Parlamentní volby ukázaly, že téma migrace nebylo pro Švédy tak zásadní, jak se očekávalo. Experti tak hodnotí zejména výsledek nacionalistické strany Švédských demokratů, která získala „jen“ necelých osmnáct procent hlasů. Podle odbornice na extremismus Petry Vejvodové byla pro voliče důležitější témata jako vzdělávání či zdravotnictví. Švédští demokraté jsou podle ní typická radikálně pravicová protestní strana, jež sbírá hlasy lidí, kterým se nelíbí chování mainstreamových politiků.
Středolevý blok zvítězil nad středopravým blokem o pouhé tři desetiny procenta. Se Švédskými demokraty, kteří získali necelých osmnáct procent hlasů, do koalice nikdo jít nechce, mohou se ale stát pomyslným jazýčkem na vahách, který rozhodne, jaká – nejspíše menšinová vláda – nakonec vznikne.
„Je jasné, že Švédští demokraté podporují středopravicovou koalici. Ale jsou tu i liberální strany, které řekly, že nebudou podporovat Švédské demokraty, a ty by se mohly posunout doleva. Všechny varianty jsou možné,“ uvedl politolog Mats Rickard Braun, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Metropolitní univerzitě Praha.
Část společnosti chce zemi víc otevřít uprchlíkům
Švédští demokraté mají podle Brauna problém získat výrazně více nových voličů, a to i kvůli tomu, že se soustředí hlavně na migrační téma. „Podle některých průzkumů byla migrace až na osmém místě důležitých témat. To ukazuje, že jde sice o velké téma pro Švédské demokraty a jejich voliče, ale že nacionalisté narážejí na svoje limity,“ upozornil politolog.
„Můžeme říct, že švédská společnost je v této otázce hodně rozdělená. V roce 2015 přišla velká vlna žadatelů o azyl a od té doby levicová koalice změnila švédskou azylovou politiku, která je víc restriktivní. Švédští demokraté chtějí udělat víc, a ta část společnosti, která to považuje za důležité, je podporuje. Pro velkou část obyvatel to ale není tak důležitá otázka. Část voličů chce i návrat k otevřenější politice před rokem 2015,“ podotkl Braun.
Švédští demokraté nastavili umírněnější tvář
Téma migrace bylo na druhou stranu spojováno s tématem bezpečnosti, které bylo Švédy vnímáno jako důležité, upozornila v této souvislosti odbornice na extremismus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Petra Vejvodová. Švédští demokraté jsou teď podle ní typickou radikálně pravicovou stranou.
„Z extremismu, který překračuje zákony, se posunuli více ke středu, opustili neonacismus a výzvy k odstranění demokracie. Teď se strana snaží vystupovat umírněně, aby byla přijatelná pro společnost. Také plní roli protestní strany, kterou volí ti, co nejsou spokojení s mainstreamem bez ohledu na to, jestli strana je nebo není radikální,“ upřesnila expertka.
„Švédští demokraté jsou zruční v poukazování na chyby tradičních stran, které nemohou říct, že na úspěchu Švédských demokratů nemají svůj podíl,“ uvedl spolupracovník ČT ve Skandinávii Tomáš Sniegoň, podle něhož se nyní části politiků ulevilo.
„Kdyby byli Švédští demokraté vůbec největší stranou, třeba dosáhli na 25 procent, a sociální demokraté dopadli ještě hůř, tak si mohli nárokovat právo na post ministerského předsedy,“ podotkl Sniegoň. Švédští demokraté nabízejí lidem „levná řešení“, na něž ale řada lidí slyší, uvedl dále spolupracovník ČT. „Nejvíce oslovují méně vzdělané lidi, především muže,“ upřesnil.
Sílící nacionalismus se zdaleka netýká jen Švédska
Nacionalistické a protiimigrační strany v posledních letech posílily i jinde v Evropě, ať už jde o Německo (Alternativa pro Německo – AfD), Rakousko (Svobodná strana Rakouska – FPÖ), nebo Itálii (Liga). Poslední dvě zmíněná uskupení dokonce vstoupila do vlády.
„Z většiny komentářů je vidět, že problém nacionalismu je viděn v Evropě jako propojený, takže i důvody jsou vnímány do značné míry stejně,“ prohlásil Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů na VŠE v Praze. Za hlavní příčinu považuje globalizaci. „(Francouzský prezident) Macron nedávno připustil, že se nepodařilo vytvořit jakéhosi globalizovaného člověka a že nemusí být úplně špatné, že se mnohé společnosti vracejí ke kořenům svých identit,“ připomněl Dubský.
Pokud jde o migraci, je s ní spojováno vnímání jakéhosi ohrožení stávajících jistot, upozornil expert na mezinárodní vztahy. Tyto obavy se podle něj mohou vztahovat třeba na sociální či zdravotní systém. „Zdá se, že rostoucí nacionalismus na toto částečně odpovídá,“ konstatoval Dubský.
Nacionalistické strany se nyní připravují na volby do europarlamentu, které proběhnou na jaře 2019. „Chtěly by přes Evropský parlament částečně přeformátovat integrační proces. Do jaké míry uspějí, je v současné době těžké odhadovat, lze ale očekávat, že posílí své pozice,“ míní expert VŠE.
