Navalnyj u soudu neuspěl. Mezi kandidáty na ruského prezidenta nebude

3 minuty
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj nemůže kandidovat v prezidentských volbách
Zdroj: ČT24

Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání opozičního lídra Alexeje Navalného proti verdiktu volební komise, která mu zakázala kandidovat v ruských prezidentských volbách. Obhájce Navalného uvedl, že se proti rozsudku odvolá a obrátí se i na Evropský soud pro lidská práva, informovala agentura Interfax.

V pondělí volební komise odmítla Navalného registrovat jako kandidáta v prezidentských volbách v roce 2018 skoro jednohlasně. „Čin, z něhož byl Alexej Anatolijevič obviněn, je vážný a vylučuje, aby se člověk, který něco podobného spáchal, ucházel o post ruského prezidenta,“ uvedl člen komise Boris Jebzejev.

Navalnyj byl totiž letos v květnu pravomocně odsouzen na pět let podmínečně za okradení lesnického podniku Kirovles. Vinu ale odmítá a soudní proces považuje za politicky motivovaný. Rozhodnutí komise pak podle Navalného odláká od účasti na volbách a tím i na politickém systému miliony lidí.

S postojem komise ohledně prezidentské kandidatury se ale ztotožnil i nejvyšší soud, na který se opoziční politik obrátil. Navalný se s tím nechce smířit. Jeho obhájce Ivan Ždanov oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolají a obrátit se hodlají i na Evropský soud pro lidská práva. Státní instituce podle něj porušily Navalného práva, která jsou zakotvena v článcích Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod včetně práva na spravedlivý proces.

„Věděli jsme, že rozhodnutí bude rozhodnutím politickým. Přesto ale hodláme využít všech odvolacích prostředků,“ uvedl Ždanov. Rozsudek se podle něj dal očekávat. Navalnyj se soudního řízení z tohoto důvodu osobně nezúčastnil, dodal obhájce.

Navalnyj vyzval k bojkotu voleb

Už krátce po rozhodnutí komise Navalnyj vyzval k bojkotu voleb, které jsou podle něj fraškou, které se smí zúčastnit jen prezident Putin a kandidáti, které si sám vybral.

„Využijeme síť, kterou jsme vytvořili po celé zemi, abychom přesvědčili naše občany k neúčasti ve volbách a k jejich aktivnímu bojkotu. Přitom budeme monitorovat každou volební stanici, a nedovolíme, aby režim zmanipuloval údaje o volební účasti, protože ta je totiž pro něj jediným cílem. Myslí si, že mají vítězství v kapse,“ řekl Navalnyj.

Vladimir Putin se o nejvyšší úřad uchází počtvrté. V průzkumech mu vyjadřuje podporu přes 80 procent dotázaných a očekává se, že hladce vyhraje, a setrvá tak v čele země dalších šest let.

Navalnyj se jevil nejvážnějším vyzyvatelem, jakému Putin dosud čelil. Jedenačtyřicetiletý bloger se stal výrazným opozičním lídrem díky kritice korupce v nejvyšších patrech politiky a organizováním demonstrací. Letos v březnu svolal demonstrace proti korupci, kterých se po celém Rusku účastnilo na 60 tisíc lidí.

Navalnyj se narodil v roce 1976. Vystudoval práva v Moskvě. Má ženu a dvě děti. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách poté, co v roce 2008 začal psát blog o korupci a dalších údajných nekalých praktikách v některých velkých státem kontrolovaných ruských podnicích.

Prostřednictvím blogu na webových stránkách LiveJournal pravidelně útočil na Putina a jeho spojence.

Jednou z jeho taktik bylo stát se menšinovým akcionářem velkých ropných společností, působit v bankách a na ministerstvech a klást nepříjemné otázky ohledně děr ve státních financích, připomíná BBC. Tvrdí, že to nejlepší, co by Západ mohl udělat pro spravedlnost v Rusku, je zakročit proti praní špinavých peněz.

Navalnyj se považuje za demokrata a nacionalistu. Je členem Pokrokové strany. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním vůdcům masových demonstrací proti režimu prezidenta Vladimira Putina. V roce 2013 se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo. Pak byl ale pravomocně odsouzen.

Navalnyj ukázal v souvislosti s vraždou Němcova na Putina
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...