali dávky až do jejich dospělosti, což Londýn označil za nepřijatelné.

Klíčovým hráčem bude v tomto případě i český premiér Bohuslav Sobotka. „Visegrádská čtyřka bude největší hráčem zvlášť v otázce dětských příspěvků. To se stalo poslední věcí, o kterou se bojuje. Jestliže V4 je nejdůležitější blok v této věci a on je teď předsedou Visegrádu, tak podle mě má klíčovou roli. Takovou, kterou předtím jako český premiér ještě neměl,“ podotkl šéf bruselské redakce Financial Times Peter Spiegel.

Jednání v Bruselu se účastní i premiér Bohuslav Sobotka
Zdroj: Stephane De Sakutin/Reuters

Britské návrhy tvrdě kritizoval předseda europarlamentu Schulz. Osekání dávek pro migranty označil za ilegální diskriminaci. Podle něj není možné, aby „dva občané EU dělali po určitou dobu stejnou práci, odváděli stejné daně a nedostávali stejné peníze“. Londýnu navrhl, aby změnil systém benefitů.

Schulz odmítl změny smluv EU s tím, že by tak „otevřel Pandořinu skříňku“. Pokud jde o návrhy týkající se eurozóny, Cameronovy požadavky by podle něj mohly vést k její paralýze. Britové, kteří neplatí eurem, například žádají, aby měli možnost požádat o přesun tématu projednávaného ministry financí eurozóny až na úroveň premiérů a prezidentů, tedy na program summitu EU.

Hollande: V sázce je osud celé Evropské unie

V otázkách souvisejících s řízením eurozóny se s Londýnem nedokázala dosud dohodnout ani Paříž. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je v sázce osud celé Unie. „Žádná země nesmí mít právo veta,“ zdůraznil.

Program jednání

18. února

16:00: Lídři EU se sejdou v sídle Evropské rady v Bruselu.

16:45: První pracovní sezení na téma reformy požadované Londýnem.

19:00: Pracovní večeře k migrační krizi.

Na základě toho, co slyšeli v „kolečku“ vystoupení premiérů a prezidentů pak budou diplomaté a „šerpové“, tedy vyslanci politiků, hledat pro všechny přijatelný kompromis v otázce dohody s Británií. Podle nejmenovaného představitele EU na to budou mít celou noc.

Paralelně se mají konat dvoustranné schůzky evropských politiků, kteří se pokusí odstranit nejkomplikovanější problémy. Předpokládá se, že tato série jednání bude pokračovat i v pátek ráno.

19. února

11:00: Diskuse evropských lídrů bude pokračovat u „brunche“. K dispozici by měli mít text vzešlý ze série nočních jednání.

V případě dohody se Cameron co nejrychleji vrátí do Británie, aby svolal mimořádné zasedání kabinetu. Vyjádřit se budou moci i ministři, kteří žádají odchod z EU. Cameron by pak mohl oznámit datum referenda.

17. března

Příští plánovaný summit EU. Cameron by zde mohl mít další šanci na dohodu. Mluví se také o mimořádném summitu ke konci února.

23. června

Nejpravděpodobnější datum konání britského referenda. Hlasovat se má nejpozději do konce roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Čína hlásí loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...