Čeští záchranáři v Turecku pomáhají v sutinách domů zřícených po pondělním zemětřesení. Psovodi z českého týmu se pohybují po Adiyamanu, v místech, kde existuje i jen minimální naděje, že se podaří najít někoho živého. V Adiyamanu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Naděje vedle tragédie. Psovodi z českého týmu pomáhají v Turecku s pátráním
Mezi oběťmi zemětřesení je i pětiletý Sefa, který bydlel se dvěma sourozenci a rodiči v Adiyamanu sotva půl roku. Jeho tělo našli čeští hasiči. Pozůstatky všech členů jeho rodiny postupně skončily na prochladlé zemi, kde je identifikují příbuzní.
„Neměli jsme moc naděje. Když jsme viděli, jak se budova sesunula, pochopili jsme, že nikdo nepřežil,“ říká jejich příbuzný Enver Yüksel.
Pátý den po zemětřesení čeští hasiči v troskách dvou budov už jen vyprošťovali těla obětí. To ale není celá jejich práce. Psovodi z jejich týmu se pohybují po celém Adiyamanu, v místech, kde existuje byť jen minimální naděje, že se podaří najít někoho živého.
Hledání ve změti betonu a železa
O pár set metrů dál od původního pracoviště tak čeští hasiči asistovali i při vynášení dvou žen ze sutin. V troskách přežily. Ve všeobecném chaosu musela jedna ze zachráněných dlouhé minuty čekat na sanitku. Ostatní vyhlíželi příchod českých psovodů. Dosud byli místní při práci odkázáni téměř výhradně na své vlastní síly.
Příbuzní tvrdili, že pod sutinami jsou nejméně další čtyři lidé. Čeští hasiči a jejich psi v tichu prohledali změť betonu a železa, známky života ale neobjevili. Po odchodu české jednotky příbuzní pokračovali v hledání – i když nikoho živého nenajdou, chtějí se alespoň s mrtvými důstojně rozloučit.