Nacistický zločinec John Demjanjuk je po smrti

Berlín - Ve věku 91 let zemřel nacistický válečný zločinec John Demjanjuk. Podle bavorské policie zemřel v pečovatelském ústavu nedaleko Rosenheimu, kde byl od loňského května. Loni byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů ve vyhlazovacím táboře Sobibor za druhé světové války. Na jejich smrti se podle soudce podílel tím, že ve vyhlazovacím táboře sloužil jako dozorce. Demjanjukův obhájce i státní zastupitelství se tehdy proti verdiktu odvolali.

Demjanjuk se soudu snažil vyhnout – tvrdil, že proces by pro něj kvůli špatnému zdravotnímu stavu znamenal mučení. Posudky lékařů ale mluvily jinak a v listopadu 2009 dorazil Demjanjuk na vozíku do soudní síně. Během celého procesu zarytě mlčel. Po roce a půl dostal pětiletý trest. Kvůli vysokému věku ale do vězení nikdy nešel. Podle soudu mohl až do rozhodnutí o odvolání zůstat na svobodě. Konečného verdiktu se nedožil a zemřel jako svobodný člověk.

Příčinu smrti lékaři nezveřejnili. Demjanjukovo úmrtí potvrdil i jeho syn, který zároveň označil otce za oběť sovětské a německé brutality. „Historie ukáže, že ho Německo využilo jako obětního beránka, aby obvinilo bezmocného ukrajinského válečného zajatce ze zločinů německých nacistů,“ prohlásil. Zatím není jasné, zda bude Demjanjuk pohřben v USA, kde žil od 50. let.

V rozmezí 24 hodin tak přišly zprávy o smrti dvou mužů souzených za válečná zvěrstva. Vedle Demjanjuka jde o Ladislava Nižňanského, který byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždění po Slovenském národním povstání. O jeho prosincovém úmrtí se slovenské úřady dozvěděly až teď.

Bývalý nacistický dozorce John Demjanjuk u mnichovského soudu
Zdroj: ČT24

Ukrajinský rodák Demjanjuk, původním křestním jménem Ivan, už jednou před justicí stanul. V 80. letech ho Spojené státy, kde od roku 1952 žil, vydaly do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Byl totiž pokládán za tamního sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“. Izraelský nejvyšší soud ale o pět let později rozsudek zrušil, neboť dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl opravdu Demjanjuk.

Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 000 Židů. Demjanjukovi přičetli žalobci podíl na smrti těch, kteří skončili v plynových komorách v době jeho působení v táboře.

John Demjanjuk

- Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 3. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1952 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

- V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk.

- Demjanjuk se po osvobozujícím rozsudku vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal zapravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout.

- Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat a ke konci války se přidal k takzvaným vlasovcům, kteří stejně jako Němci bojovali proti Sovětům. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž údajně svědčí jeho služební průkaz. Jeho pravost potvrdilo několik expertíz.

- V květnu 2009 byl po průtazích způsobených zkoumáním jeho zdravotního stavu deportován do Německa, kde na něj v březnu 2009 byla podána obžaloba, podle níž se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 000 Židů, které prý osobně vodil do plynových komor. Loni v květnu byl za podíl na zavraždění nejméně 27 900 Židů v táboře Sobibor odsouzen na pět let do vězení. Kvůli jeho vysokému věku ale soud nařídil, že až do rozhodnutí o odvolání může pobývat na svobodě.

- Loni v únoru proti Demjanjukovi zahájila soudní řízení i španělská justice kvůli podezření ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg. V červnu ale mnichovský soud odmítl španělskou žádost o Demjanjukovo vydání kvůli nedostatečným důkazům v obžalovacím spisu.

- Loni v červenci bylo na Demjanjuka podáno v Německu trestní oznámení, v němž byl spolu s bývalým dozorcem Alexem Nagorným obviněn ze zodpovědnosti za smrt 4 974 lidí v táboře Flossenbürg mezi říjnem 1943 a prosincem 1944.

(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 4 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Washington údajně navrhuje třístranné rozhovory, podle Kremlu nejsou na stole

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 13 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...