Náš tah na branku je ještě větší. Dlužíme to Jánovi, říká Kuciakův šéf rok po vraždě

Nahrávám video
Události: Před rokem byl zavražděn Ján Kuciak
Zdroj: ČT24

Přesně před rokem byl zavražděn slovenský investigativní novinář Ján Kuciak. Tato událost ovlivnila nejen postoj slovenské veřejnosti k médiím a politice, ale i fungování jednotlivých redakcí a práci novinářů. Nezastírají, že vražda jejich kolegy vnesla do branže strach, v práci ale většina z nich pokračuje. Marek Vagovič, který vede investigativní tým serveru Aktuality.sk, pro nějž Kuciak pracoval, ujišťuje, že smrt kolegy všechny jen utvrdila v úsilí rozkrýt veškeré kauzy, na nichž Kuciak pracoval.

 „Jako šéfredaktorka jsem musela přehodnocovat některá rozhodnutí, která jsem dělala předtím,“ popisuje Beata Balogová z deníku SME. „Měla jsem pocit, že to nejhorší, co se může novináři na Slovensku stát, je, že na něj Robert Fico na tiskovce začne křičet a vynadá mu, že je slizký had. Že to nejhorší jsou verbální útoky, které dostáváme. Ale najednou jsme zjistili, že ne. Že jde o život.“

Nahrávám video
Vagovič: Ohledně úplného vyšetření Kuciakovy vraždy jsem skeptický
Zdroj: ČT24
Za ten rok se veřejnost i díky práci novinářů dozvěděla věci, které jsou někdy až těžko snesitelné. Na povrch vyplavalo tolik špíny o politice a propojení mafie na politiku, o selhání policie, prokuratur, ministrů i samotného bývalého premiéra… Novináři pracují ještě víc a intenzivněji než před tím.
Matúš Kostolný
šéfredaktor, Denník N

Změnily se i vzájemné vztahy konkurenčních médií. „Více nás to spojilo. Pochopili jsme, že musíme spolupracovat. Vidím na kolezích, že kladou nepříjemnější otázky, jsou mnohem víc nekompromisní než dřív,“ všímá si Monika Tódová z Denníku N.

Podle Beaty Balogové mnoho novinářů Kuciakova smrt posílila ve víře, že jejich práce je pro život společnosti naprosto klíčová: „Pochopili jsme, že práce, kterou děláme, obsahuje kontrolu mocných, investigativu. Není to jen psaní lifestylu.“

Politici se vrátili do starých kolejí

Po Kuciakově smrti se na Slovensku vzedmula podpora veřejnosti novinářské profesi. Ustaly útoky i nadávky, které do redakcí dřív směřovaly. „Novináři se stali centrem dění, po vraždě se o nich začalo mluvit ještě víc než předtím. Na demonstracích jsme cítili velkou podporu a uznání, že naše práce je důležitá,“ podotýká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Současně ale uznává, že rok od tragédie se situace částečně vrátila do starých kolejí: „Facebook a internet je plný nesnášenlivostí a hnusu, pomalu by nás chtěli vraždit. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by nám všichni lidé měli tleskat a mít nás rádi.“

A zatímco změna nálad ve společnosti se vracela k „normálu“ postupně, politici se ke své nesnášenlivé rétorice vrátili poměrně rychle. „Po vraždě to chvíli vypadalo, že vládní politici jsou v útlumu a dávají si pozor na to, co říkají. Ale po několika týdnech se to vrátilo do starých kolejí. Mám na mysli hlavně Roberta Fica a Roberta Kaliňáka, politiky vládní koalice i extrémních stran,“ komentuje Marek Vagovič.

„Robert Fico je samostatná kapitola. Jen pár dní po vraždě Kuciaka se dokázal tvářit, že si uvědomuje, co se stalo a že je z toho zničený a v šoku. Tvrdil, že nemůžeme dovolit, aby to zůstalo nevyšetřené. Ale uteklo pár dní a už byl zpátky, kde předtím. Momentálně je v takové formě, že říká, že novináři jsou největší zločinci v zemi. Vypovídá to o něm a není třeba to dál komentovat. Je to trapas a hanba, jak se chová,“ míní Matúš Kostolný.

„Jestli měla být vražda příležitostí pro nový začátek a okamžikem k pochopení, že to není v pořádku, jemu se to ani náhodou nepodařilo,“ dodává. Bývalý premiér podle něj cítí vůči novinářům osobní nenávist a viní je z toho, že musel odejít z úřadu vlády.

Práce policie se i díky veřejnosti zlepšila

Rok po smrti Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové jsou v případu čtyři obvinění, slovenská prokuratura ale slibuje, že přibudou další. Na tom, že vyšetřovatelé odvádějí v případu dobrou práci, se shodují i novináři. „Přispěl k tomu i veřejný tlak a pocit, že jsou pod drobnohledem. Už nestačí argument ,pracujeme na tom‘,“ říká šéfredaktorka SME Balogová.

„Od té doby, co se změnilo policejní vedení, z funkce odešel Tibor Gašpar (bývalý policejní prezident, pozn. red.), jsem si nevšimla, že by se nějaký důležitý případ nevyšetřoval. Nové policejní vedení je ale ve funkcích příliš krátce na to, aby se dala jejich činnost posuzovat,“ dodává Monika Tódová.

Zda se podaří celá kauza rozplést a viníky potrestat, však zatím nechtějí novináři odhadovat. „Víme, že byly administrativní zásahy do (vyšetřovacího) týmu. Mám obavu, že bude tendence některé nepříjemné věci pro politické struktury uklidit. Nedělal bych předčasné závěry, ale jsem trošku skeptický,“ uzavírá Marek Vagovič. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 51 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 5 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 6 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 11 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...