Bukurešť - NATO plně podpoří americké plány na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. Summit aliance zatím odmítl nabídnout členství Makedonii, Gruzii a Ukrajině, ale otevřel dveře Chorvatsku a Albánii. NATO se rovněž rozhodlo posílit vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Takové jsou hlavní body závěrečného usnesení summitu NATO v Bukurešti, který v pátek končí. Na summit přicestoval večer ruský prezident Vladimir Putin.
NATO podpoří radar, posílí jednotky v Afghánistánu a přijme Albánii a Chorvatsko
NATO posílí své jednotky v Afghánistánu
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes prohlásil, že Paříž vyšle do Afghánistánu další jednotky. Francouzský kontingent zde v současnosti čítá 1500 vojáků, které by mělo posílit asi 700 dalších. Americký prezident George Bush Sarkozyho rozhodnutí přivítal. Podle něj umožní přílet nových francouzských jednotek Spojeným státům přesunout vojáky z východu na jih Afghánistánu. Tam mají členové radikálního hnutí Taliban nejsilnější pozice, a bezpečnostní situace je tam proto nejhorší. Podle agentury Reuters působí v současnosti v Afghánistánu 47 000 vojáků NATO v rámci mezinárodních sil ISAF. Největší část jednotek tvoří američtí vojáci, kterých je v zemi na 19 000. K posílení jednotek v Afghánistánu dospělo NATO poté, co hrozilo, že by Kanada v opačném případě stáhla své vojáky ze země.
Představitelé aliance dnes také oznámili, že NATO urychlí výcvik afghánské armády a pomůže dodat potřebné vybavení, aby se do roku 2010 podařilo vybudovat funkční afghánskou armádu o 80.000 vojácích.
Francie rozhodne o návratu do vojenské složky NATO po 42 letech
Prezident Sarkozy dnes také řekl, že do konce letošního roku asi rozhodne, zda se Francie vrátí do vojenské složky NATO, ze které z rozhodnutí prezidenta Charlese de Gaulla vystoupila v roce 1966. Francie by se podle Sarkozyho mohla opět plně integrovat již příští rok. Konečné slovo by mělo padnout na závěr francouzského předsednictví EU, které po šesti měsících skončí letos v prosinci.
Chorvatsko a Albánie do NATO, Makedonie, Gruzie a Ukrajina zatím ne
Představitelé Severoatlantické aliance potvrdili, že Chorvatsko a Albánie mají otevřenou cestu k plnému členství v NATO. Makedonie nebude členem kvůli sporům s Řeckem o název země. Aliance v této souvislosti dala najevo, že pokud se v budoucnu chce Makedonie stát členem NATO, musí si změnit název. Bush vyjádřil lítost, že Makedonie zatím pozvánku do NATO nezískala a uvedl, že k tomu musí dojít co nejdříve. „Makedonie bude přizvána, až se najde přijatelné řešení sporu o její jméno,“ potvrdil na tiskové konferenci český prezident Václav Klaus. Aliance dala najevo, že tři odmítnuté státy - Makedonie, Ukrajina a Gruzie - mohou o členství usilovat v budoucnu, pokud splní určité podmínky. Představitelé Makedonie se na protest proti rozhodnutí NATO rozhodli ze summitu předčasně odcestovat.
NATO chce znovu posoudit připravenost Gruzie a Ukrajiny v prosinci, kdy může své rozhodnutí přehodnotit. Přijetí obou zemí v budoucnu je ale podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera jisté. „Dnes jsme se shodli, že tyto země se členy stanou,“ řekl na tiskové konferenci Scheffer.
Z Kyjeva i Tbilisi zaznívá zklamání. Podle šéfa gruzínské diplomacie Davida Bakradzeho se dá odmítnutí Gruzie chápat jako vítězství těch, kdo chtějí ovlivňovat NATO „politikou vydírání, arogancí a agresí“. Bakradze tímto výrokem mířil nejspíš na Moskvu.
I když by se mohlo zdát, že odklad pro Ukrajinu a Gruzii je pro Rusko
vlastně jakýmsi vítězstvím, není to tak docela pravda. Ruské politiky totiž rozladilo prohlášení šéfa aliance, že členství těchto zemí v NATO je v
podstatě jisté a je jen otázkou času. „Členství Gruzie a Ukrajiny v alianci by bylo obrovskou strategickou chybou, která bude mít nedozírné důsledky pro celoevropskou bezpečnost,“ řekl dnes náměstek ruského ministerstva zahraničí Alexandr Gruško.
Americký protiraketový systém přispěje k obraně Evropy
NATO plně podpoří americké plány na vybudování systému protiraketové obrany ve střední Evropě. V závěrech summitu bude figurovat mimo jiné uznání, že plánovaný radar v ČR a základna Polsku, kde by mělo být umístěno silo s desítkou antiraket, představuje příspěvek k ochraně spojenců. Aliance také společně vyzve Rusko, aby se vzdalo svých námitek vůči obrannému protiraketovému systému.
Proti americkým plánům se dlouhodobě staví Moskva. Ta odmítá argument Washingtonu, že štít má chránit Spojené státy a Evropu před případným útokem z Íránu, a České republice a Polsku pohrozila, že na ně namíří své rakety. Podle dnešních informací ruské agentury Interfax však v poslední době napětí mezi Moskvou a USA polevilo a Rusové prý už přestali uvažovat o konkrétních vojenských odvetných krocích.
Protiraketová obrana by měla být také jedním z témat pátečních rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Očekává se, že mu jeho americký protějšek George Bush navrhne, že radar v Brdech bude začleněn do nového systému tří radarů, z nich další dva budou v jižním Rusku a v Ázerbájdžánu. Bush chce tímto krokem zdůraznit, že systém není namířen proti Rusku.
NATO posílí spolupráci s Bosnou, Černou Horou a Srbskem
NATO se také rozhodlo posílit spolupráci s Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a se Srbskem. Navrhlo jim přechod od nynějšího Partnerství pro mír k intenzivnímu dialogu, řekl na tiskové konferenci rumunský prezident Traian Basescu.
Srbsko se stalo členem programu Partnerství pro mír po minulém summitu aliance v roce 2006 v Rize. Bělehrad ostře protestuje proti uznání Kosova, které bylo pod mezinárodní správou po bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí v roce 1999. Na rozdíl od svých dvou sousedů Srbsko nepožádalo alianci o posílení spolupráce, řekl Basescu. Ale po tlaku uvnitř aliance se pode něj spojenci rozhodli udělit Srbsku status 'intenzivního dialogu', který vstoupí v platnost, až se země rozhodne opustit svou izolaci vůči NATO.
Britský premiér Gordon Brown, americký prezident George Bush a šéfka americké diplomacie Condoleeza Riceová na summitu NATO v Bukurešti.