Namibie odmítla německou nabídku odškodnění za koloniální masakry. Říkejte tomu reparace, vyzval prezident

Namibie odmítla jako nedostatečnou nabídku německé vlády na odškodnění za masakry domorodých obyvatel v době, kdy byla tato africká země kolonií Německé říše. Na Twitteru to uvedl namibijský prezident Hage Geingob. Berlín nabídl odškodnění deset milionů eur (262 milionů Kč), informovala agentura DPA. Geingob věří, že dojde k revizi návrhu, vadí mu například, že Německo odmítá použít slovo „reparace“.

„Diplomacie je o kompromisu,“ uvedl Geingob na Twitteru. Zvláštního pověřence pro jednání s Německem Zedekiu Ngaviruea vyzval, aby v rozhovorech pokračoval. „Zůstáváme rozhodní ve snaze tuto klíčovou misi dokončit,“ dodal prezident.

Namibie byla v letech 1884 až 1915 jako takzvaná Německá jihozápadní Afrika kolonií Německé říše. Císařské vojsko a osadníci podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt 75 tisíc až sto tisíc domorodců, když brutálně potlačili několik jejich povstání.

Omluvu a odškodnění požaduje Namibie nejen za smrt domorodců z kmenů Hererů a Namů, ale i jejich zotročování, sexuální zneužívání nebo odcizení jejich půdy.

Jsou to reparace a měly by být vyšší, zní z Namibie

Poradce namibijského prezidenta Alfredo Hengari místnímu listu The Namibian řekl, že Německem navržená částka je pro hlavu státu nadále „nepřijatelná“. Podle agentury DPA nabídl Berlín naposledy deset milionů eur a „bezpodmínečnou omluvu“. Podle Hengariho ale Německo odmítá označit platbu za „reparace“. Místo toho chce hovořit o „zahojení ran“. Namibijský vyjednávací tým to ale považuje za nedostatečné. 

Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války. Německá jihozápadní Afrika přešla do britských rukou, později pod správu Jihoafrické republiky. Samostatnost jako Namibie získala v roce 1990. Jednání o odškodnění vedou Německo a Namibie už od roku 2015. 

Snahu o zahojení starých ran se v němčině označuje někdy jako Vergangenheitsbewältigung. Jde o kulturní koncept, který je nejčastěji spojen s vypořádávání se s nacistickou minulostí. Nejznámějším příkladem je památník holocaustu v Berlíně. Termín je v poslední době propíraný v souvislosti s nominací amerického plukovníka Douglas Macgregora na pozici velvyslance v Německu. Macgregor Vergangenheitsbewältigung označil za „mentálně chorý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V posledních hodinách však už agentury nezmiňují žádné další narušení klidu zbraní.
05:54Aktualizovánopřed 24 mminutami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 30 mminutami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro patnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na patnáct, uvedl v úterý vpodvečer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších dvě stě lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není možné, aby Rusko vyrábělo více zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
10:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 6 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 9 hhodinami
Načítání...