Nacistický zločinec John Demjanjuk je po smrti

Berlín - Ve věku 91 let zemřel nacistický válečný zločinec John Demjanjuk. Podle bavorské policie zemřel v pečovatelském ústavu nedaleko Rosenheimu, kde byl od loňského května. Loni byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů ve vyhlazovacím táboře Sobibor za druhé světové války. Na jejich smrti se podle soudce podílel tím, že ve vyhlazovacím táboře sloužil jako dozorce. Demjanjukův obhájce i státní zastupitelství se tehdy proti verdiktu odvolali.

Demjanjuk se soudu snažil vyhnout – tvrdil, že proces by pro něj kvůli špatnému zdravotnímu stavu znamenal mučení. Posudky lékařů ale mluvily jinak a v listopadu 2009 dorazil Demjanjuk na vozíku do soudní síně. Během celého procesu zarytě mlčel. Po roce a půl dostal pětiletý trest. Kvůli vysokému věku ale do vězení nikdy nešel. Podle soudu mohl až do rozhodnutí o odvolání zůstat na svobodě. Konečného verdiktu se nedožil a zemřel jako svobodný člověk.

Příčinu smrti lékaři nezveřejnili. Demjanjukovo úmrtí potvrdil i jeho syn, který zároveň označil otce za oběť sovětské a německé brutality. „Historie ukáže, že ho Německo využilo jako obětního beránka, aby obvinilo bezmocného ukrajinského válečného zajatce ze zločinů německých nacistů,“ prohlásil. Zatím není jasné, zda bude Demjanjuk pohřben v USA, kde žil od 50. let.

V rozmezí 24 hodin tak přišly zprávy o smrti dvou mužů souzených za válečná zvěrstva. Vedle Demjanjuka jde o Ladislava Nižňanského, který byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždění po Slovenském národním povstání. O jeho prosincovém úmrtí se slovenské úřady dozvěděly až teď.

Bývalý nacistický dozorce John Demjanjuk u mnichovského soudu
Zdroj: ČT24

Ukrajinský rodák Demjanjuk, původním křestním jménem Ivan, už jednou před justicí stanul. V 80. letech ho Spojené státy, kde od roku 1952 žil, vydaly do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Byl totiž pokládán za tamního sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“. Izraelský nejvyšší soud ale o pět let později rozsudek zrušil, neboť dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl opravdu Demjanjuk.

Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 000 Židů. Demjanjukovi přičetli žalobci podíl na smrti těch, kteří skončili v plynových komorách v době jeho působení v táboře.

John Demjanjuk

- Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 3. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1952 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

- V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk.

- Demjanjuk se po osvobozujícím rozsudku vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal zapravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout.

- Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat a ke konci války se přidal k takzvaným vlasovcům, kteří stejně jako Němci bojovali proti Sovětům. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž údajně svědčí jeho služební průkaz. Jeho pravost potvrdilo několik expertíz.

- V květnu 2009 byl po průtazích způsobených zkoumáním jeho zdravotního stavu deportován do Německa, kde na něj v březnu 2009 byla podána obžaloba, podle níž se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 000 Židů, které prý osobně vodil do plynových komor. Loni v květnu byl za podíl na zavraždění nejméně 27 900 Židů v táboře Sobibor odsouzen na pět let do vězení. Kvůli jeho vysokému věku ale soud nařídil, že až do rozhodnutí o odvolání může pobývat na svobodě.

- Loni v únoru proti Demjanjukovi zahájila soudní řízení i španělská justice kvůli podezření ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg. V červnu ale mnichovský soud odmítl španělskou žádost o Demjanjukovo vydání kvůli nedostatečným důkazům v obžalovacím spisu.

- Loni v červenci bylo na Demjanjuka podáno v Německu trestní oznámení, v němž byl spolu s bývalým dozorcem Alexem Nagorným obviněn ze zodpovědnosti za smrt 4 974 lidí v táboře Flossenbürg mezi říjnem 1943 a prosincem 1944.

(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 11 mminutami

Írán zastavuje útoky na Izrael. Přidal ale výhrůžky

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 35 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 6 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 7 hhodinami
Načítání...