Na Ukrajině skončila jeho kariéra neslavně. Doma v Gruzii teď Saakašviliho odsoudili za omilostnění policistů

Gruzínský soud odsoudil v nepřítomnosti bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho na tři roky vězení za úmyslné překročení pravomocí. Saakašvili ještě jako hlava státu omilostnil policisty odsouzené za vraždu bankéře. Případ tehdy sahal až do nejvyšších politických pater. Saakašvili je nyní na Ukrajině – proti rozsudku se zřejmě odvolá.

Na udělení milosti jsem měl právo, brání se exprezident

„Vypovídá to o tom, že gruzínský režim na mě za pět let nenašel nic podstatného,“ zareagoval podle serveru Gruzija online exprezident. Rozsudek je podle něj naprosto nezákonný a odporuje „všem mezinárodním a národním právním normám a zdravému rozumu“, protože právo hlavy státu udělovat milosti není ničím omezeno.

Verdikt podle Saakašviliho vynesl soud, který je plně kontrolován jeho politickým nepřítelem a šedou eminencí nynějšího gruzínského režimu, milionářem Bidzinou Ivanišvilim.

V roce 2009 Saakašvili omilostnil čtyři policisty, kteří si odpykávali trest za to, že v roce 2006 zavraždili bankéře Sandra Girgvlianiho. Vražda vyvolala skandál, protože do ní byl nepřímo zapleten i tehdejší ministr vnitra Vano Merabišvili a další vysocí činitelé, poznamenal Interfax.

Saakašvili podle obžaloby udělil milosti, jak dříve přislíbil ve zločinném spiknutí s exministrem vnitra a ve snaze krýt další vysoce postavené činitele a zabránit průchodu spravedlnosti. Soud dal tomuto obvinění plně za pravdu.

Exprezidentova obhájkyně Sofia Gogličidzeová po vynesení verdiktu prohlásila, že v případu neexistuje jediný důkaz usvědčující jejího klienta a že Saakašvili jako prezident měl právo udělovat milosti.

„Je smutné, že bývalý prezident byl shledán vinným, ale je i druhá, právní stránka věci: případ se musí stát prevencí a příkladem, že před zákonem jsou si všichni rovni,“ prohlásil prokurátor Iraklij Nadarejšvili. Saakašvili podle něj nebyl odsouzen za udělení milosti, které „není absolutní“, ale za zneužití pravomocí, a to jsou podle něj dva naprosto odlišné pojmy.

Bývalý prezident, s jehož jménem jsou spjaty prozápadní reformy i prohraná válka s Ruskem o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie v létě 2008, je ve vlasti stíhán ještě v dalších případech.

Saakašvili vládl Gruzii devět let, ale v roce 2012 jeho strana prohrála volby, a tak po vypršení svého mandátu odjel do zahraničí. Nový režim po prvním pokojném převzetí moci za dobu nezávislosti Gruzie uvrhl do vězení desítky bývalých státních činitelů včetně expremiéra Vana Merabišviliho, za což si vysloužil kritiku západních spojenců.

Saakašvili se rozkmotřil s Porošenkem

Padesátiletý Saakašvili se na Ukrajině politicky angažuje od roku 2015, do země ho pozval ukrajinský prezident Petro Porošenko, udělil mu ukrajinské občanství a jmenoval gubernátorem Oděsy. Vztahy mezi oběma politiky ale postupně ochladly; Saakašvili ukrajinskému prezidentovi vyčítá tolerování korupce a váhavé prosazování reforem. Nyní vede kampaň za prezidentovo odvolání.

Na Ukrajině teď čelí obvinění, že ve spolčení se zločineckou skupinou napomáhal státnímu převratu. Verdikt v Tbilisi a chystaný proces v Kyjevě podle Saakašviliho svědčí o tom, že se jej dohodli zneutralizovat oligarchové Ivanišvili a Porošenko, kteří tak vycházejí vstříc dávnému přání ruského prezidenta Vladimira Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 27 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...