Nacistický zločinec John Demjanjuk je po smrti

Berlín - Ve věku 91 let zemřel nacistický válečný zločinec John Demjanjuk. Podle bavorské policie zemřel v pečovatelském ústavu nedaleko Rosenheimu, kde byl od loňského května. Loni byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů ve vyhlazovacím táboře Sobibor za druhé světové války. Na jejich smrti se podle soudce podílel tím, že ve vyhlazovacím táboře sloužil jako dozorce. Demjanjukův obhájce i státní zastupitelství se tehdy proti verdiktu odvolali.

Demjanjuk se soudu snažil vyhnout – tvrdil, že proces by pro něj kvůli špatnému zdravotnímu stavu znamenal mučení. Posudky lékařů ale mluvily jinak a v listopadu 2009 dorazil Demjanjuk na vozíku do soudní síně. Během celého procesu zarytě mlčel. Po roce a půl dostal pětiletý trest. Kvůli vysokému věku ale do vězení nikdy nešel. Podle soudu mohl až do rozhodnutí o odvolání zůstat na svobodě. Konečného verdiktu se nedožil a zemřel jako svobodný člověk.

Příčinu smrti lékaři nezveřejnili. Demjanjukovo úmrtí potvrdil i jeho syn, který zároveň označil otce za oběť sovětské a německé brutality. „Historie ukáže, že ho Německo využilo jako obětního beránka, aby obvinilo bezmocného ukrajinského válečného zajatce ze zločinů německých nacistů,“ prohlásil. Zatím není jasné, zda bude Demjanjuk pohřben v USA, kde žil od 50. let.

V rozmezí 24 hodin tak přišly zprávy o smrti dvou mužů souzených za válečná zvěrstva. Vedle Demjanjuka jde o Ladislava Nižňanského, který byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždění po Slovenském národním povstání. O jeho prosincovém úmrtí se slovenské úřady dozvěděly až teď.

Bývalý nacistický dozorce John Demjanjuk u mnichovského soudu
Zdroj: ČT24

Ukrajinský rodák Demjanjuk, původním křestním jménem Ivan, už jednou před justicí stanul. V 80. letech ho Spojené státy, kde od roku 1952 žil, vydaly do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Byl totiž pokládán za tamního sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“. Izraelský nejvyšší soud ale o pět let později rozsudek zrušil, neboť dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl opravdu Demjanjuk.

Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 000 Židů. Demjanjukovi přičetli žalobci podíl na smrti těch, kteří skončili v plynových komorách v době jeho působení v táboře.

John Demjanjuk

- Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 3. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1952 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

- V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk.

- Demjanjuk se po osvobozujícím rozsudku vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal zapravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout.

- Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat a ke konci války se přidal k takzvaným vlasovcům, kteří stejně jako Němci bojovali proti Sovětům. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž údajně svědčí jeho služební průkaz. Jeho pravost potvrdilo několik expertíz.

- V květnu 2009 byl po průtazích způsobených zkoumáním jeho zdravotního stavu deportován do Německa, kde na něj v březnu 2009 byla podána obžaloba, podle níž se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 000 Židů, které prý osobně vodil do plynových komor. Loni v květnu byl za podíl na zavraždění nejméně 27 900 Židů v táboře Sobibor odsouzen na pět let do vězení. Kvůli jeho vysokému věku ale soud nařídil, že až do rozhodnutí o odvolání může pobývat na svobodě.

- Loni v únoru proti Demjanjukovi zahájila soudní řízení i španělská justice kvůli podezření ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg. V červnu ale mnichovský soud odmítl španělskou žádost o Demjanjukovo vydání kvůli nedostatečným důkazům v obžalovacím spisu.

- Loni v červenci bylo na Demjanjuka podáno v Německu trestní oznámení, v němž byl spolu s bývalým dozorcem Alexem Nagorným obviněn ze zodpovědnosti za smrt 4 974 lidí v táboře Flossenbürg mezi říjnem 1943 a prosincem 1944.

(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 23 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...