Namibie odmítla německou nabídku odškodnění za koloniální masakry. Říkejte tomu reparace, vyzval prezident

Namibie odmítla jako nedostatečnou nabídku německé vlády na odškodnění za masakry domorodých obyvatel v době, kdy byla tato africká země kolonií Německé říše. Na Twitteru to uvedl namibijský prezident Hage Geingob. Berlín nabídl odškodnění deset milionů eur (262 milionů Kč), informovala agentura DPA. Geingob věří, že dojde k revizi návrhu, vadí mu například, že Německo odmítá použít slovo „reparace“.

„Diplomacie je o kompromisu,“ uvedl Geingob na Twitteru. Zvláštního pověřence pro jednání s Německem Zedekiu Ngaviruea vyzval, aby v rozhovorech pokračoval. „Zůstáváme rozhodní ve snaze tuto klíčovou misi dokončit,“ dodal prezident.

Namibie byla v letech 1884 až 1915 jako takzvaná Německá jihozápadní Afrika kolonií Německé říše. Císařské vojsko a osadníci podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt 75 tisíc až sto tisíc domorodců, když brutálně potlačili několik jejich povstání.

Omluvu a odškodnění požaduje Namibie nejen za smrt domorodců z kmenů Hererů a Namů, ale i jejich zotročování, sexuální zneužívání nebo odcizení jejich půdy.

Jsou to reparace a měly by být vyšší, zní z Namibie

Poradce namibijského prezidenta Alfredo Hengari místnímu listu The Namibian řekl, že Německem navržená částka je pro hlavu státu nadále „nepřijatelná“. Podle agentury DPA nabídl Berlín naposledy deset milionů eur a „bezpodmínečnou omluvu“. Podle Hengariho ale Německo odmítá označit platbu za „reparace“. Místo toho chce hovořit o „zahojení ran“. Namibijský vyjednávací tým to ale považuje za nedostatečné. 

Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války. Německá jihozápadní Afrika přešla do britských rukou, později pod správu Jihoafrické republiky. Samostatnost jako Namibie získala v roce 1990. Jednání o odškodnění vedou Německo a Namibie už od roku 2015. 

Snahu o zahojení starých ran se v němčině označuje někdy jako Vergangenheitsbewältigung. Jde o kulturní koncept, který je nejčastěji spojen s vypořádávání se s nacistickou minulostí. Nejznámějším příkladem je památník holocaustu v Berlíně. Termín je v poslední době propíraný v souvislosti s nominací amerického plukovníka Douglas Macgregora na pozici velvyslance v Německu. Macgregor Vergangenheitsbewältigung označil za „mentálně chorý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...