Namibie odmítla německou nabídku odškodnění za koloniální masakry. Říkejte tomu reparace, vyzval prezident

Namibie odmítla jako nedostatečnou nabídku německé vlády na odškodnění za masakry domorodých obyvatel v době, kdy byla tato africká země kolonií Německé říše. Na Twitteru to uvedl namibijský prezident Hage Geingob. Berlín nabídl odškodnění deset milionů eur (262 milionů Kč), informovala agentura DPA. Geingob věří, že dojde k revizi návrhu, vadí mu například, že Německo odmítá použít slovo „reparace“.

„Diplomacie je o kompromisu,“ uvedl Geingob na Twitteru. Zvláštního pověřence pro jednání s Německem Zedekiu Ngaviruea vyzval, aby v rozhovorech pokračoval. „Zůstáváme rozhodní ve snaze tuto klíčovou misi dokončit,“ dodal prezident.

Namibie byla v letech 1884 až 1915 jako takzvaná Německá jihozápadní Afrika kolonií Německé říše. Císařské vojsko a osadníci podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt 75 tisíc až sto tisíc domorodců, když brutálně potlačili několik jejich povstání.

Omluvu a odškodnění požaduje Namibie nejen za smrt domorodců z kmenů Hererů a Namů, ale i jejich zotročování, sexuální zneužívání nebo odcizení jejich půdy.

Jsou to reparace a měly by být vyšší, zní z Namibie

Poradce namibijského prezidenta Alfredo Hengari místnímu listu The Namibian řekl, že Německem navržená částka je pro hlavu státu nadále „nepřijatelná“. Podle agentury DPA nabídl Berlín naposledy deset milionů eur a „bezpodmínečnou omluvu“. Podle Hengariho ale Německo odmítá označit platbu za „reparace“. Místo toho chce hovořit o „zahojení ran“. Namibijský vyjednávací tým to ale považuje za nedostatečné. 

Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války. Německá jihozápadní Afrika přešla do britských rukou, později pod správu Jihoafrické republiky. Samostatnost jako Namibie získala v roce 1990. Jednání o odškodnění vedou Německo a Namibie už od roku 2015. 

Snahu o zahojení starých ran se v němčině označuje někdy jako Vergangenheitsbewältigung. Jde o kulturní koncept, který je nejčastěji spojen s vypořádávání se s nacistickou minulostí. Nejznámějším příkladem je památník holocaustu v Berlíně. Termín je v poslední době propíraný v souvislosti s nominací amerického plukovníka Douglas Macgregora na pozici velvyslance v Německu. Macgregor Vergangenheitsbewältigung označil za „mentálně chorý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...