Nacistický zločinec John Demjanjuk je po smrti

Berlín - Ve věku 91 let zemřel nacistický válečný zločinec John Demjanjuk. Podle bavorské policie zemřel v pečovatelském ústavu nedaleko Rosenheimu, kde byl od loňského května. Loni byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů ve vyhlazovacím táboře Sobibor za druhé světové války. Na jejich smrti se podle soudce podílel tím, že ve vyhlazovacím táboře sloužil jako dozorce. Demjanjukův obhájce i státní zastupitelství se tehdy proti verdiktu odvolali.

Demjanjuk se soudu snažil vyhnout – tvrdil, že proces by pro něj kvůli špatnému zdravotnímu stavu znamenal mučení. Posudky lékařů ale mluvily jinak a v listopadu 2009 dorazil Demjanjuk na vozíku do soudní síně. Během celého procesu zarytě mlčel. Po roce a půl dostal pětiletý trest. Kvůli vysokému věku ale do vězení nikdy nešel. Podle soudu mohl až do rozhodnutí o odvolání zůstat na svobodě. Konečného verdiktu se nedožil a zemřel jako svobodný člověk.

Příčinu smrti lékaři nezveřejnili. Demjanjukovo úmrtí potvrdil i jeho syn, který zároveň označil otce za oběť sovětské a německé brutality. „Historie ukáže, že ho Německo využilo jako obětního beránka, aby obvinilo bezmocného ukrajinského válečného zajatce ze zločinů německých nacistů,“ prohlásil. Zatím není jasné, zda bude Demjanjuk pohřben v USA, kde žil od 50. let.

V rozmezí 24 hodin tak přišly zprávy o smrti dvou mužů souzených za válečná zvěrstva. Vedle Demjanjuka jde o Ladislava Nižňanského, který byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždění po Slovenském národním povstání. O jeho prosincovém úmrtí se slovenské úřady dozvěděly až teď.

Bývalý nacistický dozorce John Demjanjuk u mnichovského soudu
Zdroj: ČT24

Ukrajinský rodák Demjanjuk, původním křestním jménem Ivan, už jednou před justicí stanul. V 80. letech ho Spojené státy, kde od roku 1952 žil, vydaly do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Byl totiž pokládán za tamního sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“. Izraelský nejvyšší soud ale o pět let později rozsudek zrušil, neboť dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl opravdu Demjanjuk.

Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 000 Židů. Demjanjukovi přičetli žalobci podíl na smrti těch, kteří skončili v plynových komorách v době jeho působení v táboře.

John Demjanjuk

- Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 3. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1952 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

- V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk.

- Demjanjuk se po osvobozujícím rozsudku vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal zapravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout.

- Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat a ke konci války se přidal k takzvaným vlasovcům, kteří stejně jako Němci bojovali proti Sovětům. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž údajně svědčí jeho služební průkaz. Jeho pravost potvrdilo několik expertíz.

- V květnu 2009 byl po průtazích způsobených zkoumáním jeho zdravotního stavu deportován do Německa, kde na něj v březnu 2009 byla podána obžaloba, podle níž se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 000 Židů, které prý osobně vodil do plynových komor. Loni v květnu byl za podíl na zavraždění nejméně 27 900 Židů v táboře Sobibor odsouzen na pět let do vězení. Kvůli jeho vysokému věku ale soud nařídil, že až do rozhodnutí o odvolání může pobývat na svobodě.

- Loni v únoru proti Demjanjukovi zahájila soudní řízení i španělská justice kvůli podezření ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg. V červnu ale mnichovský soud odmítl španělskou žádost o Demjanjukovo vydání kvůli nedostatečným důkazům v obžalovacím spisu.

- Loni v červenci bylo na Demjanjuka podáno v Německu trestní oznámení, v němž byl spolu s bývalým dozorcem Alexem Nagorným obviněn ze zodpovědnosti za smrt 4 974 lidí v táboře Flossenbürg mezi říjnem 1943 a prosincem 1944.

(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
před 2 mminutami

Při útocích byli zabiti íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Tři zdroje agentuře Reuters potvrdily, že při izraelských útocích byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 9 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Před 13:30 SEČ agentura Reuters s odkazem na izraelskou armádu informovala o další vlně, zemí zní opakovaně sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 11 mminutami

Je to nevyprovokovaná a nelegitimní válka, řekl Arakčí. Hamás vyzval k jednotě

Izraelské a americké údery na Írán označil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí za nevyprovokovanou a nelegitimní válku bez opory v právu. Již dříve íránská diplomacie upozornila, že údery přišly v době, kdy jednala se Spojenými státy. Ománská diplomacie, která tyto rozhovory zprostředkovávala, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
před 22 mminutami

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Kuvajt, Katar a SAE si vyhradily právo na údery odpovědět. V Abú Dhabí je podle místních zdrojů jeden mrtvý po zásahu šrapnelem.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 5 hhodinami
Načítání...