Za 100 až 200 let se hladina oceánů zvedne nejméně o metr - vyplývá to ze studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ledovce Antarktidy a Grónska tají nejrychleji v dějinách. Zvýšení hladin moří a oceánů podle NASA ohrozí oblasti, ve kterých žije víc než 150 milionů obyvatel. V nebezpečí jsou kvůli oteplování i pobřežní megalopole jako Tokio či Singapur.
Ledovce Grónska a Antarktidy tají rychleji než kdykoli předtím. „Vzhledem k nynějším poznatkům o rozšiřování oceánů v důsledku (globálního) oteplování a o tání ledovců a ledových krust je prakticky jisté, že zažijeme zvýšení hladiny moří nejméně o metr, pravděpodobně více,“ konstatoval šéf výzkumného týmu Steve Nerem.
Hladina se zvedá stále rychleji
Zatím není jasné, kdy se tak stane. Vědci odhadují, že za sto či více let. Od začátku jejich měření v roce 1992 se hladiny oceánů zvedly na různých místech o 7,6 centimetru až 23 centimetrů. Tento jev se nyní zrychluje a nejspíš se do budoucna nic nezmění. Předpovědi hovoří o tom, že do konce tohoto století hladiny stoupnou o 30 až 90 centimetrů.
„Určitě se nedá říct, že tyto prognózy jsou spolehlivé. Nemůžeme očekávat, že když se řekne, že hladina světových oceánů stoupne o 100 centimetrů, že to nebude 99 nebo 105. Na druhou stranu to, co vydala NASA, jen potvrzuje poslední zprávu IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu), která byla publikována v letech 2013 a 2014, kde se v nejoptimističtějším scénáři očekává do konce tohoto století vzestup hladiny oceánů o 26 centimetrů. V nejpesimičtějším scénáři je to 86 centimetrů,“ uvedl klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz.
Zvýšení hladin moří a oceánů zhruba o metr bude ohrožovat oblasti, v nichž nyní žije více než 150 milionů lidí, především v Asii. Některé tichomořské ostrovy by mohly zcela zaniknout, vážně postižena by byla velká města jako Dháka, Singapur či Tokio.
Také ve Spojených státech zvýšení hladiny změní podobu pobřeží, především ve státech jako Florida. Už nyní velké přílivy zaplavují některé ulice Miami, což se dříve nedělo, upozornil Michael Freilich z washingtonského sídla NASA.
Za důsledek globálního oteplování lze kromě tání ledovců považovat i horka a sucha v posledních desetiletích. Letos extrémní počasí potrápilo i Česko. Problém je také úbytek spodních vod. „Zhruba před týdnem, před čtrnácti dny napršelo zhruba tolik, kolik má v srpnu napršet – to znamená, že bude srážkově normálním měsícem a suchu to vůbec nepomohlo, protože pršelo v nesprávnou dobu, kdy byla krajina rozehřátá. Do spodních vod se dostalo maximálně 2 až 5 procent srážkové vody, ostatní se okamžitě vypařila,“ konstatoval klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz.
