Na Ukrajině skončila jeho kariéra neslavně. Doma v Gruzii teď Saakašviliho odsoudili za omilostnění policistů

Gruzínský soud odsoudil v nepřítomnosti bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho na tři roky vězení za úmyslné překročení pravomocí. Saakašvili ještě jako hlava státu omilostnil policisty odsouzené za vraždu bankéře. Případ tehdy sahal až do nejvyšších politických pater. Saakašvili je nyní na Ukrajině – proti rozsudku se zřejmě odvolá.

Na udělení milosti jsem měl právo, brání se exprezident

„Vypovídá to o tom, že gruzínský režim na mě za pět let nenašel nic podstatného,“ zareagoval podle serveru Gruzija online exprezident. Rozsudek je podle něj naprosto nezákonný a odporuje „všem mezinárodním a národním právním normám a zdravému rozumu“, protože právo hlavy státu udělovat milosti není ničím omezeno.

Verdikt podle Saakašviliho vynesl soud, který je plně kontrolován jeho politickým nepřítelem a šedou eminencí nynějšího gruzínského režimu, milionářem Bidzinou Ivanišvilim.

V roce 2009 Saakašvili omilostnil čtyři policisty, kteří si odpykávali trest za to, že v roce 2006 zavraždili bankéře Sandra Girgvlianiho. Vražda vyvolala skandál, protože do ní byl nepřímo zapleten i tehdejší ministr vnitra Vano Merabišvili a další vysocí činitelé, poznamenal Interfax.

Saakašvili podle obžaloby udělil milosti, jak dříve přislíbil ve zločinném spiknutí s exministrem vnitra a ve snaze krýt další vysoce postavené činitele a zabránit průchodu spravedlnosti. Soud dal tomuto obvinění plně za pravdu.

Exprezidentova obhájkyně Sofia Gogličidzeová po vynesení verdiktu prohlásila, že v případu neexistuje jediný důkaz usvědčující jejího klienta a že Saakašvili jako prezident měl právo udělovat milosti.

„Je smutné, že bývalý prezident byl shledán vinným, ale je i druhá, právní stránka věci: případ se musí stát prevencí a příkladem, že před zákonem jsou si všichni rovni,“ prohlásil prokurátor Iraklij Nadarejšvili. Saakašvili podle něj nebyl odsouzen za udělení milosti, které „není absolutní“, ale za zneužití pravomocí, a to jsou podle něj dva naprosto odlišné pojmy.

Bývalý prezident, s jehož jménem jsou spjaty prozápadní reformy i prohraná válka s Ruskem o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie v létě 2008, je ve vlasti stíhán ještě v dalších případech.

Saakašvili vládl Gruzii devět let, ale v roce 2012 jeho strana prohrála volby, a tak po vypršení svého mandátu odjel do zahraničí. Nový režim po prvním pokojném převzetí moci za dobu nezávislosti Gruzie uvrhl do vězení desítky bývalých státních činitelů včetně expremiéra Vana Merabišviliho, za což si vysloužil kritiku západních spojenců.

Saakašvili se rozkmotřil s Porošenkem

Padesátiletý Saakašvili se na Ukrajině politicky angažuje od roku 2015, do země ho pozval ukrajinský prezident Petro Porošenko, udělil mu ukrajinské občanství a jmenoval gubernátorem Oděsy. Vztahy mezi oběma politiky ale postupně ochladly; Saakašvili ukrajinskému prezidentovi vyčítá tolerování korupce a váhavé prosazování reforem. Nyní vede kampaň za prezidentovo odvolání.

Na Ukrajině teď čelí obvinění, že ve spolčení se zločineckou skupinou napomáhal státnímu převratu. Verdikt v Tbilisi a chystaný proces v Kyjevě podle Saakašviliho svědčí o tom, že se jej dohodli zneutralizovat oligarchové Ivanišvili a Porošenko, kteří tak vycházejí vstříc dávnému přání ruského prezidenta Vladimira Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...