Náš tah na branku je ještě větší. Dlužíme to Jánovi, říká Kuciakův šéf rok po vraždě

8 minut
Události: Před rokem byl zavražděn Ján Kuciak
Zdroj: ČT24

Přesně před rokem byl zavražděn slovenský investigativní novinář Ján Kuciak. Tato událost ovlivnila nejen postoj slovenské veřejnosti k médiím a politice, ale i fungování jednotlivých redakcí a práci novinářů. Nezastírají, že vražda jejich kolegy vnesla do branže strach, v práci ale většina z nich pokračuje. Marek Vagovič, který vede investigativní tým serveru Aktuality.sk, pro nějž Kuciak pracoval, ujišťuje, že smrt kolegy všechny jen utvrdila v úsilí rozkrýt veškeré kauzy, na nichž Kuciak pracoval.

 „Jako šéfredaktorka jsem musela přehodnocovat některá rozhodnutí, která jsem dělala předtím,“ popisuje Beata Balogová z deníku SME. „Měla jsem pocit, že to nejhorší, co se může novináři na Slovensku stát, je, že na něj Robert Fico na tiskovce začne křičet a vynadá mu, že je slizký had. Že to nejhorší jsou verbální útoky, které dostáváme. Ale najednou jsme zjistili, že ne. Že jde o život.“

5 minut
Vagovič: Ohledně úplného vyšetření Kuciakovy vraždy jsem skeptický
Zdroj: ČT24
Za ten rok se veřejnost i díky práci novinářů dozvěděla věci, které jsou někdy až těžko snesitelné. Na povrch vyplavalo tolik špíny o politice a propojení mafie na politiku, o selhání policie, prokuratur, ministrů i samotného bývalého premiéra… Novináři pracují ještě víc a intenzivněji než před tím.
Matúš Kostolný
šéfredaktor, Denník N

Změnily se i vzájemné vztahy konkurenčních médií. „Více nás to spojilo. Pochopili jsme, že musíme spolupracovat. Vidím na kolezích, že kladou nepříjemnější otázky, jsou mnohem víc nekompromisní než dřív,“ všímá si Monika Tódová z Denníku N.

Podle Beaty Balogové mnoho novinářů Kuciakova smrt posílila ve víře, že jejich práce je pro život společnosti naprosto klíčová: „Pochopili jsme, že práce, kterou děláme, obsahuje kontrolu mocných, investigativu. Není to jen psaní lifestylu.“

Politici se vrátili do starých kolejí

Po Kuciakově smrti se na Slovensku vzedmula podpora veřejnosti novinářské profesi. Ustaly útoky i nadávky, které do redakcí dřív směřovaly. „Novináři se stali centrem dění, po vraždě se o nich začalo mluvit ještě víc než předtím. Na demonstracích jsme cítili velkou podporu a uznání, že naše práce je důležitá,“ podotýká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Současně ale uznává, že rok od tragédie se situace částečně vrátila do starých kolejí: „Facebook a internet je plný nesnášenlivostí a hnusu, pomalu by nás chtěli vraždit. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by nám všichni lidé měli tleskat a mít nás rádi.“

A zatímco změna nálad ve společnosti se vracela k „normálu“ postupně, politici se ke své nesnášenlivé rétorice vrátili poměrně rychle. „Po vraždě to chvíli vypadalo, že vládní politici jsou v útlumu a dávají si pozor na to, co říkají. Ale po několika týdnech se to vrátilo do starých kolejí. Mám na mysli hlavně Roberta Fica a Roberta Kaliňáka, politiky vládní koalice i extrémních stran,“ komentuje Marek Vagovič.

„Robert Fico je samostatná kapitola. Jen pár dní po vraždě Kuciaka se dokázal tvářit, že si uvědomuje, co se stalo a že je z toho zničený a v šoku. Tvrdil, že nemůžeme dovolit, aby to zůstalo nevyšetřené. Ale uteklo pár dní a už byl zpátky, kde předtím. Momentálně je v takové formě, že říká, že novináři jsou největší zločinci v zemi. Vypovídá to o něm a není třeba to dál komentovat. Je to trapas a hanba, jak se chová,“ míní Matúš Kostolný.

„Jestli měla být vražda příležitostí pro nový začátek a okamžikem k pochopení, že to není v pořádku, jemu se to ani náhodou nepodařilo,“ dodává. Bývalý premiér podle něj cítí vůči novinářům osobní nenávist a viní je z toho, že musel odejít z úřadu vlády.

Práce policie se i díky veřejnosti zlepšila

Rok po smrti Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové jsou v případu čtyři obvinění, slovenská prokuratura ale slibuje, že přibudou další. Na tom, že vyšetřovatelé odvádějí v případu dobrou práci, se shodují i novináři. „Přispěl k tomu i veřejný tlak a pocit, že jsou pod drobnohledem. Už nestačí argument ,pracujeme na tom‘,“ říká šéfredaktorka SME Balogová.

„Od té doby, co se změnilo policejní vedení, z funkce odešel Tibor Gašpar (bývalý policejní prezident, pozn. red.), jsem si nevšimla, že by se nějaký důležitý případ nevyšetřoval. Nové policejní vedení je ale ve funkcích příliš krátce na to, aby se dala jejich činnost posuzovat,“ dodává Monika Tódová.

Zda se podaří celá kauza rozplést a viníky potrestat, však zatím nechtějí novináři odhadovat. „Víme, že byly administrativní zásahy do (vyšetřovacího) týmu. Mám obavu, že bude tendence některé nepříjemné věci pro politické struktury uklidit. Nedělal bych předčasné závěry, ale jsem trošku skeptický,“ uzavírá Marek Vagovič. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...