Berlín - Srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dodnes připomínají i lidé v někdejším východním Německu. Přes 1 200 se jich tehdy odvážilo proti okupaci protestovat. Někteří za to skončili v nejtvrdším vězení tajné služby Stasi. Mezi nimi skupina východoněmeckých studentů, kteří v Berlíně napsali na zeď jméno jednoho z reformních vůdců Pražského jara. V Erfurtu se sešla dokonce malá spontánní demonstrace. Tyto akce alespoň částečně popřeli mýtus o netečné mase občanů NDR, zastrašených masovými represemi po povstání v třiapadesátém roce.
Jedním z aktérů spontánní reakce na 21. srpen 1968 byl vysokoškolský student fyziky Hans-Jochen Scheidler. Ve chvíli, kdy Sověti a spol. obsazovali československá města, ho dělilo jen několik dní od nástupu na stipendijní pobyt do Prahy. Že ho předešly tanky, se dozvěděl na chatě u Berlína.
„Byl jsem vzteklý a smutný. Zavolal jsem několika kamarádům a rozhodli jsme se, že musíme něco podniknout,“ vzpomíná Scheidler.
Se spolužáky neměli k dispozici tiskárnu, a tak jednoduše koupili v hračkářství dětská razítka a potiskli jimi improvizované letáky. Ty pak roznášeli po východním Berlíně.
Nejhorší byl pobyt v samovazbě
Za několik hodin už všichni seděli ve vězení. „Skončil jsem na sedm měsíců v samovazbě Stasi. To bylo to nejhorší období – de facto mučení naprostou izolací,“ přibližuje Scheidler, který si nakonec odseděl přes dva roky.
K vytoužené vědecké kariéře už se nikdy vrátit nemohl. Na Česko přesto nezanevřel. „Prahu pořád miluju. Je to moje nejmilejší město,“ dodává.
