Útok na humanitární konvoj: K verzi o náletu se kloní i expert OSN

Zničení humanitárního konvoje v Sýrii a smrt dvou desítek lidí způsobil nálet. Je o tom přesvědčen odborník z agentury OSN UNOSAT, který zkoumal satelitní snímky. Washington po zářijovém útoku oznámil, že odpovědnost nese Rusko. Moskva ale ukazuje prstem na rebely. Vinu odmítá i režim v Damašku. Velení syrské armády ale oznámilo, že omezí nálety na Aleppo, aby zlepšilo tamní humanitární situaci a umožnilo civilistům odejít.

Při útoku bylo zasaženo 18 z 31 kamionů s humanitární pomocí určenou 78 tisícům civilistů v obleženém městě nedaleko Aleppa. Zahynulo celkem dvacet lidí.

Podle Washingtonu veškeré informace ukazují na to, že humanitární tragédii způsobil letecký útok, což podle něj znamená, že útočit mohl jen syrský režim nebo Rusko. V době útoku nad oblastí tragédie přelétávaly dva ruské stroje, tvrdí Američané.

Velikost kráteru odpovídá leteckému úderu

K verzi o leteckém úderu se přiklání i Lars Bromley z agentury OSN UNOSAT. Z analýz satelitních záběrů podle něj vyplývá, že „to byl nálet“. „Myslím, že to potvrdilo také mnoho jiných zdrojů,“ podotkl Bromley.

„Při leteckých úderech se obvykle zkoumá velikost kráteru a jeho typ,“ řekl odborník s tím, že   obří kráter na zemi byl způsoben „téměř jistě“ náletem, nikoli dělostřelectvem nebo minomety.

Kamiony s humanitární pomocí po útoku
Zdroj: Reuters

Damašek i Moskva vinu odmítají. Rusko nejprve tvrdilo, že se možná nákladní vozy ani nedostaly do palby, ale že kvůli nějakému incidentu na zemi začaly hořet.

Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že útok provedla syrská opozice z automobilu vybaveného těžkým dělem. Podle ruských agentur bylo možné detaily zjistit díky snímkům pořízeným bezpilotními letadly.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun minulý týden oznámil, že OSN nechá incident vyšetřit. O tragédii se zatím zmiňuje pouze jako o „útoku“.  Agentura UNOSAT, která  zkoumá pouze komerčně dostupné satelitní snímky, je připravena poskytnout výsledky svých analýz vyšetřovatelům. „Naše snímky jsou čas od času používány k informování členů Rady bezpečnosti,“ prohlásil manažer Einar Bjørgo.

Zničené dodávky humanitární pomoci
Zdroj: Reuters

Moskvu s Washingtonem chce usmířit Erdogan

Útok na konvoj byl poslední ranou příměří, které Rusko s USA dojednaly pro Sýrii 9. září. Právě 19. září syrská armáda klid zbraní vypověděla a začalo se znovu bojovat. Rusko-americká roztržka tento týden vyústila v přerušení bilaterálních jednání o obnově příměří.

S novou iniciativou obnovit klid zbraní nyní přichází turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který chce oslovit Washington i Moskvu. O bezvýchodné situaci mají v Berlíně jednat i zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie spolu s Američany.

Nejtěžší boje probíhají v Aleppu, kde strádá na čtvrt milionu civilistů uvázlých v obléhané části města, kterou ovládají povstalci. Podle OSN chce odejít až polovina obyvatel. „Po úspěšných armádních operacích v Aleppu a po přerušení všech zásobovacích tras teroristů se velení rozhodlo omezit počet leteckých a dělostřeleckých útoků na pozice teroristů,“ uvedlo armádní velení. Za „teroristy“ jsou v prohlášeních Damašku označováni odpůrci syrského režimu.

V posledních týdnech ve městě zemřely stovky civilistů. Humanitární pomoc v kamionech se stále nedostává na místo určení, přičemž ve městě chybí zásoby zdravotnických potřeb, léků i personálu, který by pomohl stovkám zraněných.

Dva kilometry pro vodu, lidé pálí i plasty

Humanitární pracovníci ale oznámili, že rozdali asi 14 tisíc potravinových balíčků pro děti mladší šesti let. Protože je málo plynu na vaření, rodiny prý mají problém něco připravit. Civilisté údajně pálí cokoli, co hoří, včetně plastu. Voda se někdy donáší až z dvoukilometrové vzdálenosti. V rodinách podle OSN přibývá konfliktů a ženy často viní muže, že se rozhodli zůstat ve městě a nevyužili možnosti odejít.

Intenzivně se válčí rovněž u syrsko-turecké hranice. Na vesnici, kterou kontrolují radikálové z Islámského státu (IS), útočí turecká letadla a stroje mezinárodní koalice vedené USA. Podle organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) tam zemřelo 19 civilistů. Cílem těchto útoků je podle agentury Reuters vytlačit IS od hranice, zejména z města Al-Báb.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...