Na válečné zločiny v Sýrii si posvítí zvláštní skupina OSN

2 minuty
Válečné zločiny v Sýrii dostane na starost nový tým OSN
Zdroj: ČT24

Valné shromáždění OSN schválilo vytvoření zvláštní skupiny pro Sýrii, která bude shromažďovat důkazy o válečných zločinech a porušování lidských práv. Zabývat se má i přípravou soudních žalob. Rezoluce vyzvala všechny státy zúčastněné v konfliktu, aby skupině poskytly informace a dokumenty. Damašek mluví o narušení suverenity.

Nový tým bude spolupracovat s dosavadní vyšetřovací komisí OSN pro Sýrii, která vznikla při radě OSN pro lidská práva v roce 2011. Valné shromáždění přijalo rezoluci navrženou Lichtenštejnskem 105 hlasy.

Proti bylo patnáct zemí včetně Asadových spojenců Ruska a Íránu. Dalších 52 států se zdrželo hlasování. Text rezoluce odmítl i Damašek. „Zavedení takového mechanismu je do očí bijícím zásahem do vnitřních záležitostí členského státu OSN,“ prohlásil syrský velvyslanec při OSN Bašár Džafarí.

Zvláštní tým má „připravit dokumenty, aby usnadnil a urychlil spravedlivé a nezávislé trestní řízení v souladu s normami mezinárodního práva u národních, regionálních nebo mezinárodních soudů či tribunálů, které mají nebo v budoucnu mohou mít jurisdikci nad těmito zločiny“, uvádí se v rezoluci.

Až příliš dlouho jsme odsouvali jakoukoli smysluplnou akci zaměřenou na přijetí zodpovědnosti. Naše neaktivita vyslala signál, že páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti je promíjenou strategií, která nemá následky.
Christian Weneaweser
lichtenštejnský velvyslanec při OSN

OSN zároveň zveřejnila závěry zprávy své komise pro vyšetřování zářijového útoku na humanitární konvoj v severosyrské provincii Aleppo, při němž zemřely dvě desítky lidí. Konvoj byl podle komise zasažen „mnoha druhy munice z více než jednoho letounu nebo jednoho typu letounu“.

Komise konstatovala, že schopnost uskutečnit takový útok měly syrské vládní síly, ruská letadla, která jim pomáhají, a letadla koalice vedené Spojenými státy. Komise přitom označila zapojení americké koalice do útoku za „vysoce nepravděpodobné“. USA i některé další země obvinily z útoku Rusko, Moskva všechna obvinění odmítla a tvrdila, že konvoj zničili rebelové.

Damašek vytrvale odmítá, že by používal smrtící „chemii“

Rozpory panují i v otázce opakovaného použití zakázaných chemických zbraní v konfliktu. Washington a jeho spojenci viní syrskou vládu. Z ročního společného vyšetřování OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) vyplynulo, že syrské vládní jednotky mají na svědomí dva útoky chlorem a radikálové z Islámského státu použili yperit.

Damašek to popřel a Rusko žádá nezávislé vyšetřování. Nedávno ruská armáda oznámila, že našla důkazy toho, že opozice používá „chemii“ v bojích o Aleppo. Experti ministerstva obrany údajně našli munici se zbytky chloru a bílého fosforu. Tyto zprávy ale zase odmítla opozice.

Yperit
Zdroj: Reuters/U.S. Army Chemical Materials Activity

Rezoluce z roku 2013 stanovuje, že Sýrie nesmí chemické zbraně používat, vyvíjet či skladovat a musí plně spolupracovat s OPCW a OSN. Pokud toto poruší, měla by Rada bezpečnosti jednat o nové rezoluci a v ní žádat na základě sedmého článku Charty OSN restrikce včetně použití vojenské síly.

Rezoluce byla přijata měsíc poté, co při útoku v povstalci drženém předměstí Damašku zemřely stovky lidí na otravu sarinem. Západní mocnosti tehdy obviňovaly Damašek a málem došlo na intervenci ze strany USA, které ale nakonec od záměru ustoupily. Asad pak slíbil veškeré zásoby zakázaných zbraní zlikvidovat.

Opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) ve čtvrtek také informovali, že při úderech tureckých letadel na město Al-Báb, které je považováno za baštu takzvaného Islámského státu (IS) na severu Sýrie, zemřelo nejméně 47 civilistů včetně 14 dětí a 9 žen. Turecká armáda se Al-Báb snaží dobýt několik týdnů, své vojáky má v Sýrii od srpna. Zapojila se do tažení proti IS, ale bojuje i proti syrským Kurdům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...