Nacistický zločinec John Demjanjuk je po smrti

Berlín - Ve věku 91 let zemřel nacistický válečný zločinec John Demjanjuk. Podle bavorské policie zemřel v pečovatelském ústavu nedaleko Rosenheimu, kde byl od loňského května. Loni byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů ve vyhlazovacím táboře Sobibor za druhé světové války. Na jejich smrti se podle soudce podílel tím, že ve vyhlazovacím táboře sloužil jako dozorce. Demjanjukův obhájce i státní zastupitelství se tehdy proti verdiktu odvolali.

Demjanjuk se soudu snažil vyhnout – tvrdil, že proces by pro něj kvůli špatnému zdravotnímu stavu znamenal mučení. Posudky lékařů ale mluvily jinak a v listopadu 2009 dorazil Demjanjuk na vozíku do soudní síně. Během celého procesu zarytě mlčel. Po roce a půl dostal pětiletý trest. Kvůli vysokému věku ale do vězení nikdy nešel. Podle soudu mohl až do rozhodnutí o odvolání zůstat na svobodě. Konečného verdiktu se nedožil a zemřel jako svobodný člověk.

Příčinu smrti lékaři nezveřejnili. Demjanjukovo úmrtí potvrdil i jeho syn, který zároveň označil otce za oběť sovětské a německé brutality. „Historie ukáže, že ho Německo využilo jako obětního beránka, aby obvinilo bezmocného ukrajinského válečného zajatce ze zločinů německých nacistů,“ prohlásil. Zatím není jasné, zda bude Demjanjuk pohřben v USA, kde žil od 50. let.

V rozmezí 24 hodin tak přišly zprávy o smrti dvou mužů souzených za válečná zvěrstva. Vedle Demjanjuka jde o Ladislava Nižňanského, který byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždění po Slovenském národním povstání. O jeho prosincovém úmrtí se slovenské úřady dozvěděly až teď.

Bývalý nacistický dozorce John Demjanjuk u mnichovského soudu
Zdroj: ČT24

Ukrajinský rodák Demjanjuk, původním křestním jménem Ivan, už jednou před justicí stanul. V 80. letech ho Spojené státy, kde od roku 1952 žil, vydaly do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Byl totiž pokládán za tamního sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“. Izraelský nejvyšší soud ale o pět let později rozsudek zrušil, neboť dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl opravdu Demjanjuk.

Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 000 Židů. Demjanjukovi přičetli žalobci podíl na smrti těch, kteří skončili v plynových komorách v době jeho působení v táboře.

John Demjanjuk

- Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 3. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1952 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

- V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk.

- Demjanjuk se po osvobozujícím rozsudku vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal zapravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout.

- Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat a ke konci války se přidal k takzvaným vlasovcům, kteří stejně jako Němci bojovali proti Sovětům. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž údajně svědčí jeho služební průkaz. Jeho pravost potvrdilo několik expertíz.

- V květnu 2009 byl po průtazích způsobených zkoumáním jeho zdravotního stavu deportován do Německa, kde na něj v březnu 2009 byla podána obžaloba, podle níž se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 000 Židů, které prý osobně vodil do plynových komor. Loni v květnu byl za podíl na zavraždění nejméně 27 900 Židů v táboře Sobibor odsouzen na pět let do vězení. Kvůli jeho vysokému věku ale soud nařídil, že až do rozhodnutí o odvolání může pobývat na svobodě.

- Loni v únoru proti Demjanjukovi zahájila soudní řízení i španělská justice kvůli podezření ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg. V červnu ale mnichovský soud odmítl španělskou žádost o Demjanjukovo vydání kvůli nedostatečným důkazům v obžalovacím spisu.

- Loni v červenci bylo na Demjanjuka podáno v Německu trestní oznámení, v němž byl spolu s bývalým dozorcem Alexem Nagorným obviněn ze zodpovědnosti za smrt 4 974 lidí v táboře Flossenbürg mezi říjnem 1943 a prosincem 1944.

(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...